Trvalo to čtvrt století, ale podle agenturních zpráv získala obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem u členských zemí Unie zelenou od členských států. Nezabránily tomu ani francouzské protesty zemědělců. Unijní exekutiva dohodu hájí tím, že se zásadně zvýší export zboží z Evropy do Jižní Ameriky a přispěje k vytvoření 440 tisíc pracovních míst po celé sedmadvacítce.

Před pátečním hlasováním se očekávalo, že schválení bude záviset na Itálii. Tato země nakonec s podpisem dohody spouhlasila poté, co si zajistila dodatečné záruky a finanční podporu pro své zemědělce.

Zprávu s odkazem na diplomatické zdroje přinesly agentury Reuters nebo ČTK. Tím se otevírá nová éra evropského obchodu. Některé země, jako Francie, Polsko, Maďarsko, Irsko a Rakousko, ale dohodu nepodpořily. Belgie se měla zdržet.

zemědělství
Protesty zemědělců v mnoha zemích Unie přijetí dohody nezabránily. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Komise ve svém poledním briefingu odmítla poskytnout podrobnější komentář, protože schůze, kde byla dohoda odhlasovaná, bude pokračovat až do pátku odpoledne. Dohodu má následně v Paraguayi podepsat šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost ji bude muset schválit také Evropský parlament.

Co dohoda přináší

Obchodní smlouva propojí Unii s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguají. Vytvoří obrovský společný trh se 780 miliony obyvatel. Jedná se o největší dohodu o volném obchodu, kterou Unie vyjednala. Evropští výrobci, zejména v oblasti produkce automobilů, strojů a chemikálií, budou těžit ze snazšího přístupu na jihoamerické trhy.

Naopak země Mercosuru získají lepší přístup na unijní trh. Obecně platí, že evropští průmysloví vývozci dohodu o volném obchodu podporují, zatímco země se silným zemědělským sektorem vyjadřují silné obavy z konkurence.

Mohlo by vás zajímat

Obavy zemědělců

Zemědělské skupiny v celé sedmadvacítce tvrdí, že mají silné důvody k obavám. Levnější dovoz hovězího masa, cukru a dalších zemědělských produktů by mohl oslabit domácí a místní producenty. Kritizují také rozdíly v hygienických a environmentálních normách, které mohou dát jihoamerickým výrobcům výhodu.

Evropští farmáři se bojí, že poroste tlak na snižování cen a povede k poklesu jejich příjmů. Pod ekonomickým tlakem budou hlavně menší podniky, které již nyní bojují s rostoucími náklady na energie a hnojiva. K ochraně citlivých zemědělských odvětví mají přispět monitorovací mechanismy, které umožňují přijmout dodatečná opatření, pokud dovoz začne ohrožovat místní producenty.

Rychlejší podpora pro farmáře

Na začátku tohoto týdne se Komise pokusila naklonit misky vah ve prospěch dohody tím, že oznámila snížení některých dovozních cel na hnojiva a navrhla předčasný přístup k 45 miliardám eur (1,1 bilionu korun) ze zemědělského fondu EU na období 2028–2034, aby zemědělci získali podporu co nejdříve.

Zásadní je, že se Unie připravuje na prozatímní uplatňování dohody, což by umožnilo, aby některé části paktu vstoupily v platnost před formální ratifikací všemi členskými státy a zeměmi Mercosuru.

Ne všechno je v pořádku

Francie se stala největším ohniskem napětí. Zemědělci z mnoha regionů ještě ve čtvrtek blokovali zemědělskou technikou ulice Paříže. Politické napětí je velké. Francouzská ministryně zemědělství Annie Genevardová se proti dohodě postavila. Opoziční strany i tak pohrozily, že zpochybní budoucnost vlády kvůli tomu, že nedokázala zabránit jejímu přijetí.

Jakmile dohoda vstoupí v platnost, ovlivní miliony zemědělců, průmyslových vývozců a spotřebitelů v celé Evropě a Jižní Americe. Pro některé to představuje významnou strategickou příležitost, pro jiné však zdroj pokračujících kontroverzí. Komise argumentuje tím, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosur o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.