Ruské vojenské provokace v pobaltských zemích a opakované narušování vzdušného prostoru členských států NATO znepokojují i Česko. Premiér Petr Fiala (ODS) varoval, že Moskva testuje, kam může zajít.
Nenahraditelnost Severoatlantické aliance se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí, uvedl Fiala na akci Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.
„Moskva odmítá jednat, obsazuje cizí území, posílá drony k naším sousedům, bojová letadla nad pobaltské státy a prostě zkouší, co jí ještě projde,“ řekl premiér. Nejde podle něj o teoretické a vzdálené hrozby, ale o problémy, které „má Česko doslova za humny“.
Dost, aby obstála
Česká republika udělala podle Fialy v posledních čtyřech letech dost pro to, aby v takovém prostředí obstála. „Konečně posíláme dost peněz na obranu a přijali jsme zákon, aby se každý rok výdaje postupně zvyšovaly. Spustili jsme nejrozsáhlejší modernizaci české armády,“ poznamenal. Část výsledků modernizace armády mohou lidé podle něj vidět právě nyní v Mošnově.

Prezident Petr Pavel na akci připomněl narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými stíhačkami a nedávný vpád dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru Polska.
„To, co se událo v posledních dnech v Polsku, Estonsku, to, co se už čtvrtý rok děje na Ukrajině, je věcí nás všech, protože nebudeme-li stát při sobě, tak se to dříve či později stane i nám,“ řekl prezident.
Mohlo by vás zajímat
V České televizi (ČT) později Pavel uvedl, že v případě ruského porušení pravidel musí NATO reagovat adekvátně. „A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělali chybu a překročili přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ řekl Pavel. Podotkl, že vojenskou reakcí může být i sestřelení ruského letounu.
Vpád stíhaček do Estonska
V pátek tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm podle Tallinnu 12 minut, než byly vytlačeny spojeneckými letouny. Na začátku příštího týdne se kvůli tomu sejde Severoatlantická rada NATO.
Pokračoval, že když se podíváme na to, co se dnes děje kolem nás, tak připomínka významu členství v Severoatlantické alianci je možná důležitější než kdy jindy. „Připomíná nám to, kdo jsou naši skuteční přátelé a spojenci a kam chceme patřit,“ řekl prezident Petr Pavel.
Text jsme aktualizovali