Snížení cen elektřiny, návrat daně z firemních zisků z 21 procent zpět na 19 procent a zastavení dalšího růstu odvodů pro živnostníky. To jsou hlavní „trumfy“ v oblasti ekonomiky, se kterými půjde do voleb hnutí ANO. Uvedl to stínový premiér za hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček během úvodního vystoupení na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice.
Podle Havlíčkova vyjádření není přijatelné, aby v Česku byla o desítky procent vyšší cena elektřiny než v některých sousedních zemích. Prostor ke snížení je hlavně v oblasti regulované části, která v případě domácností tvoří až 55 procent celkové ceny. Naopak zásahy do tržní složky mají probíhat jen v situaci, kdy se ceny na energetických burzách „zblázní“ jako v roce 2022.
„Stát bude muset na sebe převzít část platby nebo plnou platbu za obnovitelné zdroje. To je těch 20 až 30 miliard ročně, které se táhnou od roku 2010. Na další snížení regulované složky už stát nebude mít peníze v rozpočtu. Tady musíme využít strukturální fondy nebo Modernizační fond,“ zmínil Havlíček na konferenci.
Sazby ponechat, daň ze zisku vrátit
Vláda premiéra Petra Fialy zvýšila v posledních letech hned několik daní. Ať už jde o daň z firemních zisků, daň z nemovitosti nebo růst odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Pokud hnutí ANO vyhraje říjnové volby a stane se hlavní silou nové koalice, je ambicí Karla Havlíčka daně nezvyšovat a změn v sazbách dělat co nejméně. Na některé dílčí změny však nejspíš dojde.
„V určitých opatřeních chceme trochu přibrzdit, chceme i některé daně snížit. Uvažujeme, že dostaneme zpátky korporátní daň z 21 procent na 19 procent. Dostáváme se do situace, že Česko se stává neatraktivní zemí pro investice. Další věc, na kterou se chceme soustředit, jsou živnostníci. Nebudeme měnit to, co dnes je, protože dvě navýšení už proběhla. To třetí bychom už nechtěli zavádět,“ řekl Havlíček ke zdanění firem a OSVČ.
Program hnutí ANO počítá i s podporou začínajících technologických firem neboli start-upů. Například výhodnějšími podmínkami pro zaměstnanecké akcie, které v těchto firmám často nahrazují odměny klíčovým manažerům a expertům. Tady se nakonec podařilo příslušnou změnu zákona prosadit už současné vládě; poslanci návrh odsouhlasili ve třetím čtení na konci června. „Má to tedy ještě z mého pohledu nějaké tři, čtyři věci, které bychom tam mohli vylepšit, ale to už jsou spíše kosmetické věci,“ zmínil Havlíček.
Podporou investic k růstu ekonomiky
Dalším logickým krokem je podle stínového premiéra schválit zákon pro start-upy a vytvořit jim příznivější daňové a odvodové prostředí. „Budeme mít ještě připravený program pro rodinné firmy, zejména z pohledu reinvestic zisku rodinných firem. Bude to motivačně orientované. Cílem je motivovat majitele rodinných firem, aby peníze dávaly zpátky do rozvoje firmy. Půjde o daňové nástroje, ne o dotace,“ doplnil místopředseda hnutí ANO.
Dalším bodem „Havlíčkova prorůstového balíčku“ je změna v odpisech dlouhodobého majetku firem. „Chceme snižovat dobu odepisování, což je podle mého názoru skvělý motivační nástroj. Zaprvé se to týká těch, kteří generují zisky. A já nevidím důvod, proč bychom měli dotovat a podporovat ty, kteří dělají ztráty – s výjimkou startupů. Dnes máme šest odpisových skupin. Pojďme se pobavit o tom, jestli by se nedaly některé sloučit a že by se udělal rychlejší režim odpisů,“ navrhuje Havlíček.
Kde vzít 2 biliony na investice?
Vláda by podle jeho slov měla mít zásadní prioritu: nastartovat růst ekonomiky. Jedná se totiž o nejvýhodnější způsob, jak zlepšit stav veřejných financí. Tedy aspoň ve srovnání s ostatními možnostmi, kterými jsou zvyšování daní, škrty ve výdajích veřejných rozpočtů nebo zvyšování zadlužení státu.
Zvýšené příjmy navíc stát bude potřebovat s ohledem na očekávaný růst výdajů na infrastrukturu. „Jen čtyři jaderné bloky vyjdou na 800 miliard korun. Když připočteme vysokorychlostní železnice, a to v úsporném rozsahu, tak je to dalších 700 až 800 miliard korun. Když přidáme zvýšené výdaje na armádu, tak jsme na dvou bilionech korun v příštích 20 letech. Musíme si říct, z čeho to zaplatíme,“ zdůraznil Havlíček.
Mohlo by vás zajímat
Místopředseda opozičního hnutí ANO zároveň vyzývá ke změně v dotačních programech. Místo dotování firem má být prioritou výstavba infrastruktury. „Když to zjednoduším, nedávat dotaci na to, že ve firmě A budou budovat fotovoltaiku, ale ty peníze přesměrovat na infrastrukturu, tedy na distribuční a přenosovou soustavu. A zlevnit to, co platíme v regulované složce energie,“ zmínil Karel Havlíček.
Hrát s investory férovou hru
Tahounem ekonomického růstu nemá být stát, ale soukromé firmy, dodává Havlíček. Úkolem státu je vytvořit jim férové a předvídatelné prostředí a motivovat je k investování v České republice. To bylo v minulých letech podle Havlíčkových slov narušeno nešťastnými kroky Fialovy vlády. Příkladem může být pokus zavést dodatečné zdanění fotovoltaických elektráren nebo nefér přístup k menšinovým akcionářům společnosti ČEZ.
„Důvěryhodné investiční prostředí je tehdy, když stát vlastními zásahy nemění podmínky jenom proto, že si potřebuje pomoct v rozpočtu. To je krátkodobé řešení, které mně možná chvíli pomůže, ale ve finále přinese neklid mezi investory. Jeden velký ztracený zahraniční investor může udělat velké škody, protože oni si to mezi sebou řeknou, kde je to prostředí atraktivní a důvěryhodné a kde není,“ uvedl Havlíček k pověsti Česka v zahraničí.
ČEZ pod kontrolou státu
Došlo i na otázku stoprocentního ovládnutí společnosti ČEZ státem. Karel Havlíček navrhuje, aby zbývajících 30 procent akcií vykoupil od menšinových akcionářů přímo ČEZ. Sice by to vyšlo na zhruba 250 miliard korun, avšak pro ČEZ s provozním ziskem před odpisy na úrovni 130 miliard korun ročně by to měl být zvládnutelný úkol. „Odmítám, když někdo říká, že to jsou vyhozené peníze,“ zdůraznil Havlíček. Dodal, že bude předmětem další diskuse, zda má stát ovládnout celou skupinu ČEZ, nebo by mu stačilo 100 procent v klíčové výrobní divizi.
Po úvodním vystoupení Karla Havlíčka přišel na řadu první blok řečníků. Do debaty o daňové soustavě a návrzích na její zlepšení se zapojili ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek, prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč a Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Více o programu a vystupujících naleznete ve zprávě Jaké budeme platit daně? Návrat EET i digitální zdanění na konferenci.
