Evropa a Arktida se oteplují dvakrát rychleji než zbytek světa, konstatovala zpráva evropského programu Copernicus. Vysoké teploty kladou mimo jiné tlak na zdravotnictví a sociální služby, mnoho zařízení ve Skandinávii pracuje na hranici svých kapacit.
Maximální teploty výrazně přesahující 30 °C po více než 15 dní v kuse s nočními minimy kolem 20 °C. To není zpráva ze středomořského letoviska. Takové podmínky panovaly v polovině července v severní Evropě na mnoha místech blízko polárního kruhu. Většina Skandinávie zažila vlnu veder, jakou nepamatuje.
Klimatická změna přispěla dalšími 2 °C
Zpráva zveřejněná organizací World Weather Attribution konstatovala, že klimatické změny zvýšily červencová extrémní vedra ve Skandinávii o 2 °C. Vědci poukazují na to, že v roce 2018 byl tento region postižen podobně dlouhotrvajícími vlnami veder.
Vzhledem k tomu, že globální oteplení mezitím vzrostlo z 1,1 na 1,3 °C, odhaduje se, že jsou vlny veder nyní dvakrát častější než před sedmi lety. Zdánlivě malé zvýšení průměrné teploty Země znamená častější období nebezpečných veder.
Rušení operací
Extrémní teploty znamenaly, že zdravotnictví a sociální služby byly v celé severní Evropě pod tlakem. Některé nemocnice musely zrušit plánované operace, protože se musely vypořádat s přílivem pacientů se zdravotními problémy souvisejícími s horkem. Uprostřed prázdnin fungovalo mnoho zdravotnických zařízení s omezeným počtem zaměstnanců.
Vysoké teploty také narušily ekosystémy. Do měst se stahovali sobi, kteří pravděpodobně hledali vodu a úlevu od otravného hmyzu. V Norsku dostali řidiči varování před zvýšeným nebezpečím výskytu zvěře v tunelech, kde se chránila před horkem.
Teplé počasí také vysušilo půdu a vegetaci a vytvořilo příznivé podmínky pro vznik lesních požárů. Kvůli vysokým teplotám došlo také k rozšíření řas v Baltském moři a ve finských jezerech.
Mohlo by vás zajímat
Evropa se otepluje nejrychleji
Evropa a Arktida se oteplují rychleji než zbytek světa. Podle dat evropského programu Copernicus se Evropa od poloviny 90. let oteplila za deset let o 0,53 °C. To je dvakrát více než světový průměr.
Země EU se přitom zasazují o rychlé snížení produkce skleníkových plynů. V roce 2030 to má být o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Do roku 2050 chce EU vybudovat klimaticky neutrální ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů.
Setrvačnost oteplování
Většina největších světových emitentů skleníkových plynů, jako je Čína a Indie, si rovněž stanovila vlastní klimatické cíle. S nulovými emisemi počítají v letech 2060 až 2070. Vzhledem k setrvačnosti globálního klimatického systému se ale vědci shodují, že oteplování bude ještě dlouho pokračovat za stanovené termíny uhlíkové neutrality.
Ve Skandinávii ale i jinde se lidé a instituce musí připravit na to, že se události podobné těm z července 2025 budou opakovat stále častěji.
