Globální hrozby s válkou na Ukrajině v ohnisku dění posunují priority Evropské unie. Klíčová agenda ochrany klimatu, včetně klimatického cíle pro rok 2040, doznala úprav a odkladů. Vyrovnávání klimatických cílů s ekonomickými tlaky přesto zůstává v centru unijních zájmů.
Klimatický cíl pro rok 2040, systém obchodování s emisemi z budov a dopravy nebo plánované ukončení spalovacích motorů v roce 2035. To byla hlavní témata, kolem nichž se letos točily debaty a spory o evropské environmentální politice. Zelené ambice EU měla významně podpořit globální klimatická konference COP30, to se však nesplnilo.
Debaty o parametrech klimatického cíle EU pro rok 2040 dominovaly celé druhé polovině roku. Evropská komise nejprve navrhla novelizaci evropského zákona o klimatu tak, aby zahrnoval závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % ve srovnání s předindustriálními úrovněmi.
To se nakonec podařilo, ale způsobem, který mnoho nevládních organizací a aktivistů v oblasti klimatu ostře kritizuje. Prozatímní dohoda, kterou na začátku prosince uzavřeli předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu, zavádí řadu takzvaných flexibilních opatření, včetně kontroverzních mezinárodních uhlíkových kreditů. Jinými slovy, od roku 2036 může použití vysoce kvalitních mezinárodních povolenek přispět k dosažení cíle pro rok 2040 až do výše 5 % čistých emisí EU z roku 1990. Ve skutečnosti to odpovídá snížení domácích emisí pouze o 85 % do roku 2040.
Mohlo by vás zajímat
Je ETS2 hrozbou pro obyvatele?
Generální tajemník Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB) Patrick ten Brink v rozhovoru pro EU Perspectives označil zahrnutí uhlíkových kreditů za „snížení odpovědnosti“. Argumentoval, že takový „outsourcing“ zpomalí zavádění ekologických řešení. „Tato takzvaná flexibilita může být v budoucnu použita jako záminka pro podobné oslabení ekologické politiky,“ varoval ten Brink.
Změny se týkaly také zavedení systému ETS2, který ukládá poplatky za emise skleníkových plynů z budov a dopravy. V prosinci Rada EU a europarlament podpořily odložení vstupu ETS2 v platnost o rok, v důsledku toho bude systém plně funkční až na počátku roku 2028.
V průběhu celého roku se systém ETS2 stal předmětem bouřlivé politické debaty v řadě členských států. Zejména populistické strany poukazovaly na to, že systém by mohl výrazně zvýšit životní náklady velké části obyvatelstva.
Podle generálního tajemníka EEB je odložení ETS 2 „hanbou“, která bude mít katastrofální důsledky. „Do Sociálního klimatického fondu bude do zahájení ETS2 proudit mnohem méně peněz. V důsledku toho bude k dispozici méně finančních prostředků na podporu zranitelných osob a malých podniků, které mohou mít potíže s placením účtů za energii,“ uvedl ten Brink.
Kosmetické změny u automobilů
Na konci letošního roku také doznal změn dřívější návrh, který zakazoval prodej nových automobilů poháněných fosilními palivy od roku 2035. Ačkoli aktivisté hovoří o „oslabení“ a „vítězství lobby fosilních paliv“, ve skutečnosti se jedná pouze o malou změnu.
Původní pravidla stanovila, že nová vozidla prodávaná od roku 2035 by měla být „bez emisí“. Podle pozměněného plánu by 90 % nových automobilů prodávaných od roku 2035 muselo být bez emisí, nikoli všechna. Zbývajících 10 % by tak mohla tvořit konvenční benzínová nebo naftová vozidla spolu s hybridy. Očekává se, že nárůst používání biopaliv a takzvaných e-paliv kompenzuje dodatečné emise vytvářené benzínovými a naftovými vozidly.
„Lídři se sešli a diskutovali“
Na druhou stranu, výsledky globální klimatické konference COP30, která se konala v listopadu v brazilském Belému, zaostaly za očekáváními. Ačkoli konference potvrdila, že EU je globálním lídrem v oblasti ochrany klimatu, spolupráce největších světových producentů skleníkových plynů zůstala slabá.
Spojené státy, Čína a Indie vyslaly na konferenci pouze zástupce nižší úrovně. Závěrečné prohlášení COP30 neobsahuje formulace o úplném vyřazení fosilních paliv a závazky týkající se financování adaptačních opatření zůstávají nedostatečné pro potřeby rozvojových zemí. Konference také nesplnila strukturální změny potřebné pro dosažení cíle 1,5 °C (globální nárůst teploty ve srovnání s předindustriálními úrovněmi).
Některé z částečných úspěchů dosažených na COP30 se proto jeví přinejlepším jako skromné. Jako příklad lze uvést úspěšné založení fondu Tropical Forests Forever Fund (s příslibem miliardových investic) a mechanismu Belém pro spravedlivý přechod k zelené ekonomice se zaměřením na pracovníky a komunity. Wopke Hoekstra, komisař pro klima, nulové emise a čistý růst, po konferenci přiznal, že „mělo být učiněno více“, a dodal, že „alespoň se lídři sešli a diskutovali“.
