Vznik nových pracovních míst, oživení lokálních trhů i lepší dostupnost státních služeb má zajistit Plán pro Regiony příležitostí. Jedním ze stěžejních návrhů je přesun státních úřadů a institucí do krajů. Ty to vítají, ale za určitých podmínek.
Plán cílí zejména na Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. „Decentralizaci státní správy bychom v Moravskoslezském kraji uvítali jako důležitý krok, který by pomohl vyrovnávat regionální rozdíly, zvýšil by důvěru občanů ve veřejné instituce a symbolizoval by rovnováhu a partnerství mezi státem a jednotlivými regiony,“ tvrdí hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).
Výborné podmínky pro digitalizaci
Přesun státních institucí by podle hejtmana přinesl nová kvalifikovaná a stabilní pracovní místa. Praxe osvědčila i v jiných evropských státech a v Česku by přispěla k socioekonomickému rozvoji krajů.
V souvislosti s přesunem úřadů by se rozvíjely i služby, což by zase znamenalo zvýšení atraktivity pro odborníky z jiných částí republiky. „V Moravskoslezském kraji máme výborné podmínky pro digitalizaci, inovace i technické vzdělávání. Jsme připraveni nabídnout nejen kvalitní uchazeče o práci, ale i zázemí a infrastrukturu pro fungování státních institucí,“ uvedl hejtman.
Bez spolupráce s kraji to nepůjde
Je ovšem nutné, aby stát při rozhodování o přesunu institucí s regiony aktivně komunikoval a společně hledal řešení, která budou reflektovat místní potřeby a využijí potenciál dané lokality. Na to upozorňuje i Ústecký kraj. Podle mluvčí Magdaleny Fraňkové dává přesun institucí do regionu smysl jen tehdy, pokud bude skutečně přínosem pro občany.
„Případná negativa bychom spatřovali spíš v nedostatečné přípravě na takový krok – především v otázce infrastruktury, dostupnosti kvalifikovaných pracovníků nebo možných komplikací při relokaci zaměstnanců. Je proto klíčové, aby jakýkoliv přesun probíhal citlivě, s důrazem na dialog mezi státem, regionem a zaměstnanci úřadů,“ míní Fraňková.
Místo s perspektivou?
Přesun některých státních institucí mohl být podle ní impulsem k oživení místního pracovního trhu i zlepšení vnímání kraje jako místa s perspektivou. V současnosti se kraj se potýká s nezaměstnaností, odlivem obyvatelstva, nižším počtem podnikatelů i častými exekucemi u občanů.
Nejpřínosnější by byl podle kraje přesun úřadů, které mají blízký vztah k tématům, která region aktuálně řeší – například Agentury ochrany přírody a krajiny, Státního fondu životního prostředí, ale také části agend ministerstva práce a sociálních věcí nebo ministerstva pro místní rozvoj.
Mohlo by vás zajímat
Přínos pro regiony
Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně analyzuje konkrétní státní úřady a instituce s ohledem na jejich organizační, personální i technické možnosti přemístění. Už rok funguje Transformační komise, která má několik desítek členů včetně ministerstev, krajů, asociací, Národní sítě místních akčních skupin a Sdružení místních samospráv. Na přípravě se podílí i Výbor pro regionální politiku.
„Smyslem je najít taková řešení, která budou jak efektivní z pohledu výkonu státní správy, tak přínosná pro rozvoj regionů,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Roman Chrenčík. Existuje předběžná představa, že by se mohlo jednat například o některé odborné nebo specializované útvary nebo agentury, jejichž činnost není vázána pouze na hlavní město Prahu či na sídla centrálních institucí.
Estonsko jako vzor
Přesuny státních úřadů nebo institucí do jiných regionů nejsou jednoduchou operací a vždy vyžadují pečlivou přípravu i meziresortní spolupráci. „Každý případ přesunu je individuální a je nutné jej pečlivě naplánovat, a to včetně spolupráce všech dotčených stran. Cílem je, aby relokace přinesla skutečný přínos regionu a zároveň nezhoršila kvalitu služeb občanům,“ míní Chrenčík.
Inspiraci chce ministerstvo pro místní rozvoj čerpat například v Estonsku, kde se podařilo během tří let od rozhodnutí vlády přesunout více než 800 kvalifikovaných úřednických míst mimo Tallin. Jedním z hlavních předpokladů tam byla podle mluvčího vysoce digitalizovaná státní správa. Negativa tamních přesunů mohla být v horší dostupnosti kvalifikovaných lidí v regionech, popřípadě problémy s integrací úřadů v místě nebo neochota k přesunu z pohledu stávajících zaměstnanců. „I přes uvedená negativa hodnotí Estonsko přesun úřadů jako pozitivum,“ dodal.
Finance? Až v další fázi
Velkou neznámou je zatím financování. Otázkou konkrétní finanční náročnosti se bude ministerstvo pro místní rozvoj zabývat až v dalších fázích, kdy bude znát finální podobu opatření a jejich rozsah.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek už dříve k Plánu pro Regiony příležitostí řekl, že jde o sadu konkrétních kroků, které pomohou rozhýbat zaostávající regiony. Podpoří malé a střední podniky, přitáhnou nové investory nebo připraví místní obyvatele na budoucnost skrze cílené rekvalifikace a další vzdělávání.
Jasno bude na podzim
Resort chce na základě požadavků ostatních ministerstev, krajů a obcí vybrat opatření, která mají největší potenciál pozitivního dopadu a zároveň je možné je realizovat v dohledné době. Stagnující regiony má pomoci rozhýbat například i lepší napojení strategických lokalit a průmyslových zón na hlavní dopravní síť. Pozornost se upíná také na rozvoj digitální infrastruktury.
Výsledky jednání chce úřad představit v září na jednání Výboru pro regionální politiku. Seznam se má stát také jedním z podkladů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje 2028+.
