Digitální sektor je na evropském kontinentu sešněrován přísnými a nepřehlednými pravidly, ve kterých se často nevyznají ani odborníci. Složité právní prostředí odrazuje firmy od inovací, ale také od samotného dodržování pravidel, konstatovali právníci v dokumentu, který si objednali evropští poslanci.
Studii projednali poslanci výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). S varováním přichází v době, kdy unijní orgány začínají projednávat balíček změn, jež mají zjednodušit právní prostředí pro evropský digitální sektor, takzvaný digitální omnibus. Nyní jsou pravidla natolik nepřehledná, že působí kontraproduktivně.
Autoři varují, že Evropská unie nakonec bude potřebovat sjednocující soubor digitálních zásad. Něco jako ústavní rámec pro jednotný digitální trh, místo pokračování vydávání regulace pro jednotlivé sektory.
Poslankyně Eva Maydellová (EPP/Bulharsko), která o studii požádala, popsala závěry studie jako velmi varovné. Evropský parlament musí tyto závěry brát vážně zejména s ohledem na blížící se jednání o digitálním omnibusu. Její obavy se týkají především konkurenceschopnosti evropského byznysu. Je nutné, aby se pravidla pro celý digitální sektor zjednodušila.
Mohlo by vás zajímat
Příliš mnoho pravidel
Mezi evropské úpravy digitálního prostředí patří obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti nebo nařízení o kybernetické odolnosti (CRA).
Předpisy sice samostatně fungují přiměřeně, ale společně vytvářejí „extrémně obtížné právní prostředí pro orientaci“. To může zpomalovat inovace nebo vytvářet překážky v dodržování předpisů. Hlavně pro menší firmy to znamená, že zůstanou uvězněny v regulačním labyrintu. I právní odborníci potvrzují, že mají potíže zmapovat veškerá pravidla a povinnosti pro firmy. Často se překrývají, jsou duplicitní a někdy si navzájem odporují.
Kumulativní zátěž
Jeden z autorů aktuální studie, právník Hans Graux, na zasedání výboru ITRE, zdůraznil negativní kumulativní dopady složitých pravidel pro digitální sektor. Zejména malé a střední firmy mají velké problémy, pokud se snaží všechna ustanovení zákonů dodržovat. Největší komplikaci vidí v proveditelnosti dodržovat spletitá pravidla.
Jeho kolega Maarten Botterman přidal technický rozměr. Systémy umělé inteligence se nechovají jako tradiční software. Učí se, přizpůsobují se a vyvíjejí se směry, které regulátoři nemohou plně předvídat. Záznamy o transparentnosti požadované podle nařízení o umělé inteligenci se mohou překrývat s povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů o kybernetické bezpečnosti nebo jim dokonce odporovat. Výsledkem je, že povinnosti, které mají snížit rizika, mohou místo toho vést k ještě většímu zmatku.
Raději nový systém
Studie se zaměřila také na to, jakým způsobem ovlivní nařízení o umělé inteligenci další regulaci digitálního sektoru. Došla k závěru, že evropská pravidla mají tři strukturální nedostatky. Jsou velmi zatěžující, navíc jsou roztříštěná mezi národní orgány s rozdílným zaměřením. A také postrádají logiku propojující jednotlivé zákony.
Navíc ve střednědobém horizontu může i nařízení o umělé inteligenci vyžadovat další úpravy, které by celý systém ještě zkomplikovali. Doporučují proto vytvoření horizontálních digitálních pravidel pro umělou inteligenci, správu dat, chování digitálních platforem i kybernetickou bezpečnost.
Kde Evropa hledá chyby?
Poslankyně Barbara Bonteová (PfE/Belgie) chápe výsledky studie jako důkaz, že celkový přístup unie k problematice umělé inteligence je chybný, protože „trestá inovace“. „Jinde ve světě, například v Číně, se rozvoj AI řítí vpřed,“ varovala.
Pro europoslance Matthiase Eckeho (S&D/Německo) není nebezpečím nadměrná regulace, ale špatná koordinace. Silná ochrana digitálních práv občanů unie nesmí být obětována ve jménu „administrativní pohodlnosti“. Trval na tom, že ochrana soukromí a evropská konkurenceschopnost se navzájem nevylučují.
Komise už navrhla odložit některé povinnosti vyplývající z nařízení o umělé inteligenci. Chybí totiž další technické normy a pokyny. Prosazovaní nových pravidel by se mohlo posunout až na konec roku 2027. Příznivci digitálního omnibusu tvrdí, že to zvýší předvídatelnost a sníží byrokracii pro malé a střední podniky. Kritici to ale považují za nebezpečnou mezeru v regulaci nástrojů umělé inteligence.
