Obliba borůvek, malin nebo rybízu stoupá. Roste i jejich dovoz do Česka. Tuzemští pěstitelé, kteří se na drobné ovoce zaměřují, přitom narážejí na několik problémů. Zatímco například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza hovoří o borůvkách jako alternativě k pěstování jablek v Česku, ovocnáři jsou skeptičtější.
„Omezte dotace na jablka, každý druhý rok to pomrzne. Zvedněte například dotace na přeměnu jablečných sadů na produkci borůvek či malin,“ vzkazuje Prouza. Podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka je ale pěstování bobulovin rizikové, i když jejich potenciál „určitě roste“.
Náročné na pěstování
Do České republiky se za rok 2024 dovezlo jahod, malin, borůvek a rybízů pro čerstvý trh za 2,5 miliardy korun. Před pěti lety činil dovoz 1,5 miliardy korun, což podle Ludvíka dokládá výrazný nárůst poptávky, zejména v řetězcích.
V Česku také v posledních letech pěstitelé vysadili několik desítek hektarů kanadských borůvek a řádově několik hektarů malin a rybízu. „Potenciál je určitě vyšší. Bohužel sklizeň vyžaduje obrovské množství pracovní síly a panuje velká nejistota, zda ji lze ve větším objemu zajistit. Jde také o ovoce, které pěstitelé musejí velmi rychle prodat po sklizni, což je poměrně rizikové. Proto se do těchto druhů zatím příliš nehrnou,“ upozorňuje Ludvík.
Proto podle něj není cestou pěstovat bobuloviny místo jablek. Uvedl, že naprosto zásadní zůstává produkce jablek. Jabloňové sady v současnosti v Česku zabírají zhruba 4500 hektarů.
Pěstitelé mohou podle Ludvíka jablka nabízet po celý rok a spotřeba na obyvatele činí přibližně 25 kilogramů ročně.
Mohlo by vás zajímat
„Což je téměř nejvíc v EU. Jablka tvoří 30 procent spotřeby veškerého ovoce včetně citrusů a banánů,“ dodává. Drobného ovoce se spotřebuje pouze několik kilogramů na člověka ročně.
Jablka za každou cenu
Předseda Ovocnářské unie České republiky upozorňuje, že i proto je pro ovocnářství zásadní udržet co největší podíl tuzemských jablek, snažit se o zastavení poklesu ploch a nastartovat novou výsadbu. Podle dřívějšího vyjádření Ludvíka se ovocnáři při pěstování jablek musí vypořádávat se zvyšujícími se náklady na pracovní sílu, kterou nelze mechanizovat. Vzrostly ceny energií a pěstování jablek je energeticky náročné.
Někdy se kvůli nedostatku pracovní síly ovocnářům nepodaří úrodu sklidit vůbec nebo v požadovaném termínu. Naprosto zásadní roli sehrává i počasí. Nevýhodnost pěstování ovoce se promítá do postupné likvidace ovocných sadů. Ovocnáři za poslední roky zlikvidovali na sedm tisíc hektarů ploch.
Borůvky jako hobby
Ludvík očekává, že tento trend bude pokračovat, i když úbytky už nebudou tak výrazné. Přesto podle něj bude drobné ovoce jen doplňkem, a to zejména pro faremní prodej. „Nahradit celou plochu jabloní drobným ovocem nebo jiným ovocným druhem je nesmysl,“ podotkl.
Spíše jako hobby bere pěstování borůvek například Lenka Paulusová z borůvkové farmy u obce Řepiště. V sadu na pozemku o velikosti přibližně 25 tisíc metrů čtverečních je okolo 600 keřů. V letošním roce na farmě plánují samosběr v období červen a červenec.
„Soustředili jsme se na brzké odrůdy kanadských borůvek. Komplikace mohou nastat, pokud nebude přát počasí nebo pokud úrodu napadnou špačci,“ uvedla. Vstupní náklady na realizaci sadu se podle ní pohybovaly okolo 500 tisíc korun.
