Nenápadný stát na východě Afriky funguje samostatně už 34 let, ale teprve v posledních dnech jeho existenci někdo mimo region zaznamenal. O pořádný poprask v mezinárodní politice se postaral Izrael, který jako první uznal nezávislost republiky Somaliland. Země se strategicky cennou polohou a nejspíš i velkým nerostným bohatstvím.
Jak název napovídá, Somaliland se oddělil od Somálska. Ve zmenšeném Somálsku zuří už čtyři desetiletí válka, vláda se přetahuje o moc s islámskými fanatiky a místními warlordy. Naopak Somaliland má své území pod kontrolou a není tak rejdištěm pro teroristy a piráty. Konají se zde svobodné volby a míra demokracie je vyšší než kdekoli jinde na východě Afriky.
Ropné bohatství v poušti
Zatím je Somaliland chudou zemí, kde 6,5 milionu obyvatel živí hlavně zemědělství a pastevectví. Brzy se to však může změnit. Prezident nového státu Abdirahman Mohamed Abdullahi nedávno zmínil, že nejspíš už v roce 2027 odstartuje těžba ropy. Průzkumem ložisek se zabývá konsorcium, ve kterém 51procentní podíl drží britsko-turecký podnik Genel Energy. Ten má s investováním ve sporných oblastech dlouhé zkušenosti; už dvě desetiletí totiž těží ropu v iráckém Kurdistánu.
Jak napsal v červnu web Africa Intelligence, oblast s průzkumnými právy pro Genel Energy může obsahovat až 5 miliard barelů (680 milionů tun) ropy. To odpovídá spotřebě českých rafinerií po dobu 100 let. Zatímco Genel je opatrný, menšinový partner v konsorciu, tchajwanská CPC Corporation, tlačí na rychlý start produkce. Objevují se už i spekulace o komerčně zajímavých ložiscích lithia, kolem kterých krouží opět zájemci z Tchaj-wanu.
Muslimové, kteří milují Izrael
Atraktivitu Somalilandu zvyšuje jeho strategická poloha u Adenského zálivu. Tedy v neklidném místě, kde řádí somálští piráti a kde na nákladní lodě občas útočí proíránští jemenští Hútiové. Možnost mít své základny na pobřeží Somalilandu láká nejen Izrael, ale také Spojené státy nebo Spojené arabské emiráty. Právě o těchto zemích se spekuluje jako o dalších kandidátech na brzké uznání nezávislosti Somalilandu.
Zatím tak učinily jen dva státy – Izrael a Etiopie. Je pozoruhodné, jak velké nadšení z nového izraelského spojence se objevilo ve skoro stoprocentně muslimském Somalilandu. Dokonce až takové, že v hlavním městě Hargeysa otevřeli restauraci Netanyahu a několik Somalilanďanů dalo svému právě narozenému dítěti jméno Bibi, což je přezdívka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Tedy aspoň to tvrdí Somalilanďané aktivní na síti X.
Mohlo by vás zajímat
Etiopie uznala Somaliland jako druhá v úterý 30. prosince. O takovém kroku se spekulovalo už řadu let. Etiopie po oddělení státu Eritrea nemá přístup k moři. Zatím využívá hlavně přístav Džibuti, avšak Etiopané mají pocit, že na jejich situaci Džibutsko až příliš vydělává. Etiopská vláda proto už dříve uzavřela dohodu o využití stávajících či nově postavených přístavů v Somalilandu.
Čekání na Trumpa
Na druhou stranu celá vlivných řada zemí prohlásila, že nezávislost Somalilandu neuznává a že trvá na územní celistvosti Somálska. Jmenovitě třeba Čína, Turecko, Egypt a Saúdská Arábie. Otázkou zůstává, jak se zachovají Spojené státy. Vlivný texaský senátor Ted Cruz již vyzval prezidenta Donalda Trumpa, ať dá Somalilandu oficiální uznání. Trump však zatím váhá.
A co Evropská unie? Ta se zatím zmohla na stručnou zprávu pro média, ve které „potvrzuje důležitost respektování jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti Somálské federativní republiky v souladu s její ústavou.“ EU dále uvedla, že „podporuje smysluplný dialog mezi Somalilandem a federální vládou Somálska s cílem vyřešit dlouhodobé spory.“ Na takový dialog je po 34leté existenci de facto samostatného Somalilandu už nejspíš pozdě.
