Jak bude vypadat Praha v roce 2050? Bude mít dva miliony obyvatel, metro D, železniční spojení s letištěm i modernizované hlavní nádraží. Projekty ovšem narážejí na problémy. Například linka D se staví „samospádem“, jak upozornil předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Michal na konferenci Praha 2050+ Na křižovatce rozvoje, kterou pořádala Hospodářská komora.
„Déčko“ podle manažera projektu metra D Jiřího Hrnčíře z Dopravního podniku hlavního města Prahy komplikují desítky námitek, řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) i žaloby. Stavbu označil za „rukojmí“ majitelů pozemků, spolků i firem.
Výstavba linky D začala v roce 2022 – aktuálně se připravuje kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Na něj má navázat úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Plány pak počítají s pokračováním z Nových Dvorů do Depa Písnice.
Praxi, kdy stavební firmy a dodavatelé využívají všemožné nástroje k napadání výsledků soutěží, zkritizoval předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Michal. Vede to podle něj k destrukci trhu místo k jeho kultivaci. „Účastníci trh radši zničí, než aby se něco postavilo,“ řekl Michal.
Mohlo by vás zajímat
Jako příklad uvedl, že Správa železnic už dodavatele u svých projektů „trochu zklidnila“. „To metro D ještě čeká,“ podotkl.
„Mám pocit, že se metro se staví setrvačným procesem, protože je to tak naplánováno, je to potřeba a hodí se to. Všichni to vědí, ale nikdo na to nějak zvlášť nespěchá,“ řekl Michal.
Nový úřad, rychlejší povolování
Velkou úlevu podle Michala vnesl do stavebního řízení a procesu přípravy a povolování staveb nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).
Dopředu se velké infrastrukturní stavby posouvají na železnici, zastavit je ale podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody mohou finance. V projektu železničního spojení mezi Prahou a Letištěm Václava Havla Praha probíhá koncesní řízení s několika uchazeči – jde o první PPP projekt na železnici. Pokračuje se i na trase Praha – Kladno, kde jsou některé úseky už ve výstavbě.
Vlaky už se na „Hlavák“ nevejdou
Na co ale Praha v oblasti železniční infrastruktury podle Svobody naráží, je nedostatečná kapacita železniční sítě. Týká se to i hlavního nádraží.
„Už se to prostě nevejde. Zpomalujeme,“ upozornil Svoboda. Konstatoval, že rostoucí poptávku po příměstské dopravě už není možné řešit navyšováním spojů. Řešení vidí ve výstavbě tunelových úseků v rámci železničního uzlu Praha.
Podle Svobody denně do metropole dojíždí přes 150 tisíc lidí a jejich počet stále roste. „Když železnice nepůjde pod zem, na povrchu už není reálné tyto požadavky obsloužit,“ dodal. Dalším řešením je podle něj přidat u některých železničních tras „další koleje“.
Významnou roli mají sehrát i vysokorychlostní železniční tratě. „Není to jenom o vyšší rychlosti, ale vyřeší nám to bolavé místo v podobě odlehčení koridorových tratí,“ podotkl Svoboda.
Pražská cesta na letiště
Významnou roli v konkurenceschopnosti Prahy a České republiky má sehrát pražské letiště, které se chystá na rozsáhlou modernizaci. Podle místopředsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Krause zahrnuje čtyři etapy. Kromě rozšíření Terminálu 2 je to i zjednodušení odbavení, nová bezpečnostní kontrola a výstavba paralelní dráhy.
„Když se modernizace zpomalí, cestující začnou létat z okolních letišť – Drážďan, Vídně, Katovic. Česká republika ztratí konkurenceschopnost,“ varoval Kraus. Návrat do předcovidových čísel letiště původně očekávalo v roce 2026, ale překoná je už letos.
„Tento rok odbavíme 17,8 milionu cestujících, čímž se dostáváme na naši udržitelnou kapacitu. A to nás nutí rozvíjet infrastrukturu rychleji, než jsme původně plánovali,“ upřesnil.
Rozšíření letiště bude společnost hradit ze svých zdrojů. Kraus zároveň vyzval ke spolupráci i domácí firmy.
Jak obsloužit velkoměsto
Podle Zdeňka Lokaje z Fakulty dopravní ČVUT je potřeba se vrátit i k infrastrukturním stavbám, které se v metropoli chystají desítky let, ale stále nebyly dokončeny, jako jsou silniční okruhy nebo radiály. „Tyto stavby tvoří páteř dopravního systému a bez nich se dál neposuneme. Ta vize tu byla už před 30 nebo 40 lety, ale nevyužili jsme ji,“ připomněl.
Vedle výstavby je podle něj zásadní také údržba stávající infrastruktury. Lokaj zároveň otevřel i opomíjené téma zásobování města. Upozornil na nevyužitý potenciál vodní dopravy po Vltavě, která by mohla sloužit právě pro logistiku.
