Správa státních hranic České republiky prochází zásadní technickou a administrativní proměnou. Modernizace nahradí administrativně náročné hraniční dokumenty novým systémem, který stojí na přesných souřadnicích. Smlouvu se Slovenskem již stát uzavřel. Nyní se soustředí na novou dohodu s Německem, u které znovu zahajuje schvalovací proces.
Nejde ale o změnu průběhu státních hranic, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stát chce výhradně modernizovat správu hranic.
Proč se smlouva vrací vládě?
Smlouvu s Německem již schválila vláda Petra Fialy v lednu 2025, následně ji předložila parlamentu. Jenže pak došlo ke zdržení na straně zákonodárců. Poslanecká sněmovna smlouvu před koncem minulého volebního období nestihla projednat. Celý proces pak musel být kvůli tomu formálně restartován.
Aby mohl ratifikační proces znovu začít, předložilo ministerstvo vnitra smlouvu vládě k opětovnému projednání. Vláda dokument schválila a následně jej předloží parlamentu. Hana Malá z ministerstva vnitra potvrdila, že tento krok je nezbytný pro finální přijetí nové úpravy.
„Postupně dochází k modernizaci správy státních hranic, jakož i určení jejich průběhu v mezinárodně smluvních dokumentech. Obdobnou smlouvu jsme již uzavřeli se Slovenskem a připravujeme obdobné dohody s dalšími sousedními státy. Návrhy smluvních dokumentů, které jsou nebo budou předmětem jednání s druhou stranou, vzhledem k povaze mezinárodních jednání neposkytujeme,“ doplnila.
Nový systém definice hranic: Seznamy souřadnic
Klíčovou změnu v modernizaci představuje způsob, jakým nový systém definuje a eviduje průběh hranice. Dosavadní postupy nahrazuje Evropský terestrický referenční systém 1989.
- Nepohyblivé hranice: Průběh státních hranic na suché zemi a na řece Ohři nově určuje seznam souřadnic hraničních bodů.
- Pohyblivé hranice: U hraničních vodních toků, jako je Labe, nadále platí princip pohyblivé hranice, která sleduje střednici plavební dráhy.
- Geometrické vymezení: Státní hranici tvoří vertikální plocha, která odděluje území obou států, jejich vzdušný prostor i prostor pod zemským povrchem, včetně všech staveb a zařízení.
- Potvrzení stavu: Předmětem smlouvy není změna průběhu státních hranic. Veškeré kroky směřují výhradně k modernizaci jejich správy.
Povinnosti v hraničním pásmu: Jasná pravidla pro vlastníky
Smlouva stanovuje konkrétní povinnosti, které mají zajistit, aby byla státní hranice v terénu vždy jasně zřetelná. Tato pravidla se dotýkají správy pozemků v bezprostřední blízkosti hranice.
- Udržování volného pruhu: Na suchých úsecích státních hranic se udržuje volný pruh o šířce 1 metru po obou stranách. V tomto pásmu se nesmí nacházet žádný porost, který by bránil viditelnosti mezi hraničními znaky (s výjimkou chráněných rostlin).
- Odstup soukromého značení: Vlastníci nesmí umisťovat označení svého vlastnictví přímo v čáře státní hranice. Soukromé značky musí stát nejméně 3 metry od státní hranice.
- Ochranné pásmo pro těžbu: Vyhledávání a dobývání nerostného bohatství v pásmu 50 metrů od státních hranic je možné pouze na základě společné dohody obou států.
- Měřické práce: Vlastníci a uživatelé pozemků jsou povinni strpět vstup osob a vjezd techniky za účelem vyměřování a údržby hraničních znaků. Případné škody na majetku vzniklé při těchto pracích stát proplatí.
Správa a kontrola: Role hraniční komise
O dodržování pravidel a aktuálnost dokumentace pečuje Stálá českoněmecká hraniční komise. Ta je složena z delegací obou států a její hlavní činností je údržba a kontrola hranic v terénu.
Státy se dohodly na pravidelném cyklu údržby: každých deset let proběhne společné přezkoušení hraničních znaků. Náklady a personální zajištění se dělí spravedlivě. Česká republika zajišťuje pracovníky a techniku pro určené úseky hranic se Saskem a Bavorskem, zatímco zbývající úseky zajišťuje německá strana tak, aby byl objem prací obou zemí vyrovnaný.
„Je třeba zdůraznit, že předmětem smlouvy není změna průběhu státních hranic. Cílem je modernizovat správu hranic. Smlouva nově určuje průběh tzv. nepohyblivých státních hranic pomocí seznamu souřadnic hraničních bodů. Dosud byl průběh státních hranic určen pomocí rozsáhlého hraničního dokumentárního díla, jehož úpravy byly technicky a administrativně komplikované. Způsob určení průběhu tzv. pohyblivých státních hranic, určených střednicí hraničního vodního toku, resp. v případě Labe střednicí plavební dráhy, zůstává nezměněn,“ uzavřela Hana Malá.
