Českou armádu čeká rok zásadních personálních otřesů. Kompletně se překreslí mapu jejího velení. Kolik vysokých důstojníků čeká v dohledné době přesun na nové posty? Proč musí skončit náčelník Generálního štábu Karel Řehka? A jaký harmonogram na obměnu generality vynesl ministr Jaromír Zůna (za SPD) před poslance sněmovního výboru pro obranu?
Na vlnu změn ve velení se na jednání výboru pro obranu dotázal jeho místopředseda Pavel Růžička (ANO). Upozornil, že klíčoví lidé zůstávají v nejistotě.
Například generál Roman Hyťha se aktuálně nachází v personální dispozici. Hyťha kvůli odebrání bezpečnostní prověrky nemůže pracovat s utajovanými informacemi. O prověrku přišel po zářijovému incidentu, kdy ho voják z jiného útvaru pořezal během oslavy v podniku A2 Stage v Brně. Hyťha je nyní v takzvané dispozici a spadá pod plukovníka Roberta Speychala z odboru pro válečné veterány a válečné hroby.
Zároveň se nezadržitelně blíží konec současného náčelníka Generálního štábu Karla Řehky, tomu by měl v létě končit takzvaný závazek. Ministr obrany Jaromír Zůna na výboru potvrdil, že rok 2026 bude personálně mimořádně náročný. Celý proces obměny ministr rozdělil do tří klíčových etap.
Mohlo by vás zajímat
První vlna: Sedm významných posunů už v únoru
Podle ministra Zůny odstartuje první fáze změn již během února. Tato etapa reaguje na potřebu zajistit pravidelné rotace. Armáda musí obsadit nově vytvořená nebo uvolněná místa v operační struktuře. „Půjde o zajištění rotací a obsazení nově uvolněných míst. Čeká nás okolo sedmi posunů, což je docela významné,“ upřesnil ministr poslancům.
Klíčovou postavou se stává brigádní generál Petr Svoboda. Ten v pátek tento týden nastoupí do funkce velitele teritoriálních sil. Svoboda patří k velmi zkušeným důstojníkům. V minulosti velel elitní 7. mechanizované brigádě. Donedávna působil v NATO jako náčelník štábu výcvikového centra JFTC v Polsku. Před nynějším jmenováním pracoval jako poradce náčelníka generálního štábu. Ministr Zůna tak v praxi naplňuje strategii, kterou dříve nastínil v médiích. Ministerstvo už prodloužilo závazek řediteli Ředitelství speciálních sil generálovi Miroslavu Hofírkovi. Na tomto postu s ním už Zůna ale nepočítá, jak zjistil Ekonomický deník.
Hledání nástupce Karla Řehky a politická shoda
Druhá etapa se plně zaměří na výběr nástupce Karla Řehky. Ministr Zůna potvrdil, že Řehka již předložil svůj personální záměr. Vedení resortu ho detailně projednalo a rozhodlo o dalších pohybech. Nyní startuje přísný proces generování kandidátů na nejvyšší armádní post.
„V březnu nejpozději dostane premiér potenciální kandidáty na funkci náčelníka generálního štábu,“ uvedl Zůna.
Tento výběr však nestojí pouze na ministrovi. O jméně nového šéfa armády rozhodne diskuse na koaliční radě, ve vládě a u prezidenta republiky. S novým náčelníkem přijdou i další personální posuny. Nový velitel si pravděpodobně vyžádá vlastní tým pro generální štáb.
Podzimní rotace a odchody po návratu z NATO
Třetí fáze personálního zemětřesení nastane na podzim. Tato etapa souvisí s termínem 1. srpna. Tehdy v rámci celého NATO dochází k pravidelnému střídání národních zástupců v mezinárodních strukturách. Část generálů se po letech v zahraničí vrátí do Česka. Budou vyžadovat nové zařazení. Jiní lidé do struktur v Bruselu či Monsu nově vyjedou.
Ministr Zůna zároveň otevřeně naznačil konec některých kariér. „Někteří budou končit na podzim v Armádě České republiky,“ konstatoval ministr. Celý rok 2026 tak Zůna definoval jako „živý a náročný“ proces. Jeho cílem je vytvořit velitelský sbor, který odpovídá prioritám nové vlády a aktuálním bezpečnostním výzvám.
