Drony se staly zásadní bezpečnostní hrozbou v Evropě. Jejich rozšíření nutí země přehodnotit způsob, jakým ochrání svá území a strategické zájmy. Zpravodajský portál EU Perspectives diskutoval o těchto výzvách s lotyšským europoslancem Reinisem Pozņaksem, jehož země patří k těm, které jsou v případě konfliktu „první na ráně“.
Přetrvávající technologické nedostatky a roztříštěné národní přístupy ohrožují evropskou bezpečnost, zdůrazňuje zpráva zaměřená na drony, kterou europoslanci výboru pro bezpečnost a obranu schválili 27. ledna ve Štrasburku. Posílení strategické autonomie Unie v oblasti obrany nikdy nebyla tak akutní. O podrobnostech zprávy hovořil s EU Perspectives poslanec Reinis Pozņaks (ECR/Lotyšsko).
Co je hlavním závěrem zprávy?
Zpráva se má stát strategickým plánem EU pro překonání mnoha výzev, které válka s drony přináší. Obsahuje více než 300 doporučení zaměřených na zlepšení schopností členských států pro válku s bezpilotními letouny. Zaměřuje se na výcvik našich ozbrojených sil a bezpečnostních služeb pro moderní bojiště.
Kromě toho se zabývá potřebami Evropy v oblasti zvýšení bezpečnostní odolnosti v příštích třech letech. Zahrnuje řadu klíčových témat, jako jsou potřeby rychlé reakce, spolupráce NATO-EU, integrace nových technologií, výcvik a certifikace pilotů dronů, ochrana kritické infrastruktury, podpora malých a středních podniků, finanční transfery v rámci EU, struktura grantů Evropského obranného fondu, regionální rozvoj výroby a řadu dalších prvků.
Usilovně jsme pracovali na tom, aby byl dokument co nejkomplexnější. Spolupracovali jsme s mnoha zainteresovanými stranami. Od vojáků, kteří bojují v první linii na Ukrajině, až po průmyslové podniky a odborníky z celého světa.
Drony jsou součástí konfliktů po celém světě
Jak budou vypadat nové systémy pro vedení války?
Ačkoli drony nejsou novinkou, staly se charakteristickým rysem moderního válčení. To je patrné na Ukrajině, kde způsobily více obětí než jakákoli jiná zbraň. Ještě před pěti lety byly drony téměř výlučně v rukou několika málo zemí. Dnes se drony rozšířily do mnoha konfliktů po celém světě. Používají se v Gaze, Izraeli, Libanonu, Íránu, Jemenu, Súdánu, Myanmaru, Náhorním Karabachu i při útocích na mezinárodní plavidla v Rudém moři.
Pokud jde o nové systémy, které ve zprávě popisujeme, zaměřujeme se především na tři věci. Za prvé se jedná o odolnou infrastrukturu velení a řízení. Členské státy potřebují drony s digitálním velením a řízením C2 (datové spojení, přes které operátor nebo řídicí systém posílá dronu příkazy a dron naopak posílá zpět telemetrii). Tato technologie se má stát novým standardem ve všech vývojových modelech. Všechny autonomní systémy musí být vysoce odolné vůči zbraním pro elektronický boj, aby se zajistila funkčnost přenosu dat.
Mohlo by vás zajímat
Za druhé jde o systémy na obranu proti dronům (C-UAV), které využívají nové technologie, jako jsou systémy pro elektronický boj, lasery, akustické detekční systémy a zachycování dronů řízené umělou inteligencí. To by zvýšilo mobilitu a výrazně snížilo náklady na likvidaci dronů. Nemůžeme pokračovat ve vysílání stíhacích letadel nebo používat rakety za miliony eur k sestřelování dronů v hodnotě 40 tisíc eur (972 tisíc korun).
Za třetí, předem rozmístěná opravárenská centra umístěná společně se skladišti NATO. Aby se zajistila trvalá operační připravenost a rychlá obměna modernizovaných komponentů. To je nezbytné, abychom mohli držet krok s rostoucím tempem vývoje dronů. Potřebujeme kompatibilitu typu plug-and-play, abychom mohli bez problémů vyměňovat komponenty, jako jsou senzory od různých dodavatelů.
Evropa není připravena na hrozby
Jak se má Unie přizpůsobit novým bezpečnostním výzvám?
Evropa není vůbec připravena na masivní útok roje dronů. Musíme se přizpůsobit v řadě ohledů. Všechny mají za cíl zvýšit naši odolnost. Mnohé z nich jsou otázkou využití nástrojů, které již máme k dispozici.
Musíme v první řadě přizpůsobit naše procesy výběru dodavatelů a nákupu technologií. Zejména u předem schválených dodavatelů, prioritních objednávek a zrychleného schvalování, abychom mohli co nejrychleji uvést drony do provozu. Za druhé, musíme přizpůsobit naše certifikační postupy a předpisy. Nejde jen o otázku rychlosti, ale také o kritický faktor pro naše malé a střední podniky. Právě ony vyrábějí nejmodernější nové materiály a systémy, které potřebujeme. Tyto postupy by měly zefektivnit certifikace a normy letové způsobilosti.
Také musíme podniknout kroky k řešení zranitelnosti našich dodavatelských řetězců. Zejména vzhledem k tomu, že 60 procent komponentů dronů pochází z USA nebo z Číny. Potřebujeme výrazně přepracovat strukturu grantů a finančních balíčků v oblasti obrany. Musí být flexibilnější, otevřenější netradičním dodavatelům a navržené tak, aby zajišťovaly operační dopad a nákladovou efektivitu na bojišti. Dále musíme rychle vytvořit zásoby komponentů, nikoli celých systémů.
Je také třeba vybudovat více testovacích zařízení a reformovat předpisy týkající se těchto zařízení, aby naše týmy pro bezpilotní letouny mohly cvičit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Je také potřeba vybudovat ochranné úkryty a revidovat strategii civilní ochrany. Bohužel není možné detekovat a sestřelit sto procent dronů. Musíme zajistit, aby naši občané věděli, co mají v případě útoku dronů dělat, a měli bezpečné místo, kam se uchýlit.
Jaké jsou hlavní bezpečnostní výzvy Unie současnosti a budoucnosti?
V současnosti, ale i v budoucnu, budeme čelit mnoha bezpečnostním výzvám. Očekávám, že se situace v příštích letech ještě zhorší. Pokud jde o drony, domnívám se, že pokud se budeme řídit doporučeními této zprávy, Evropa může své kapacity posílit rychleji, než se bezpečnostní výzvy zhorší.
Drony změnily způsob, jak musíme reagovat na zajištění naší bezpečnosti. Jsou klíčovou zbraní, kterou budou nepřátelé používat proti nám a našim spojencům. Pokud jde o klíčové výzvy, kterým musíme čelit, jedná se hrozbu další ruské agrese v Evropě a čínské agrese proti Tchaj-wanu. Musíme tak učinit v úzké spolupráci s našimi spojenci v NATO, EU i mimo ni.
