Evropští politici doufali, že v Pekingu domluví jasná pravidla vzájemného obchodu. Opak se stal pravdou. Jednání, kterého se účastnila mimo jiné Ursula von der Leyenová, nepřineslo žádný výraznější pokrok a potvrdilo napětí ve vzájemných vztazích.
Evropští politici odletěli do Pekingu s nadějí, že se dokážou se špičkami komunistického režimu dohodnout na pravidlech vzájemného obchodu. Unii zastupovala šéfka Komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Čína si diktovala podmínky
Na druhé straně účast čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zůstávala až do poslední chvíle nejistá a se špičkami unijní exekutivy se setkal na samostatném jednání. Program byl navíc zkrácen na čínskou žádost. I to ilustruje přístup asijské velmoci k evropské sedmadvacítce.
Jediným konkrétním výsledkem nakonec bylo jen společné prohlášení o změně klimatu, v němž se obě strany zavázaly převést své cíle do „hmatatelných výsledků“.
Nevyvážené vztahy
Pro vzájemné vztahy obou silných ekonomických bloků je ale zásadním tématem ekonomika a obchod. Samotný Brusel opakovaně přiznal, že obchodní vztahy jsou nevyvážené. Předsedkyně Komise von der Leyenová poukazuje na systémovou diskriminaci evropských společností v Číně.
„Přístup k odvětvím, jako jsou zdravotnické prostředky, je omezený. Naopak čínská nadbytečná kapacita se vyváží na globální trhy: nejprve to byly solární panely, nyní to jsou elektromobily,“ postěžovala si.
Obavy Evropanů: Čínská nadprodukce
V Pekingu se diskutovalo o dlouhodobých obavách Evropanů – o nadbytečných průmyslových kapacitách Číny nebo o omezeném přístupu na čínský trh. Zejména to platí pro oblast masa, kosmetiky a léčiv. EU se nelíbí ani čínská antidumpingová opatření proti vývozu EU. Týkají se brandy, vepřového masa a mléčných výrobků.
Asijská země naopak protestuje proti evropskému protekcionismu. Zejména kritizuje prozatímní cla ve výši až 38,1 % na dovoz čínských elektromobilů, která byla zavedena v loňském roce.
Silná slova nestačí
Řada poslanců Evropského parlamentu předem varovala, že silná slova unijních politiků nebudou stačit k dosažení zlepšení vztahů mezi EU a Čínou. Poslanec Bart Groothuis (Renew/Nizozemsko) poukázal na „strategický vliv“, který má Čína na Evropu. V dubnu země zakázala vývoz šesti prvků vzácných zemin, což otřáslo evropským průmyslovým sektorem.
Bonnie Glaserová, výkonná ředitelka amerického think-tanku German Marshall Fund, ale poznamenala, že Unie je sice závislá na čínských surovinách, na druhou stranu i Čína potřebuje evropské trhy. Zejména pro uplatnění své nadprodukce v oblasti elektromobilů, baterií a solárních panelů. Tato vzájemná závislost může ve skutečnosti posílit pozici evropského bloku.
Mohlo by vás zajímat
Ústupek v oblasti vzácných zemin?
Summit nicméně přišel s dílčím ústupkem. Čína souhlasila se zavedením „vylepšeného mechanismu vývozních dodávek“ pro prvky vzácných zemin, který má řešit budoucí vývozní překážky. Von der Leyenová to sice uvítala jako zásadní pro zajištění kritických surovin, samotný mechanismus zůstává nejasný.
Nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o tom, jaké zboží má mechanismus pokrývat, ani o tom, zda EU na oplátku učinila nějaké ústupky.
Je nepřítel mého nepřítele mým přítelem?
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu někteří spekulovali, že obtížné vztahy EU s USA by ji mohly přiblížit k Číně. K tomu ale nedošlo. Ve skutečnosti spolupráce Bruselu s Washingtonem v oblasti dodavatelských řetězců, vývozních kontrol a nadbytečných kapacit ukazuje na rostoucí frustraci vůči Pekingu.
Tento geopolitický trojúhelník má dominový efekt. EU nedávno uzavřela dohodu s USA o snížení hrozících cel na evropský vývoz na polovinu. Dohoda obsahuje i geopolitické prvky včetně koordinace v oblasti boje proti nadbytečným kapacitám čínského průmyslu.
Američané mají stejné problémy s Čínou
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič nedávno uvedl, že se seznam problémů s Čínou stále rozšiřuje. „USA mají v mnoha oblastech stejné problémy s Čínou. Je tedy samozřejmé, že bychom měli spolupracovat s našimi spojenci,“ uvedl. Především se jedná o čínskou produkci oceli a hliníku.
Dalším geopolitickým trojúhelníkem, který se nad summitem vznášel, byly vztahy mezi EU, Čínou a Ruskem. EU se dlouhodobě obává čínské podpory Ruska s ohledem na pokračující válku na Ukrajině.
Až donedávna se Čína zdála být neovlivněna sankcemi EU namířenými proti ruským subjektům. Ale poslední osmnáctý balíček sankcí zahrnuje dvě čínské banky, Suifenhe Rural Commercial Bank a Heihe Rural Commercial Bank. To vyvolalo silnou kritiku ze strany Pekingu.
Přestat chodit po špičkách
„Evropa musí přestat chodit po špičkách kolem stále agresivnějšího ekonomického chování Číny,“ řekla europoslankyně Hannah Neumannová (Zelení/Německo). „Peking narušuje globální trhy prostřednictvím nespravedlivých dotací, dumpingu a nátlakových taktik. Pokud to s obranou evropského průmyslu a pracovníků myslíme vážně, musíme se bránit,“ apelovala na Evropskou komisi.
Předseda delegace Evropského parlamentu pro Čínu Engin Eroglu (Renew/Německo) dokonce uvedl, že důvěra mezi EU a Čínou klesla na nové minimum: „V této atmosféře strategické nedůvěry je nálada zjevně napjatá, ne-li přímo mrazivá.“
