Automobily, jaderná energie, počítače. Vynálezy, které změnily život předchozím generacím. Jakých pět technologií změní život nám?
Žijeme v době, kdy je technologický pokrok tak rychlý, že jej můžeme pozorovat prakticky v přímém přenosu. Věda jde dopředu a to nám otevírá dosud netušené možnosti. List Financial Times přinesl přehled pěti technologií, které náš dosavadní způsob života obrátí naruby.
Biotechnologie
Od prvních let nového tisíciletí se náklady na úpravu sledu nukleotidů v lidské DNA rapidně snížily. Genom, jehož úprava vyšla v roce 2001 na zhruba 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun), může být dnes „naprogramován“ sotva za dolarovou tisícovku. Takovéto zlevnění programování genomu povede k biotechnologické revoluci. Genovému hackerství nebo ke schopnosti geny podle potřeby vypínat nebo zapínat. Budeme moci manipulovat s tím, kým jsme, v náš vlastní prospěch.
Ještě o krok dál jde takzvaná „genová editace“. Díky ní bude možné lidskou DNA naprogramovat do nejmenšího detailu. Kromě definování našich schopností se díky genové editaci budeme moci vypořádat s takovými nemocemi jako je rakovina nebo HIV.
Umělá inteligence
Umělá inteligence už dávno není science-fiction. Je již součástí mnoha výrobků, které každý den používáme. Například asistent Siri v telefonech Apple, doporučení Amazonu nebo hudební aplikace Spotify. Jde o případy, kdy je určité zařízení pod nějakým vlivem stroje, který je schopen naučit se nové algoritmy.
Tento již desítky let starý nápad zažívá svou renesanci. Smartphony sbírají a zpracovávají spoustu dat, a tak vznikají stále výkonnější počítače nebo operační systémy, které jsou schopny tato data zpracovat.
Čekají nás technologie, které budou schopny z pouhé lidské mimiky předpovídat naše chování, rozpoznávat hlasy nebo se podle našich zvyklostí budou učit přijímat rozhodnutí namísto nás. Společnosti jako je londýnská DeepMind patřící Googlu, nebo další již pracují na tom, aby se pouhá vize stala realitou.
Obnovitelná energie
Světoví lídři vloni ratifikovali Pařížskou klimatickou dohodu. Ta má za cíl udržet zvýšení globální průměrné teploty na úrovni maximálně na 1,5 stupni Celsia do konce tohoto století. Dodržet takový slib bude vyžadovat více odborníků, kteří jsou schopni vyhodnotit dopad spalování fosilních energetických zdrojů na planetu v průběh příštích deseti led.
V energetice se vědci snaží stvořit zařízení, které bude schopno generovat energii z nukleární fúze. Na mezivládní úrovni proto vzniká fúzní reaktor ITER ve Francii. Náklady na něj se odhadují prozatím na 19 miliard dolarů (475 miliard korun). Další inovace budou znamenat zvládnutí umělé fotosyntézy, aby se mohly začít vyrábět uhlovodíkové sloučeniny k pohánění vozidel.
Island investuje do geotermální energie a prakticky tak čerpá energii z hlubinných vrtů. Před třiceti lety začal geotermální energii využívat jen k vytápění domů a měst. Dnes je veškerá produkce tepla a elektrické energie zajištěna za pomoci geotermálních a vodních zdrojů.
Internetová konektivita
Vloni v září oslavila bezdrátová technologie WiFi pětadvacáté narozeniny. Dnes „wifinu“ berou jako samozřejmost i malé děti. Slouží také jako prostředek, za pomoci kterého je možné využívat internet věcí. Odhaduje se, že do roku 2020 bude takto připojeno až 50 miliard různých domácích spotřebičů.
Studenti na Washingtonské univerzitě v Seattlu vyvinuli technologii, známou jako pasivní WiFi, která bude uživatele stát až 10tisíckrát méně energie než technologie současná. Pracuje sice o něco pomaleji, ale všechny aplikace fungují víceméně bez problémů. Je tak schopna řídit nastavení termostatů nebo intenzity světel v domácnostech.
Podle předpovědí však stávající WiFi bude časem nahrazena superrychlou alternativou známou jako LiFi. Ta bude schopna využít k přenosu informací vzduchem obyčejné světlo namísto radiových vln. Žárovky či jiné světelné zdroje budou fungovat jako routery. Již pilotní studie zveřejněná tento rok ukázala, že prototyp LiFi sítě bude schopen data přenášet stokrát rychleji než WiFi.
Chytré aplikace
Téměř dvě třetiny populace jsou k internetu připojeny přes chytré mobilní telefony. Tato zařízení však nejsou jediná, která s internetem komunikují. V roce 2016 existovalo 6,4 miliard k internetu připojených „věcí“ mimo počítače, telefony nebo tablety. V porovnání s předchozím rokem to bylo o 30 procent víc.
A nejde jen o termostaty nebo osvětlení. Dnes už je takovým chytrým zařízením také například lednice, která vám dokáže naplánovat nákupy. Automobily jsou dnes vlastně počítače, které přenášejí daleko více informací než Apollo 11, které se v roce 1969 vydalo k Měsíci.
Další fází budou samořiditelná auta, která budou navíc umět plánovat dopravu tak, že odpadnou dopravní zácpy. Přepravní společnosti budou moci lépe plánovat přepravu nákladu. Sníží se tak nejen nákladnost dopravy, ale také nejspíš dojde k redukci počtu dopravních nehod.
-usi-
