Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by hrozily v případě, že by došlo na krizové scénáře zavánějící vypsáním referenda o setrvání v eurozóně.
Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého desetiletého dluhopisu se sice vrátilo nad 70 bps – úrovně, kde se dlouhodobě pohybovalo naposled v roce 2012. Na vrcholu euro-krize ale žila Francie s rizikovými přirážkami na dluhopisech až dvojnásobně vyššími. Stejně tak zatím nevidíme, že by se tlak z dluhopisového trhu dramaticky přenášel na akcie francouzských bank – přes ztráty z posledních dní se většina z nich obchoduje o zhruba 30 % výše než před rokem. I při pohledu na devizový trh to zatím nevypadá na to, že by euro bylo pod výrazným tlakem. Je ovšem pravda, že na měnovém páru s dolarem mají větší váhu sázky na politiku Fedu, a na frontě s japonským yenem jsou ztráty eura o něco viditelnější.
I tak to zatím není žádné “drama”. Většina hráčů na trzích zdá se ve skrytu duše doufá, že do druhého kola s Marine Le Penovou jednoduše postoupí středově-reformní Macron nebo pravicově-konzervativní Fillon. Toho však už v průzkumech dohnal radikálně levicový Mélenchon, který má oproti aktuálně druhému Macronovi zdá se odhodlanější voliče – “jistější si svojí volbou”. To může být klíčový faktor, zvlášť pokud vezmeme v potaz, že velká část voličů si není vůbec jistá tím, koho bude volit a zda k volbám vůbec dorazí. Pokud by do druhého kola skutečně postoupili dva radikální kandidáti, začali by mít trhy skutečný strach z dalšího drolení EU a především eurozóny. Pokud naopak s Marine Le-Penovou postoupí do druhého kola některý z umírněnějších kandidátů, měla by vzhledem k relativně nízkým šancím národní fronty v druhém kole prezidentských voleb i v parlamentních volbách zavládnout na trzích úleva.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria finance
