Kdo stojí za vlnou žhářských útoků, které se šíří Evropou od Prahy až po litevské Šiauliai? A proč ruská vojenská tajná služba riskuje odhalení a najímá k likvidaci vojenské techniky pro Ukrajinu amatérské žoldáky z Kuby, Ruska či Španělska? Litevská prokuratura v pátek informovala o obžalobě několika lidí z terorismu ve prospěch Ruska.
Jedna ze stop vede i do Prahy.
Mezinárodní teroristická skupina před soudem
Litevští žalobci předali soudu obžalobu, ve které šest cizinců čelí obvinění z plánování teroristického útoku. Skupina chtěla v září 2024 zničit techniku soukromého vojenského dodavatele v Šiauliaji. Tato společnost poskytuje klíčovou podporu Ukrajině.
Hlavní žalobce Artūras Urbelis uvedl, že obžaloba má celkem 258 stran a spis obsahuje 42 svazků materiálů. Krajský soud v Šiauliai obdržel dokumenty 14. ledna.
„Zločiny byly koordinované a vykonavatelé dostávali rozkazy od skupiny lidí v Rusku, kteří jsou spojení s GRU,“ řekl zástupce šéfa litevské kriminální policie Saulius Briginas. Uvedl, že skupinu, která útok koordinovala, tvořili Kolumbijci a Kubánci žijící v Rusku. V Česku se podle Briginase skupina pokoušela o útok na autobusy, poštu a kino, v Rumunsku se zaměřila na ropnou infrastrukturu a v Polsku na stavební sklady.
Mohlo by vás zajímat
Cílem mobilní stanice pro ukrajinskou armádu
Pachatelé si jako cíl vybrali infrastrukturu a produkty společnosti UAB TVC Solutions. Skupina se zaměřila především na mobilní stanice pro analýzu rádiového spektra, které firma vyrábí pro ukrajinské ozbrojené síly.
Žalobci tvrdí, že obžalovaní mají různá občanství: jedno španělské, jedno dvojí španělsko-kolumbijské a další členové pocházejí z Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska.
Data z předběžného litevského vyšetřování poskytují rozumné důvody k podezření, že pokus o sabotáž proběhl na příkaz a ve prospěch ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Aktivity skupiny pravděpodobně koordinovali z Ruska kubánští a kolumbijští občané napojení na ruské špiony. Prokurátoři mluví o složité, vícevrstvé struktuře, kterou ruští důstojníci využívají k organizaci teroru v Evropě.
Neúspěšný pokus o žhářství a útěk
Operace zahrnovala několik fází. Skupina nejprve cestovala do Litvy, aby získala informace o firmě. Později dorazili vykonavatelé s konkrétním úkolem zapálit stanice pro analýzu rádiového spektra. Podezřelí nakoupili benzín a další materiály, ale pokus o žhářství selhal díky zásahu kolemjdoucích. Dva španělští občané poté uprchli do Rigy, kde je zadržely lotyšské úřady a předaly je zpět do Litvy.
O několik dní později se do Litvy vydali další dva podezřelí – občan Ruska a Běloruska. Ti na techniku nalili hořlavou kapalinu a zapálili ji. Přestože věřili v úspěch, zvolená metoda nepředstavovala pro vojenské vybavení vážnou hrozbu.
Ruské propagandistické kanály přesto šířily lži o velkém požáru a zničeném vybavení. Incident vykreslovaly jako čin „místních antifašistů“ nebo „proruských partyzánů“, aby podkopaly veřejnou podporu pro pomoc Kyjevu.
Litevské úřady nadále pátrají po čtyřech dalších podezřelých, kteří se v současnosti nacházejí v Rusku. Patří mezi ně Alexeis Pecora (Kubánec), Oemis Romagoza Durruthy (kubánsko-ruský občan) a Mayra Eukaris De La Lastra Nistal (kubánsko-španělská občanka). Jeden další podezřelý čeká v Kolumbii na vydání do Litvy. Za účast v organizované teroristické skupině hrozí obžalovaným v Litvě trest odnětí svobody od pěti do patnácti let.
Pražská paralela a útok na dopravní podnik
Pražský soud poslal loni v červnu na osm let do vězení Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cru, který o rok dříve spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího. O pravděpodobnosti zapojení Ruska mluvil po útoku tehdejší premiér Petr Fiala (ODS), nicméně státní zástupce Martin Bílý později uvedl, že „důkazní situace není taková, abychom mohli říct, že to bylo na objednávku nebo že organizátor byl z Ruska.“
Litva a další pobaltské země patří ke spojencům Ukrajiny, která se téměř 4 roky brání ruské agresi. Tyto bývalé země Sovětského svazu varují dlouhodobě před nebezpečím, jaké pro Evropu Rusko představuje.
Litva loni v březnu ruskou vojenskou rozvědku GRU obvinila ze žhářského útoku na obchod IKEA ve Vilniusu z května 2024 a označila ho za terorismus. Provedli ho podle ní dva ukrajinští občané.
Některé evropské země se zejména předloni stávaly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily nebo zastavily svoji pomoc Ukrajině. Kreml taková obvinění odmítá a říká, že Západ podněcuje protiruské nálady.
