Končící vláda zřejmě na svém příštím zasedání odmítne návrh Pirátů na vznik Úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů. Nový úřad, který by vznikl transformací stávajícího Úřadu pro dohled nad financováním politických stran, by měl na sebe převzít veškerou protikorupční agendu. Podle vládních legislativců ale návrh neobsahuje přesvědčivé argumenty pro nedostatečnost současné úpravy.
Pirátský návrh usiluje o to, aby veškeré klíčové protikorupční agendy – financování stran, střet zájmů, ochrana oznamovatelů a regulace lobbování – vykonával jeden nezávislý ústřední správní úřad. Návrh je podepsán předsedkyní pirátského klubu Olgou Richterovou a bývalým předsedou strany Ivanem Bartošem.
Proč vláda nesouhlasí?
Vláda v návrhu stanoviska uvádí, že navrhovaná transformace je zásadní změna s významnými dopady. Měla by proto projít detailní odbornou diskusí, což by zajistila pouze příprava vládního návrhu se standardním připomínkovým řízením, nikoli poslanecký návrh.
Vláda argumentuje: „Materiál předloženého návrhu zákona neobsahuje detailnější a skutečně přesvědčivé argumenty v tom smyslu, zda, proč a v čem je stávající právní úprava nedostatečná, nevyhovující či nefunkční.“
Vláda také postrádá detailní analýzu logistických, ekonomických a organizačních dopadů. „Tato analýza by měla sloužit jako podklad pro posouzení, zda tento krok bude skutečně efektivní a provedení změn nevyvolá neúměrnou administrativní a finanční zátěž,“ uvádí vláda ve svém stanovisku.
Co by dělal nový úřad?
Nový úřad by měl vzniknout transformací Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který sídlí v Brně, a nově by měl mít sídlo v Praze.
Měl by na sebe převzít protikorupční agendu a další činnosti od jiných úřadů. Například agenda regulace lobbování by přešla z ministerstva spravedlnosti. Úřad by měl nově projednávat i některé přestupky a převzít i ochranu oznamovatelů, tzv. whistleblowerů.
Mohlo by vás zajímat
Piráti chtějí v navazujícím zákoně zavést také povinnost stran a hnutí prokázat, kdo byl skutečným zdrojem daru straně.
Předseda nového úřadu má mít plat jako předseda Sněmovny a členové jeho širšího vedení plat jako místopředsedové Sněmovny. Pokud se nezmění platový zákon, měl by předseda Sněmovny od příštího roku pobírat více než 300 000 korun.
Bez ohledu na stanovisko vlády v demisi rozhodnou o osudu návrhu poslanci. Není ale jasné, zda a kdy se k jeho projednání vůbec dostanou.
