Počet patentů od roku 2019 klesá a citovanost vědeckých publikací je pod průměrem. Navzdory téměř třicetimiliardové státní podpoře mezi lety 2021 až 2023 se Česká republika v oblasti výzkumu a inovací stále drží mezi „mírnými inovátory“ Evropy. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Citovanost vědeckých publikací podle NKÚ nedosahuje ani poloviny evropského průměru a spolupráce mezi hlavními výzkumnými agenturami, tedy Grantovou agenturou (GA ČR) a Technologickou agenturou (TA ČR) je pouze formální.
Opakované výhrady
Ačkoliv si podle NKÚ Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie plnit nedaří. Podpora základního výzkumu podle kontrolorů také nesměřuje do strategických oblastí, a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů.
„Poslední dvě jmenované výhrady, tedy to, že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí a že agentury nespolupracují, jsme kritizovali už v předcházející kontrole z roku 2017. Přestože GA ČR a TA ČR deklarují nutnost propojení základního a aplikovaného výzkumu, konkrétní kroky v tomto směru neudělaly,“ uvedl člen Kolegia NKÚ Petr Neuvirt, jenž kontrolu řídil.
Žádné výsledky
V roce 2018 podle něj agentury podepsaly memorandum o spolupráci a vytvořily pracovní skupinu, která měla hledat způsoby, jak tyto oblasti propojit. Do ukončení kontroly letos v březnu však žádných konkrétních výsledků nedosáhly. „Vytvoření efektivního systému spolupráce by přitom mohlo podpořit inovace a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na mezinárodní úrovni,“ uvedl Neuvirt.
Kontroloři upozornili na to, že zatímco počet aplikovaných výsledků mírně roste, za šest let o 527, tedy o necelých 31 procent, počet patentů naopak klesá. V roce 2019 v projektech podpořených TA ČR vzniklo 113 patentů, v roce 2023 to bylo 65. Počet patentů přitom představuje jeden z klíčových ukazatelů úrovně aplikovaného výzkumu a inovací. Jejich pomocí lze chránit a komercionalizovat původní výsledky výzkumu.
Slabá spoluúčast soukromníků
Přestože Technologická agentura podle NKÚ nastavila podmínky pro podporu spolupráce se soukromým sektorem, k posílení finanční spolupráce mezi ní a soukromým sektorem nedošlo. „Naopak, od roku 2017 rostla výše podpory TA ČR a snižovala se míra spoluúčasti soukromého sektoru z 32 procent na 23 procent v roce 2023,“ informoval NKÚ.
Ačkoliv se podle úřadu z původních 22 institucí poskytujících podporu českému výzkumu jejich počet snížil na současných devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. „To zvyšuje náklady na poskytování této podpory,“ dodal. NKÚ přitom ověřil, že agentura disponuje potřebným know-how a moderním informačním systémem, který umožňuje efektivní administraci programů a projektů pro další poskytovatele a současně s tím umožňuje i snížit náklady. „I přes dosažený pokrok zůstává roztříštěnost systému státní podpory českého výzkumu problémem,“ konstatuje úřad.
Mohlo by vás zajímat
Přestože nedostatky snižují efektivnost poskytované podpory, ukázala kontrola podle NKÚ, že obě agentury vynakládaly prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc vybíraly projekty transparentně, čímž podleúřadu odstranily jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.
