Do roku 2030 má podíl recyklovaného odpadu vzrůst z dnešních 44 % na 70 %. Na skládkách ho má do té doby končit jen 5 %, na polovinu by se taky měl snížit objem vyhozených potravin. Návrh podpořil Evropský parlament na svém úterním zasedání.
Na každého Čecha připadá zhruba 310 kg odpadků ročně. Víc než polovina z toho ale podle statistiky skončí na skládce, recyklovat se podaří jen čtvrtinu. To celoevropský průměr je o 160 kg vyšší, efektivita využití je ale lepší (44 % recyklováno a kompostováno, 28 % na skládkách). Premiantem v téhle oblasti je Německo, kde na smetištích nekončí prakticky nic, naopak k dalšímu využití jsou odevzdány asi dvě třetiny odpadů, podobně jsou na tom i Rakousko, Belgie, Dánsko, Holandsko nebo Švédsko. Na druhé straně žebříčku jsou třeba Malta, Kypr, Řecko a Slovensko.
„Poptávka světové ekonomiky po surovinách by se v následujících 15 letech mohla zvýšit až o 50 %. Abychom tenhle trend zvrátili, musíme přijmout cirkulační model rozvoje, který udržuje materiály a jejich hodnotu v oběhu, což je jediný způsob jak spojit udržitelnost a ekonomický růst,“ říká k tomu poslankyně Simona Bonafe.
Co se týče vyhazování potravin, podle odhadů se takhle ročně v Unii nevyužije asi 89 milionů tun jídla. To odpovídá 180 kg na hlavu. Podle návrhu parlamentu by se mělo hospodaření s potravinami zlepšit do roku 2030 o polovinu prosti stavu v roce 2014.
Domácnosti vyprodukují v celoevropském měřítku jen asi 8 % odpadů, třetinu má na svědomí stavebnictví a další těžba uhlí a kamene.
Evropský parlament má dokonce v této oblasti vyšší ambice než Komise, která navrhovala cíle o pár procentních bodů nižší. Návrhy také posilují opatření, která mají v první řadě bránit vzniku odpadu a rozšiřuje odpovědnost toho, kdo ho produkuje. Obsahují také metodické pokyny k definicím, ohlašovací povinnosti a metodě výpočtu stanovených cílů. Teď se k nim bude muset vyjádřit i Rada ministrů.
Vanda Kofroňová
