Evropa potřebuje propracovaný plán na produkci vlastních dronů pro obranu celého kontinentu. Mají k tomu přispět stovky milionů eur z Evropského programu obranného průmyslu (EDIP). Návrh evropských poslanců klade důraz na zbrojní autonomii a přímé zapojení ukrajinských firem do unijních zakázek.
Evropský parlament dal bezpilotnímu válčení nový impuls, když poměrem hlasů 483 ku 68 přijal své první usnesení týkající se dronů. Text vyzývá Brusel, aby urychlil přijetí společných norem, sdílených zásob a přísnějších obchodních pravidel. Proti návrhu hlasovali z českých zástupců pouze nezařazení europoslanci za Stačilo Kateřina Konečná a Ondřej Dostál.
Musíme být aktivnější
Poslanec Reinis Pozņaks (ECR/Lotyšsko) prosadil minulý měsíc v bezpečnostním a obranném výboru zprávu, která žádá Komisi, aby byla v rámci podpory produkce evropských dronů více aktivní. I když dokument není pro bruselskou exekutivu právně závazný, potenciální nečinnost Komise by byla v tomto ohledu politicky riskantní.
Ukrajinská bojiště podle Pozņakse ukázala, že o výsledku vojenských střetů rozhodují „levná munice, autonomní kvadrokoptéry a umělá inteligence“. Plénum s tímto názorem v zásadě souhlasilo. Jen Zelení, Levice a skupina liberálních poslanců Evropského parlamentu se postavili proti, přičemž se odvolávali na občanské svobody a volný obchod.
Vzdušný štít od Finska až po Portugalsko
Jejich obavy však neovlivnily hlasování, ve kterém se shodli lidovci, socialisté a mnoho euroskeptiků. Vzhledem k válce na východní hranici Evropy dali poslanci přednost výzbroji před opatrností.
Usnesení podporuje celoevropský „plán připravenosti dronů“. Armády unijních zemí by měly sdílet mezi sebou certifikační údaje, sdružovat objednávky a doplňovat zásoby v řádu měsíců, nikoli let.
Zákonodárci také vyzvali Komisi, aby vyčlenila čtvrtinu z 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) z Evropského programu obranného průmyslu (EDIP) na bezpilotní systémy a zařízení, které naopak umožňují rušení navádění dronů. Tyto výdaje musí směřovat do „štítu pro sledování vzdušného prostoru,“ který se bude táhnout od Finska až po Portugalsko.
Mohlo by vás zajímat
Dokument klade důraz na posilování zbrojní autonomie evropského bloku. Do roku 2030 by alespoň polovina vojenských zakázek měla pocházet od evropských firem. Pravidlo „kupujte nejprve evropské“ by omezilo dovoz hotových dronů, pokud neexistuje místní náhrada.
Zapojení ukrajinských hráčů
Pozņaks získal také podporu pro to, aby ukrajinské zbrojní firmy získaly přístup k obranným zakázkám bloku. Evropské prostředky by mohly financovat také společné opravárenské podniky v Polsku a na Slovensku. Evropští poslanci doufají, že tento krok vtáhne Ukrajinu do evropské zbrojní produkce.
Zástupci frakce Levice iniciativu odmítli s tím, že peníze z EDIP budou sloužit jako „korporátní sociální dávky pro zbrojní lobby“ a odčerpají finanční prostředky ze sociálních programů. Zelení poslanci zase požadovali úplný zákaz autonomních smrtících systémů a přísnější kontroly vývozu těchto zbraní.
Zástupci Komise už dopředu avizovali, že návrhy zahrnou do evropského plánu transformace obrany, kterou chce Brusel předložit letos v létě. A také do návrhu nařízení o bezpilotních systémech, jehož přijetí je naplánováno na rok 2027.
