Někomu vzrostou životní náklady až o 30 tisíc korun ročně, jiný změnu ani nezaznamená. Takový bude podle analýzy společnosti XTB dopad nových emisních povolenek na české domácnosti. Reálný dopad bude nicméně nižší. Záležet bude na tom, jak vláda nastaví kompenzační mechanismy.
Jak uvedli autoři studie, analytik XTB Jiří Tyleček a hlavní ekonom XTB Pavel Peterka, dopad bude nejvyšší na venkovské domácnosti. Zejména na ty, které rodinný dům vytápějí uhlím a závisejí na častém používání auta. Při ceně povolenky 57 eur za tunu jim vzrostou životní náklady o 23 tisíc korun za rok. Pokud bude povolenka stát 78 eur, nárůst nákladů dosáhne 32 tisíc korun.
Opačný případ tvoří městské domácnosti, které žijí v bytě připojeném k teplárenské soustavě, nebo mají vytápění na elektřinu. A také používají elektromobil, nebo auto vůbec nemají. V jejich případě bude dopad zavedení emisních povolenek EU ETS 2 prakticky nulový. Průměrná domácnost se spotřebou 10 MWh zemního plynu na vytápění a méně častým užíváním auta na benzin zaznamená růst nákladů o 6 až 8 tisíc korun ročně.
Otázka je kdy a za kolik
Kolem celého systému emisních povolenek EU ETS nicméně zůstává řada nejistot. Stále není jisté, zda se do cen promítnou už od ledna roku 2027, nebo později. Totéž platí o jejich ceně. Stále není jisté, zda zafunguje strop ceny povolenek ve výši 45 eur (1090 korun) za tunu oxidu uhličitého. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že strop je stanovený v cenách roku 2020. V roce 2027 tedy při zohlednění inflace bude znamenat cenu zhruba 57 eur (1380 korun).
Nárůst nákladů domácností
po zavedení povolenek EU ETS 2 (v korunách za rok)
Expertní tým XTB proto vzal cenu povolenky 57 eur jako základní scénář. Druhá uvedená cena 78 eur více odpovídá současné ceně emisních povolenek na energetických burzách. Spíše pro informaci XTB doplnilo „katastrofický“ scénář, podle kterého cena povolenek vzroste na 150 eur za tunu. Dopad na venkovské domácnosti závislé na vytápění uhlím by v takovém případě dosáhl více než 60 tisíc korun ročně.
Realita však nebude až tak temná. Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil, že podle pravidel Evropské unie mají část zvýšených nákladů kompenzovat sociální programy financované z prodeje povolenek. Tedy plánovaný Sociálně klimatický fond. Zatím však není jisté, jakou podobu tato podpora bude mít. Může se jednat o plošné finanční kompenzace, podporu zacílenou na sociálně slabší vrstvy obyvatel nebo o dotace na přechod k jinému typu vytápění a nákup elektromobilu.
Mohlo by vás zajímat
I povolenky mají svá pozitiva
Významné budou také makroekonomické dopady zavedení nových emisních povolenek. Analytici XTB očekávají, že výsledkem bude navýšení inflace o 0,5 až 1,2 procentního bodu. Mezi další očekávané dopady patří mírně nižší růst ekonomiky a vyšší tlak na růst mezd a důchodů.
„Na druhé straně jsou tu ale jasné příležitosti. Výnosy z povolenek mohou financovat modernizaci bydlení, snížit spotřebu energie, zkvalitnit dopravu v obcích a zvýšit energetickou nezávislost ČR. Investice do úspor a čistých technologií vytvářejí nová pracovní místa a snižují závislost na dovozu ropy a plynu. Pokud se prostředky využijí efektivně, výsledkem mohou být nižší účty, čistší prostředí a konkurenceschopnější ekonomika,“ uvádí XTB v závěru své analýzy.
Tým XTB zpracoval dopady zavedení povolenek EU ETS 2 s náležitou odbornou péčí. Nejedná se tedy o žádnou „střelbu čísel od boku,“ které se dopouštějí pop ekonomové typu Lukáše Kovandy. Navzdory všem výhradám podle autorů studie platí, že by bylo chybou nové povolenky vůbec nezavádět, jak navrhují ANO, SPD i jiné politické strany.
