„Ladem“ leží u evropských střadatelů podle odhadů Evropské komise v přepočtu 29 bilionů korun. Obyvatelé EU mají totiž značnou část volných finančních prostředků na běžných nebo spořících účtech. Jen málokdo totiž využívá složitější investiční instrumenty. Brusel to chce změnit finanční osvětou, aby nastartoval růst evropské ekonomiky.
Evropská komise představila dva návrhy, jejichž cílem je proměnit opatrné střadatele v sebevědomé investory. Strategie finanční gramotnosti a plán harmonizovaných spořicích a investičních účtů mají za cíl zapojit do investic až 1,2 bilionu eur (29 bilionů korun) v naději, že to zachrání evropské kapitálové trhy.
Chybějící finanční gramotnost
Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2023 totiž méně než pětina Evropanů dosahuje „vysoké finanční gramotnosti“. Evropští komisaři Wopke Hoekstra, zodpovědný za ochranu klimatu a nulové emise, a Maria Luís Albuquerqueová, jež má na starosti finanční služby a zavedení Unie úspor a investic, proto navrhují podpořit finanční vzdělávání obyvatel Unie.
Bruselské iniciativy sahají od belgických školních workshopů o sestavování rozpočtu až po příručky pro důchodce, jak se nenechat podvést „finančními šmejdy“. Brusel chce především podpořit investiční nástroje rozšířené ve Švédsku a v Japonsku, které umožňují drobným střadatelům investovat už od částky 10 eur (243 korun) do akcií nebo dluhopisů prostřednictvím daňově zvýhodněných účtů. To by mohlo do roku 2035 uvolnit kýžené biliony do evropské ekonomiky s cílem zlepšit její konkurenceschopnost.
Přílišná fragmentace trhu
U členských zemí ale stále převládá skepse, že se podaří těmito iniciativami změnit dosavadní nechuť běžných Evropanů k odvážnějším investicím. Neúspěchem už skončil panevropský osobní penzijní produkt (PEPP), který funguje od roku 2022.
Kritici poukazují také na velkou roztříštěnost finančního trhu v EU. Každá země totiž upravuje zdanění investičních nástrojů jinak. Rovněž daňové pobídky se liší stát od státu. To přináší riziko vzniku nesourodého systému, kdy státy budou měnit pravidla, aby přitáhly investice ze zahraničí. Slovensko by například mohlo nabídnout 25% daňové úlevy na investice a přilákat tak střadatele z Německa. Hoekstra takové námitky ale odmítl jako hypotetické.
Hluboce zakořeněná opatrnost
Investiční opatrnost Evropanů je hluboce zakořeněná. Domácnosti mají na spořicích účtech více než 10 bilionů eur (243 bilionů korun), ale pouze 18 % dospělých vlastní akcie. Ve Spojených státech to je dvojnásobek. Důsledkem je mimo jiné to, že evropské firmy jen obtížně dosahují na větší množství kapitálu. Odchází proto do zahraničí, kde se k financím potřebným pro svůj růst dostanou snáze.
Programy finanční gramotnosti, jak je navrhuje eurokomisařka Albuquerqueová, jsou určeny pro všechny. Od školáků, kteří porovnávají ceny cereálií za kilogram, až po důchodce, kteří se chtějí vyhnout podvodům. Zůstává ale otázkou, zda zvýšení finanční gramotnosti dokáže prolomit vrozenou šetrnost Evropanů.
