Nizozemská vláda loni v září učinila mimořádný krok, když převedla výrobce polovodičů Nexperia pod státní správu a donutila čínského ředitele k odchodu. Celá kauza se ale stala varovným příkladem s dalekosáhlými důsledky nejen pro evropskou ekonomiku.
Zásah nizozemské vlády do řízení společnosti vyrábějící čipy se proměnil v geopolitickou konfrontaci. Odhalila zranitelnost Evropy v globálně propojeném světě, kde se ekonomická bezpečnost a geopolitika stále více prolínají. Můžeme z tohovyvodit několik ponaučení.
1. Důsledky národních rozhodnutí pro celou Unii
I přes desítky let trvající evropskou integraci může jeden členský stát přijímat rozhodnutí, která mají závažné důsledky pro celý kontinent. Když nizozemská vláda na konci září převzala kontrolu nad společností Nexperia, učinila tak na základě zákona z období studené války, který dosud nebyl uplatněn.
Tento krok byl založen na tom, co nizozemský ministr hospodářství Vincent Karremans popsal jako přesvědčivé důkazy o tom, že se čínský ředitel Čang Süe-čeng chystal převést patenty a výrobní kapacity do komunistické velmoci.
Nizozemci provedli tuto operaci v tajnosti, bez předchozí konzultace s evropskými partnery. V listopadu po jednání s čínskými představiteli nicméně kontrolu nad výrobcem čipů vrátil Haag čínskému majiteli, společnosti Wingtech. Karremans to označil za gesto dobré vůle. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič krok uvítal.
Čína totiž už 4. října zastavila vývoz hotových výrobků z čínské továrny Nexperie, která je největší svého druhu na světě. Dohoda ale zmírnila napětí s Pekingem, protože nedostatek čipů začal ohrožovat výrobu automobilů po celém světě. Ke smíru přispěli také zástupci Německa, Evropské unie a Spojených států.
Mohlo by vás zajímat
Společnost Nexperia byla v minulosti součástí nizozemské skupiny Philips. V roce 2018 ji koupila čínská firma Wingtech zhruba za 3,63 miliardy dolarů (75 miliard korun). Na konci roku 2025 Čína vyzvala Nizozemsko, aby s konečnou platností napravilo veškeré „chyby“ ve vztahu k výrobci čipů a odstranilo překážky bránící zajištění stability globální výroby.
Kritici postupu nizozemské vlády argumentovali, že jednostrannému kroku chyběla širší strategická vize. „Evropská reakce byla nezbytná, protože členské státy EU samy nedokáží reagovat na dvě největší ekonomiky světa – Spojené státy a Čínu,“ uvedl nizozemský poslanec Laurens Dassen z panevropské strany Volt.
2. Nízká technologická úroveň neznamená malý význam
Závislost Evropy na Číně se netýká pouze pokročilých technologií. Čipy společnosti Nexperia nejsou špičkové, nevyužívají je modely umělé inteligence ani superpočítače. Bez nich ale nikdo nedokáže vyrábět auta. Automobilový průmysl spotřebovává více než 12 procent celosvětové produkce polovodičů. A je silně závislý právě na levných, standardizovaných dílech, které Čína vyrábí ve velkých objemech.
Vzhledem k tomu, že tyto čipy jsou levné, výrobci udržují pouze minimální zásoby a organizují výrobu na principu just-in-time. V normálních dobách je systém efektivní, ale v případě geopolitické krize je extrémně křehký. I krátké přerušení dodávek může donutit továrny ke zpomalení nebo úplnému zastavení produkce, jako se to stalo během pandemie a znovu během kauzy Nexperia.
„Nedostatek jednoduchých čipů používaných v řídicích jednotkách elektrických systémů vozidel tvrdě zasahuje automobilky po celém světě, včetně Evropy,“ uvedla evropská asociace výrobců automobilů ACEA v době vrcholící krize na konci října.
Evropská průmyslová politika se tradičně zaměřuje na pokročilé polovodiče a inovace, zatímco závislost na komponentech s nižší marží nepřitahuje tolik pozornosti. Dočasné přerušení vývozu společnosti Nexperia ukázalo, že „obyčejné“ součástky je také obtížné nahradit během několika týdnů nebo měsíců. Když došlo k přerušení dodávek, výpadek se projevil téměř okamžitě.
3. Závislost jako nástroj moci
„Všechno lze použít jako zbraň,“ řekl po skončení sporu evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič pro Euronews. „Začalo to ruským plynem, pokračovalo to čínským omezením vývozu kritických surovin a čipy. Vše lze použít jako zbraň,“ uvedl.
Čínská průmyslová strategie dominovat v oblasti řady kritických technologií a dodavatelských řetězců vytváří také politický vliv. Omezení vývozu, požadavky na platby a selektivní vymáhání pravidel jsou nástroji této strategie.
Místo toho, aby Peking nizozemské převzetí firmy napadl u soudu, jednal z pozice moci. Převzal kontrolu nad výrobou, zastavil vývoz a vyvíjel tlak, dokud se náklady pro evropské partnery nestaly neúnosnými. Podobnou taktiku říše středu použila již dříve proti Norsku, Litvě nebo Austrálii.
4. Evropa je nejednotná a ostatní to vědí
S malou vyjednávací silou Evropy nebude tvrdá rétorika na Peking moc působit, řekl expert na čínský vliv ve světě Frans-Paul van der Putten nizozemskému deníku NRC.
Asijská velmoc může také využívat vnitřního rozdělení Evropy. Během krize ve společnosti Nexperia převážily národní zájmy nad společnými ambicemi Unie. Země se silným automobilovým průmyslem, jako je Německo, tlačily na rychlé řešení a dohodu s asijskou největší ekonomikou. Dlouhodobé volání po strategické autonomii se pod tlakem okamžitých ekonomických těžkostí rozplynulo.
