Je to špatná technologie, výrobu elektřiny nelze regulovat, říkají kritici zelené energetiky o fotovoltaických elektrárnách. Dnes už to dávno není pravda, oponuje tomuto tvrzení ředitel společnosti Solar Global Energy Petr Foitl. Jejich výkon regulovat lze a má to pozitivní dopad do ceny, kterou majitelé fotovoltaik za svou elektřinu získají.

Rozvoj fotovoltaiky v Česku – s výjimkou střešních instalací – zůstává v poslední době za očekáváním. Hitem energetiky teď jsou samostatně stojící bateriová úložiště, případně kombinace baterie se solární elektrárnou. „Nebojím se toho, že by tady vyrostly desítky gigawatthodin kapacity v bateriích. Investory budou brzdit omezené možnosti pro připojení k distribuční síti,“ řekl v rozhovoru pro Ekonomický deník Petr Foitl.

Vyplatí se ještě investorům stavět fotovoltaické elektrárny? Obchodníci od nich vykupují elektřinu už jen za 700 korun za megawatthodinu. To ekonomicky nedává smysl…

Záleží na tom, za kolik tu elektrárnu investor postaví. Cena technologie za poslední dobu klesla, takže náklady nejsou tak vysoké. Velkou výhodu mají ty elektrárny, které jsou regulovatelné. My v Solar Global Energy děláme to, že každou novou elektrárnu, kterou připojíme do našeho agregačního bloku, osazujeme „chytrou krabičkou“. Díky tomu můžeme poskytovat službu obchodní flexibility. Majitel elektrárny tak získá vyšší výnos. Když to přepočteme na dosažitelnou výrobu elektrárny bez jakéhokoli řízení, dostaneme se na částku přibližně 1400 korun za megawatthodinu. Tedy přibližně 1,5 milionu korun ročně za 1 megawatt instalovaného výkonu.

Takže dnes už neplatí otřepaná fráze, že výkon fotovoltaických elektráren nelze regulovat a že závisí čistě na intenzitě slunečního záření? 

Ne, dnes už všechny nové elektrárny, které stavíme pro naši skupinu nebo i externí zákazníky, z 90 procent regulaci mají. Smysl to má u elektráren o vyšším instalovaném výkonu, řádově aspoň 500 kilowattů. Dnes to je všechno řízeno autonomně. Kromě toho ale také rozhodujeme, kdy se vyplatí elektrárny vypnout. Tím přispějeme k rovnováze energetické soustavy a získáme příjem za obchodní flexibilitu.

Vlastník solární elektrárny tedy přijde o příjem z prodeje elektřiny, ale je mu to kompenzováno jinou cestou.

Říkáme tomu aktivní zapojení zákazníka do trhu. Když mu hrozí záporné ceny, tak elektrárna nedodává elektřinu a on tak není ve ztrátě. Což je výhra, která v měsíčním vyúčtování vylepšuje celkový výsledek. Navíc na denní a vnitrodenní bázi hledáme nejlepší příležitosti na trhu s elektřinou pro maximalizaci zisku pro zákazníka. Do budoucna chceme fotovoltaiky zařadit do služeb výkonové rovnováhy, což by přineslo dodatečný výnos. To je naším dlouhodobým cílem.

Petr Foitl
Petr Foitl má od roku 2016 ve skupině Solar Global na starosti obchodování s elektřinou a hledání nových příležitostí na trzích střední Evropy. Foto: Solar Global

Solar Global byl spolu se společností E.ON první, kdo v Česku postavil bateriové úložiště energie. Je toto řešení do budoucna? Tedy uložit si levnou elektřinu v době kolem poledne a pak ji za výrazně lepší cenu prodat ve večerních a ranních hodinách?

Přesně tak. Nejvíce věříme hybridním elektrárnám, to znamená fotovoltaika plus baterie. A to z toho důvodu, že chceme mít diverzifikované nabíjení baterky, kterou buď nabíjíte ze sítě, anebo ze solární elektrárny. Naše plány jsou velké, máme za cíl zhruba 100 megawattů výkonu o kapacitě přibližně 200 MWh. Minulý rok v říjnu jsme spustili první agregační blok pro ČEPS na služby výkonové rovnováhy postavený pouze na fotovoltaice a bateriích.

Baterie a služby výkonové rovnováhy

Služby výkonové rovnováhy pro ČEPS by dnes chtěl poskytovat snad každý. Vedle tradičních dodavatelů typu uhelných elektráren a tepláren se na tento trh vrhají agregátoři sdružující kogenerační jednotky, baterie či dieselagregáty. Jak na tomto trhu uspěl Solar Global Energy?

Máme velkou radost, že jsme uspěli v dlouhodobém kontraktu pro ČEPS na první pololetí příštího roku. Poskytujeme primárně službu automatické kladné regulace (aFRR+), kde jsme získali šest procent trhu. Fungujeme čistě s bateriemi, našimi i našich partnerů. V našem agregačním bloku nejsou žádné dieselagregáty ani mařiče – a nikdy nebudou. 

Hodně se teď hovoří o tom, že bateriová úložiště mohou mít podobný příběh jako fotovoltaika. Tedy že se všichni investoři živelně vrhnou na jejich stavbu, postaví jich moc, zaplaví trh a ve výsledku na tom prodělají. Vidíte to stejně?

Myslím si, že bateriová úložiště budou mít pomalý náběh. Kapacita pro připojení k síti vysokého a velmi vysokého napětí je už hodně obsazená. Stačí se podívat na mapu připojitelnosti nového zdroje k síti společností EG.D a ČEZ Distribuce. Takže se nebojím toho, že by v České republice vyrostly desítky nebo stovky gigawatthodin kapacity v bateriích. Zároveň se nelze spoléhat pouze na služby výkonové rovnováhy. Je to velice omezený trh. Na té kladné straně jde o 960 megawattů a na záporné o 330 megawattů. Záleží také na ročním období. Tento trh se bude velice rychle saturovat. 

Na čem tedy může vlastník bateriového úložiště vydělat?

Spoléháme hlavně na kombinaci různých tržních modelů. Když se podíváte na vývoj cen elektřiny v posledních letech, tak dramaticky narostly rozdíly mezi minimální a maximální cenou v průběhu dne. Jsme součástí propojeného evropského trhu, kde neustále přibývají nové solární a větrné elektrárny. A to je věc, která nahrává bateriím. 

Investoři stále více sázejí na kombinaci fotovoltaiky s bateriovým úložištěm. Foto: Solar Global

Vrátím se k již položené otázce. Recept na úspěch je tedy nakoupit levně v době okolo poledne, kde je občas i záporná cena, a prodat večer, kdy je elektřina dražší.

To dokáže každý, ale dobrý agregátor se pozná podle toho, že kombinuje různé strategie. Když agregátor kvalitně kombinuje obchodní flexibilitu či trading se službami výkonové rovnováhy, tak baterie může mít velice pěkný výnos. Je to dnes běžný model v západních zemích a my jej přinášíme na český trh.

Solar Global se v minulých letech snažil být také průkopníkem ve výrobě a využití vodíku. Máte ještě tyto ambice, nebo je to tak nějak uloženo do šuplíku na příznivější dobu?

Využitím vodíku se zabývá naše sesterská společnost SG Hydrogen. Ta nyní buduje plnící stanici pro osobní a autobusovou dopravu. Podařilo se nám navázat spolupráci se Zlínským krajem, který má zájem na rozvoji vodíkové mobility. Máme přislíbené dotace i na stavbu nových elektrolyzérů. Teď jsou další záměry ve fázi developmentu a aktuálně počítáme různé ekonomické propočty, aby byl projekt úspěšný. Jsme průkopníci v mnoha oblastech. Byť by někdo mohl namítat, že teď to nevychází.

Kdy to vycházet bude? Až zlevní technologie, zejména tedy elektrolyzéry? 

Až zlevní technologie a změní se legislativa. Dnes je v Česku jednou z podmínek pro získání dotace z Modernizačního fondu vyrábět takzvaný RFNBO vodík. Ten se musí vyrobit z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, jako je vítr, slunce a voda. Navíc musí být splněna časová korelace mezi výrobou toho obnovitelného zdroje a tou spotřebovanou elektřinou v elektrolyzéru. Solární elektrárna má dobu využití maximálního výkonu nějakých 11 až 12 procent v roce. I když zapojíte větrné elektrárny, dostanete se na 20 až 30 procent, ale ani to nestačí. Pro ekonomickou rentabilitu je zapotřebí, aby se elektrolyzér provozoval daleko více než zmíněných 30 procent času. Takže se musí změnit legislativa, aby zdroj elektřiny pro výrobu vodíku nebyl tak přísně hodnocený.