Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle informací Ekonomického deníku požaduje úspory po vybraných institucích veřejné moci už v rámci schváleného rozpočtu na letošní rok. Mezi dotčenými jsou například Ústavní soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Potvrdila to mluvčí NKÚ Hana Kadečková: „O tomto požadavku víme.“

Požadavky potvrdila sama Schillerová. „Prioritou naší vlády v rozpočtové oblasti jsou provozní úspory. Ty hledáme bez výjimek napříč všemi rozpočtovými kapitolami přirozeně již v rozpočtu na rok 2026 a oceňuji, že k tomu přistupují velmi odpovědně,“ reagovala.

Rámec pro hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu schvaluje rozpočtový výbor sněmovny v předstihu a na delší období. „Proto je požadavek na tak razantní škrty, které v případě NKÚ představují cca 19 milionů korun, problematický,“ dodala k tomu za úřad Kadečková.

Ministryně Alena Schillerová má o úsporách s vedením Nejvyššího kontrolního úřadu ale ještě hovořit: „Dnes bude prezident NKÚ Miloslav Kala jednat s paní ministryní financí a tato problematika bude jedním z bodů jejich rozhovoru,“ uvedla Hana Kadečková.

Mohlo by vás zajímat

Loni se počítalo s výdaji Nejvyššího kontrolního úřadu 648,6 milionu korun. Podle návrhu rozpočtu na letošní rok, který schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), se měly výdaje NKÚ zvýšit na 690 milionů. Babišův kabinet ale návrh svých předchůdců odmítl a připravuje vlastní rozpočet. Vláda by ho měla schvalovat v pondělí, podrobnosti o výdajích jednotlivých kapitol zatím nejsou známy.

Ústavní soud má ušetřit pět procent

Ústavního soudu se má týkat úspora provozních výdajů přibližně pět procent. „Není to reálné,“ reagoval na požadavek předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

„Existuje určitá korespondence z ministerstva financí, která směřuje k tomu, abychom šetřili na některých výdajích. Týká se to jak provozních výdajů, tak výdajů na platy zaměstnanců. Netýká se to platů soudců Ústavního soudu,“ řekl Baxa České justici. Podle jeho slov má jít o 5 procent z provozních výdajů a věc je stále v jednání. Šetřit by se mělo začít co nejdříve.

Tejc: Úspory jsou reálné, byť obtížné

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc požadavek na provozní úspory u soudů považuje za oprávněný. Šetřit podle něj mají všechny soudy a celý resort spravedlnosti. I proto navrhuje rušení a slučování některých okresních soudů. „Požadavek na pětiprocentní provozní úspory u soudů je oprávněný a šetříme ve všech kapitolách. Všichni se musíme uskromnit, všichni musíme hledat cestu, jak zabránit tomu, aby rozpočet končil v červených číslech,“ uvedl Tejc.

Podle něj je pětiprocentní úspora v provozních výdajích soudů reálná, byť obtížná. „Týká se to všech kapitol, není možné jednu kapitolu vyjímat. Budu se snažit o to, abychom společně našli nejen úspory, ale i efektivnější způsob fungování soudů,“ doplnil s tím, že rezervy by měl hledat i Ústavní soud.

Vesecká: Úspory musíme hledat všude

O úsporách s Baxou v úterý hovořila i předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé). „Finanční situace je jaká je. Budou se muset rezervy hledat všude. Slíbila jsem, že v rámci všech justičních složek se budeme snažit maximálně nesnižovat jejich rozpočet,“ řekla Vesecká České justici. Ústavní soud sice do justičních složek nepatří, nebude ale jediný, kde se bude muset šetřit.

Rozpočet Ústavního soudu byl na rok 2026 navržen ve výši 248,8 milionu korun. Návrh je součástí vládního návrhu státního rozpočtu, který Poslanecká sněmovna loni projednala včetně debat v rozpočtovém výboru a který počítá s celkovým schodkem 286 miliard korun.

Škrty v průběhu roku považuje Baxa za nereálné

Požadavek Ministerstva financí se má týkat provozních výdajů a platů ostatních zaměstnanců soudu. Samotný provoz Ústavního soudu bez platů se pohybuje zhruba kolem 50 milionů korun ročně. Pětiprocentní úspora by tak v absolutních číslech znamenala přibližně 2,5 milionu korun.

Podle předsedy Ústavního soudu však není požadavek na dodatečné škrty v průběhu roku reálný. „Ne, není to reálné,“ myslí si.

Posílení nezávislosti ve sněmovně

Baxa připomněl, že rozpočet Ústavního soudu se každoročně schvaluje standardním postupem. „Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny schválí celkový ukazatel rozpočtu a jeho rozdělení do jednotlivých položek. Z toho pak vycházíme při sestavování rozpočtu na daný rok. Ústavní soud má vlastní rozpočtovou kapitolu, o které se jedná v rámci ústavně-právního výboru,“ uvedl. Způsob projednávání má posílit nezávislost Ústavního soudu.

Na úrovni celého státního rozpočtu by pětiprocentní úspory u vybraných kapitol znamenaly maximálně jednotky miliard korun. Pokud stát hospodaří s výdaji v řádu dvou bilionů korun, celkový efekt takových škrtů by se pohyboval zhruba kolem pěti miliard korun.