Cena zlata poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci. Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i stříbro, které se obchodovalo za 84,58 dolarů za troyskou unci. Ceny drahých kovů se zvyšují v situaci, kdy americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella.

Trhy podle analytika Tima Waterera ze společnosti KCM Trade sledují dění kolem Powella. Úřady totiž řeší spornou rekonstrukci budovy této instituce. „Americké futures se po zprávách o Powellovi otočily směrem dolů, což byl signál pro zlato, aby se vydalo na cestu vzhůru,“ uvedl.

Obavy investorů budí také nepokoje v Íránu. Probíhající protivládní demonstrace mají podle agentury AP nejméně 544 obětí, uvedli to aktivisté.

Drahým kovům nahrává nejistota

Zlato se často označuje jako takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické a ekonomické nejistoty. Růst ceny zlata pohání také nákupy centrálních bank.

„Očekávám, že apetit centrálních bank po zlatě a stříbře bude v letošním roce nadále růst, protože drahé kovy jsou vnímány jako méně riziková alternativa k dolaru,“ dodal Waterer.

Mohlo by vás zajímat

Fed pod politickým tlakem

Powell uvedl, že mu Trumpova administrativa pohrozila trestním oznámením kvůli svědectví v Kongresu. Powell to označil za záminku pro další tlak na americkou centrální banku, aby snížila úrokové sazby.

„Jde o to, jestli Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo jestli bude měnová politika určovaná politickým tlakem a zastrašováním,“ řekl podle BBC Powell.

„Pokud do konání centrální banky zasahuje politik v rozvojové zemi nebo i zemi typu Turecka, berou to mezinárodní investoři jako sice varovný, ale ne úplně nepředpokládatelný vývoj,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Jenže v institucionálně vyspělých ekonomikách je nezávislost centrální banky brána jako základní a nezpochybnitelný pilíř chodu celého hospodářství. A Spojené státy mají mezi vyspělými ekonomikami vůdčí postavení,“ dodal.

Napětí kolem Venezuely, Grónska i Íránu

„Latinská Amerika zůstává zdrojem další nejistoty – Venezuela, Kolumbie i Kuba se znovu dostávají do centra geopolitických sporů a sankční politiky, což zvyšuje nervozitu na komoditních trzích jako celku,“ sdělil ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Analytik také připomněl, že jako stále reálnější problém se ukazuje Trumpova snaha anektovat Grónsko. To je součástí Dánského království. „Pokud se začne vážně debatovat o oslabení nebo dokonce rozpadu NATO, jde o systémový šok, jehož dopad se v cenách aktiv ještě plně neodrazil,“ domnívá se Lajsek.

„V tomto prostředí není úvaha o zlatu na úrovni 5000 dolarů za unci ničím extrémním. Nejde o krátkodobou spekulaci, ale o logický důsledek kombinace vysokého globálního zadlužení, eroze důvěry v měnové autority a narůstajícího geopolitického napětí. Zlato se znovu stává aktivem, které se nenakupuje kvůli výnosu, ale kvůli přežití hodnoty,“ dodal.

V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí.