Finanční nevýhodnost, mizející odběratelé i nedostatek horníků. To jsou hlavní důvody, proč další těžba černého uhlí na Karvinsku nemá perspektivu. Tématu se chytla dezinformační scéna, která rozjela debatu o skandálním znehodnocení miliardového bohatství. Konec je nevyhnutelný, reaguje státem vlastněné OKD.
Roli rozbušky sehrál nejspíš nešťastný článek webu Českého rozhlasu o zatopení dvou miliard tun černého uhlí, které se stane nepoužitelným. Téma vedle dezinformační scény přimělo k reakci i některé politiky. „Dvě miliardy tun uhlí na Ostravsku budou místo odtěžení zatopeny. A to přesně vystihuje to dnešní absurdní uvažování. Tohle je vrchol nezodpovědnosti,“ napsal na síti X senátor Zdeněk Hraba.
Nejvíc uhlí zbývá na Frenštátsku
Těžební podnik OKD k „živé diskusi“ o konci těžby černého uhlí uvedl, že do konce ledna vytěží vše, co vytěžit lze s ohledem na dostupné prostředky a ekonomickou výhodnost. „V dobývacím prostoru zůstane 413 milionů tun nebilančních zásob černého uhlí. To jsou zásoby, které sice existují, ale nelze je vytěžit, ať už z důvodu ochrany zástavby, ochrany přírody nebo je nelze vytěžit ekonomicky či technicky výhodným způsobem,“ uvedlo OKD.
Tři čtvrtiny ze zmiňovaných dvou miliard tun černého uhlí se totiž zachází v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Tedy v geologicky komplikované lokalitě, kde neměli odvahu spustit těžbu ani za éry socialismu. V roce 2011 oznámilo OKD, tehdy pod kontrolou soukromých investorů Zdeňka Bakaly a Petera Kadase, že chce těžbu uhlí u Frenštátu zvážit. Narazilo však na silný odpor místních obyvatel a po pádu cen černého uhlí na světovém trhu záměr potichu opustilo.
Kdo by to uhlí koupil?
Také dnes jsou tržní ceny uhlí nízké a hlubinné dobývání uhlí se nevyplácí. Zvláště v konkurenci povrchové těžby ve Spojených státech, Austrálii či Indonésii. Další pokračování těžby na Karvinsku by musel stát dotovat, což nedává moc smysl. Stačí se podívat za hranice do Horního Slezska, kde těží polská Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW). Ta za období od ledna do září vytvořila ztrátu 2,9 miliardy zlotých (16,5 miliardy korun) při tržbách 7 miliard zlotých.
I kdyby OKD v těžbě pokračovalo, nemělo by uhlí komu dodávat. Tradiční odběratel, kterým je Elektrárna Dětmarovice ze Skupiny ČEZ, ukončila spalování černého uhlí letos v březnu. Na konci roku 2023 zkrachovaly hutě Liberty Ostrava a s nimi spojená elektrárna Tameh Czech. Zbývají teplárny skupiny Veolia Energie ČR, ale i ty postupně přecházejí na plyn a biomasu. Dál sice fungují Třinecké železárny, ale ty dlouhodobě většinu černého uhlí dovážejí ze zahraničí.
Mohlo by vás zajímat
Jako další problém uvádí OKD nedostatek pracovní síly. „Hornické učňovství, s ohledem na dlouhodobě plánovaný odklon od uhlí, zaniklo již před lety. Průměrný věk stávajících důlních pracovníků je téměř 50 let. Reálně tedy není možné doplňovat kvalifikovaný personál pro pokračování hlubinné těžby,“ upozorňuje státní těžařský podnik.
Další plány státního těžaře
OKD však nechce skončit definitivně. Za poslední roky si vytvořilo finanční rezervu ve výši zhruba 8 miliard korun. „Likvidace dolu vyjde na 3,3 miliardy korun. Na to, abychom se důstojně vyrovnali s našimi zaměstnanci, je určeno 1,3 miliardy. Zbytek, tedy zhruba 3,4 miliardy korun, chceme směřovat do rozjezdu nových projektů,“ uvedl v říjnu v rozhovoru pro Ekonomický deník generální ředitel OKD Roman Sikora.
V první fázi se má jednat třeba o míchání uhelných směsí, prodej kameniva a výrobu elektřiny z důlního plynu. Později chce OKD využít své pozemky využít pro umístění průmyslových zón či stavbu datacentra.
