Cizinky napojené na teroristickou organizaci Islámský stát, které jsou téměř deset let vězněny v detenčním táboře Al-Rúdž na severu Sýrie, doufají v udělení amnestie. Sýrie oznámila plán na trvalé uzavření tábora. Potíž je ale v tom, že evropské země odmítají repatriovat své občany z detenčních táboru zpět do vlasti s obavami, že se tito lidé nevzdali radikálních postojů.
Sýrie plánuje uzavřít a vyklidil dva tábory – Al-Rúdž a Al-Húl. Oba se nacházejí na severovýchodě země. Švýcarská nezisková organizace Global Community Engagement and Resilience Fund, která v obou táborech působí, uvedla, že Damašek má v úmyslu tato místa do roka vyklidit a uzavřít.
Podle OSN je v obou táborech drženo více než 28 000 lidí, přičemž v Al-Húlu je vězněno asi 6000 cizinců a v Al-Rúdž dalších 2000. Detenční tábory pro civilisty jsou určeny pro rodiny a další osoby s údajnými vazbami na Islámský stát (IS).
Doufají ve svobodu
V Al-Rúdžkurdské jednotky drží zejména ženy a děti. Ty nyní doufají v amnestii. Poukazují přitom na to, že prozatímní syrský prezident Ahmad Šara, který byl donedávna na americkém seznamu teroristů, již získal milost.
K nadějím na propuštění ženy povzbudilo i oslabování kurdských jednotek v Sýrii. Ředitel detenčního tábora Al-Rúdž Hakímíja Ibráhím uvedl, že vládní ofenzíva na severovýchodě Sýrie vězně povzbudila. Svým strážcům říkají, že brzy budou osvobozeni a místo nich za mříže půjdou kurdští dozorci.
Mohlo by vás zajímat
Na začátku ledna propukly lokální boje mezi vládními silami a koalicí Syrských demokratických sil ve městě Halab (Aleppo). V pátek obě strany uzavřely novou dohodu o příměří, podle které se kurdské síly postupně začlení do syrské armády a policie.
Změny v postojích k zadrženým naznačují i kroky Američanů. Americká armáda minulý týden začala přesouvat mužské zadržené členy IS ze syrských věznic do detenčních center v Iráku.
Přesvědčení, nebo manipulace?
Příběhy žen držených v táboře Al-Rúdž jsou často podobné. Přišly do Sýrie, aby se vdaly za bojovníky Islámského státu. Je mezi nimi také mediálně proslavená Shamima Begumová, která jako školačka v 15 letech spolu s dvěma kamarádkami uprchla z Británie, aby se ve válkou zmítané Sýrii připojila k IS.
V roce 2021 v rozhovoru pro stanici Good Morning Britain Begumová vysvětlovala, že byla mladá a snadno zmanipulovatelná. Nevěděla prý o brutálních akcích teroristické organizace, ani o občanské válce v Sýrii. „Nepřijela jsem do Sýrie kvůli násilí, nebo abych se stala teroristkou, ale jako věřící muslimka, která dělá správnou věc. Myslela jsem, že se přidám k islámské komunitě, a ne ke kultu smrti. Udělala jsem chybu,“ řekla Begumová.
Británie Begumové v roce 2019 odebrala občanství. Dnes 26letá vdova, která přišla v syrské válce o tři děti a holandského manžela bojujícího za IS, žádá Británii o odpuštění a přeje se vrátit zpátky. Minulý měsíc však Begumová prohrála odvolání proti rozhodnutí britské vlády o její ztrátě občanství.
Co se děje v Sýrii?
Od svržení syrského prezidenta Bašára Asada v prosinci 2024 bleskovou ofenzívou rebelů z Haját Tahrír aš-Šám se nová syrská armáda skládá z bývalých povstaleckých skupin, z nichž mnohé vyznávají islamistické ideologie. Islamistické uskupení nyní vede prozatímní prezident Šara, kdysi známý jako Abú Muhammad Džúlání. Ten měl úzkou vazbu na teroristickou organizaci Al-Káida a donedávna figuroval na americkém seznamu teroristů. Nyní se připojil ke globální koalici v boji proti IS.
Islámský stát od roku 2014 dobyl a ovládl rozsáhlá území v Sýrii a v Iráku, kde žilo okolo deseti milionů obyvatel. Tato území, kde vedení IS vyhlásilo chalífát, spravovali islamisté podle svého výkladu islámského práva šaría. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii o dva roky později. V obou zemích má ale nadále aktivní buňky.
