Obrana východní hranice Evropy musí být kvůli ruské hrozbě bezprostřední prioritou. Shodli se na tom lídři osmi evropských zemí na summitu v Helsinkách věnovaném obraně. Především je třeba posílit protivzdušnou obranu i spolupráci s velením Severoatlantické aliance.
Summit o východní hranici svedl dohromady členské státy čelící největším bezpečnostním rizikům. Lídři Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Švédska, Bulharska a Rumunska přijeli na pozvání finského premiéra Petteriho Orpa a evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse.
Jednali o konkrétních opatřeních k posílení východní hranice EU a NATO a zvýšení celkové obranyschopnosti. „Rusko představuje dlouhodobou hrozbu. Proto chceme posílit bezpečnost a obranu východní hranice Unie,“ zdůraznil finský premiér.
Pomoci s posílením obrany ale mají i další státy. „Dánsko poskytne dva letouny F-16 a protiletadlovou fregatu, Francie tři letouny Rafale a Německo čtyři letouny Eurofighter. Svou podporu vyjádřila také Británie. Tyto a další síly zlepší odstrašující a obrannou pozici NATO tam, kde to bude potřeba,“ řekl pro EU Perspectives Simon Van Hoeymissen z belgického think-tanku Centrum pro bezpečnostní a obranná studia.
Mohlo by vás zajímat
Obrana východní hranice Evropy musí být vzhledem k ruské hrozbě bezprostřední prioritou, prohlásili lídři osmi zemí. Summit se zaměřil hlavně na boj proti hybridním útokům. A také na to, jak efektivně využívat unijní finance na budování obrany. Zejména se jedná o posílení výkonnějších systémů protivzdušné obrany a obranných systémů proti dronům.
Rusko testuje mezery v evropské obraně
Členské země EU a NATO reagují na vniknutí ruských stíhacích letadel do estonského vzdušného prostoru. A také dronů do polského a rumunského vzdušného prostoru.
Kromě toho nejméně desítka evropských zemí (Belgie, Litva, Lotyšsko, Dánsko, Norsko, Rumunsko, Polsko, Estonsko, Německo a Francie) ohlásila výskyt cizích dronů nad svými letišti a vojenskými objekty. Bezpečnostní úřady unijních zemí naznačují, že drony mohly být vypuštěny z plavidel operujících na moři.
Podle Van Hoeymissena tím Rusko shromažďuje informace o obraně NATO a jejích zranitelných místech. Nutně to ale neznamená, že dojde k větší eskalaci napětí mezi Moskvou a Bruselem.
Nebezpečí šedé zóny
„Tyto informace mohou ještě více prohloubit šedou zónu, ve které se NATO může rozhodnout nereagovat, aby se vyhnulo eskalaci. Riziko spočívá v tom, že pokud by Aliance podnítila Kreml k tomu, aby se držel na hranici otevřené války, ale nepřekročil ji, Moskva by mohla nadále podkopávat stabilitu členských států NATO v podstatě bez rizika,“ vysvětlil.
V případě, že by ale Rusko eskalovalo napětí s aliančními státy, získané informace mu umožní efektivnější přípravu na potenciální konflikt. Například tím, že navrhne útoky dronů schopné lokálně překonat alianční obranu s tím, že prostředky na obranu budou nákladově velmi vysoké a neefektivní.
Reakce na konkrétní rizika
Letos v lednu Aliance zahájila operaci Baltic Sentry (Pobaltská hlídka). „NATO se rozhodlo posílit svou pozici zřízením bojových skupin v pobaltských státech a Polsku v roce 2016 v reakci na anexi Krymu Ruskem. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 byla tato iniciativa rozšířena na čtyři členy NATO na jihovýchodě kontinentu – Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko,“ upřesnil bezpečnostní expert.
Operace Baltic Sentry už reaguje na konkrétní bezpečnostní výzvy, které se týkají oblasti Baltského moře. Jedná se o aktivity ruské stínové flotily ropných tankerů. Ta umožňuje Kremlu vyvážet ropu a pokračovat ve financování války, případně sabotovat kritickou infrastrukturu a rušit satelitní navigaci v regionu. „Dalo by se argumentovat, že širší škála možností reakce na ruské akce má odstrašující hodnotu, protože zvyšuje nejistotu na straně Moskvy,“ míní Van Hoeymissen.
Evropská unie počítá v rámci obranného projektu Readiness2030 s posílením východní hranice EU proti hybridním, kybernetickým, námořním a konvenčním hrozbám ze strany Ruska a Běloruska. Hlavním cílem je integrovat systémy protivzdušné obrany, elektronického boje a námořní bezpečnosti.
Má se také zintenzivnit spolupráce s integrovanými velitelskými a řídícími strukturami v rámci Aliance. Realizace konkrétních opatření má začít v příštím roce, s plnou funkčností se počítá do konce roku 2028.
