Opatření, která v současnosti vynaloží země evropského bloku na boj a adaptaci s globální změnou klimatu, se vrátí až šestinásobně, argumentuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Unijní sedmadvacítka musí výrazně zvýšit své investice do čistých technologií, aby dlouhodobě posílila konkurenceschopnost celého kontinentu, tvrdí.
Podle výpočtů EEA dopady extrémního počasí každoročně vyjdou evropský blok na 40 až 50 miliard eur (972 miliard korun až 1,2 bilionu korun). Mezi lety 1980 a 2024 dosáhly přímé ztráty 822 miliard eur (20 bilionů korun) a rychle rostou. Období 2021 až 2024 bude z tohoto pohledu nejnákladnější v historii, vypočítala evropská agentura.
Aby se tento trend zvrátil, musí Evropa do roku 2050 vynaložit ročně 53 až 137 miliard eur (1,3 bilionu korun až 3,3 bilionu korun). Do roku 2100 se tato částka zvýší až na 173 miliard eur (4,2 bilionu korun), v závislosti na oteplování celé planety.
Na opatření související s adaptací na změny klimatu tak musí Unie utrácet víc. Nyní to je sotva 16 miliard eur (389 miliard eur). A to ještě převážně z fondů EU a národních rozpočtu unijních zemí, apeluje EEA.
Každé euro ušetří dalších šest
Agentura cituje výzkum Společného výzkumného střediska Komise. Ukazuje, že každé euro vynaložené na ochranu mořského pobřeží před povodněmi může zabránit škodám v hodnotě šesti eur v budoucnosti. Studie Světového institutu pro zdroje dokonce dospěla k závěru, že každý dolar investovaný do adaptace může během deseti let přinést návratnost 10,50 dolarů.
„Strategické investice do adaptace na změnu klimatu mohou významně posílit konkurenceschopnost kontinentu,“ tvrdí EEA. Odolnost ekonomiky považuje za průmyslovou politiku, nikoli za charitu.
Mohlo by vás zajímat
Jako příklady projektů, které mohou výrazně zvýšit odolnost místních ekonomik, uvedla agentura dánskou síť pro odvod dešťové vody, protože snižuje škody způsobené povodněmi a zároveň zavlažuje městskou zeleň. Nizozemské pobřežní bariéry zase umožňují lepší využití půdy. Španělská obnova delty řeky Ebro chrání úrodu a podporuje cestovní ruch.
Zemědělci v první linii
Z pohledu klimatických změn je nejzranitelnější evropské zemědělství. Nepravidelné srážky a extrémně vysoké teploty ohrožují výnosy a s nimi i potravinovou bezpečnost Evropy. Energetické systémy zase čelí nedostatku chladicí vody v tepelných elektrárnách a riziku výpadků proudu v důsledku bouří, které poškodí elektrické vedení. Dopravní koridory – od alpských tunelů po středomořské přístavy – čelí kvůli extrémnímu počasí uzavírkám. Pokud se tyto problémy neřeší, mohou oslabit export a odradit investory.
Výpočty agentury také poukazují na rostoucí náklady spojené s nečinností. Bez výdajů na adaptaci související s klimatickými změnami by se roční ztráty způsobené počasím mohly do poloviny století ztrojnásobit. Do té doby by nekontrolovatelné náklady zastínily výdaje, které jsou dnes považovány za neúnosné. EEA varuje, že odklad „povede k vyšším nákladům, slabšímu růstu a rostoucím sociálním nepokojům“.
Kde vzít peníze?
EAA vyzvala Brusel a hlavní města unijní sedmadvacítky, aby se snažily získat na zelené projekty také soukromé finanční prostředky. Může k tomu posloužit například vydávání zelených dluhopisů, cenné papíry spojené s pojištěním a programy smíšeného financování.
Veřejné prostředky by měly směřovat do projektů, které mají potíže přilákat investory, ale přinášejí vysoké sociální výnosy, jako je zavlažování venkovských oblastí nebo ochrana před lesními požáry. Ostatní projekty – inteligentní sítě nebo modernizace přístavů – mohou přilákat komerční věřitele, pokud se sníží regulační rizika.
Agentura také upozorňuje na dlouho známý fakt: Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent. Proto musí jednat rychle.
