Dobrovolné penzijní spoření se státním příspěvkem ztrácí zájem. Jen za první pololetí letošního roku v něm ubylo 54.000 lidí a celkový počet účastníků klesl na 3,944 milionu. Statistiky ministerstva financí ukazují, že starší transformované fondy se rychle vyprazdňují, zatímco novější účastnické fondy naopak přitahují více klientů. Ty totiž umožňují vybrat si investiční strategii a slibují vyšší zhodnocení, i když nesou větší riziko.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 1,874 milionu účastníků. To je o 147.000 méně než na konci roku 2024. Naopak doplňkové penzijní spoření, které od roku 2013 původní penzijní připojištění nahradilo, mělo 2,07 milionu účastníků. V jeho účastnických fondech letos počet lidí vzrostl o 93.000.
„Statistiky nejsou nijak překvapivé a vnímám je jako pozitivní. Počet účastníků ve starších transformovaných fondech dlouhodobě klesá,“ uvedl produktový analytik OVB Vojtěch Šmajer. Podle něj tyto fondy kvůli přísným a často neefektivním investičním omezením nedokázaly dostatečně zhodnocovat peníze budoucích penzistů. Přechod klientů do modernějších účastnických fondů je proto podle něj zcela logický krok.
Menší podpora pro nízké úložky
Legislativní změny z roku 2024 snížily atraktivitu třetího pilíře pro ty, kdo si chtěli odkládat jen velmi malé částky. Tito lidé nyní dosáhnou na podstatně menší či nulovou státní podporu, upozornil analytik Investiky Vít Hradil. Zároveň skončily výplaty státních příspěvků pro účastníky v důchodovém věku, což podle něj mohlo část zájemců odradit.
Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření letos klesl o 23 korun na 109 korun. U penzijního připojištění činil průměrný příspěvek 90 Kč, u doplňkového penzijního spoření pak 131 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se proti konci roku 2024 snížil o 104 Kč na 889 Kč.
Příspěvky zaměstnavatelů i nové možnosti
Příspěvky zaměstnavatele jsou vedeny u 1,722 milionu smluv o penzijním připojištění, respektive doplňkovém penzijním spoření. To představuje více než jednu třetinu smluv. Ve srovnání s koncem roku 2024 jde o pokles o 1000 smluv.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné sjednávat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, kde si klienti volí investiční strategii. Tyto fondy již neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory účastníků, naopak nabízejí možnost vyššího zhodnocení. Možnost spořit si na penzi se státním příspěvkem existuje v Česku od roku 1994.
Mohlo by vás zajímat
Nové spoření
Od loňského ledna mohou lidé využít i daňově zvýhodněný Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Stejně jako třetí pilíř umožňuje daňovou úlevu – ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48.000 korun. Podmínkou je, že produkt bude využíván alespoň deset let a peníze, včetně výnosů, si majitel nevybere před dosažením 60 let. Do DIP si zatím vložilo peníze více než 170.000 Čechů.
Kolik lidí si doplňkově spoří?
| rok | počet v milionech |
| 2000 | 2,37 |
| 2001 | 2,53 |
| 2002 | 2,62 |
| 2003 | 2,74 |
| 2004 | 2,96 |
| 2005 | 3,28 |
| 2006 | 3,59 |
| 2007 | 3,94 |
| 2008 | 4,21 |
| 2009 | 4,39 |
| 2010 | 4,53 |
| 2011 | 4,57 |
| 2012 | 5,13 |
| 2013 | 4,96 |
| 2014 | 4,80 |
| 2015 | 4,64 |
| 2016 | 4,54 |
| 2017 | 4,47 |
| 2018 | 4,45 |
| 2019 | 4,46 |
| 2020 | 4,42 |
| 2021 | 4,44 |
| 2022 | 4,40 |
| 2023 | 4,22 |
| 2024 | 4,00 |
| 1. pololetí 2025 | 3,94 |
Zdroj: MF
