Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin. Doporučuje jim to nová strategie, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.

Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.

Strategie „přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat, od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních a kybernetických bezpečnostních hrozeb, manipulace a vměšování ze zahraničí až po klimatické změny a přírodní katastrofy“, stojí v tiskové zprávě.

„Evropská unie musí být připravena chránit své občany,“ dodává unijní exekutiva. Jde o ochranu nejen obyvatel a jejich bezpečnosti, ale i fungování unie, tedy nemocnic, škol či třeba vnitřního trhu.

Mohlo by vás zajímat

„Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohly jednat, aby zabránily krizím a rychle reagovaly, když dojde ke katastrofě,“ okomentovala strategii šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas,“ dodala s tím, že EU je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí“.

Chystají se lekce připravenosti

Strategie uvádí 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace. To znamená mimo jiné zvýšení povědomí obyvatelstva o hrozbách a rizicích, která se mohou objevit.

Riziky mohou být přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu, dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie. Mezi další rizika komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům.

Evropská komise ve strategii usiluje o to, aby byly na možné hrozby maximálně připravené například školy. Komise zveřejnila, že by měly do svých osnov začlenit „lekce připravenosti“ a zavést Den připravenosti EU.

Pozornost se věnuje i dopravě a telekomunikacím. Cílí se i na dostupnost kritických přírodních zdrojů, jako je voda. V plánu je zřídit krizové centrum EU s cílem zlepšit integraci mezi stávajícími krizovými strukturami Unie. Komise apeluje také na provádění pravidelných celoevropských cvičení připravenosti, propojování ozbrojených sil, civilní ochrany, policie či zdravotnických pracovníků a hasičů.

Místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová uvedla, že strategie má pomoci zajistit, aby vše fungovalo tak, jak má a bylo možné jednat rychle a efektivně. „K tomu potřebujeme nový přístup k připravenosti, aby každý věděl, co dělat v jakékoli mimořádné události, bez ohledu na její povahu. Evropa musí jednat hbitě a úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zvýšit efektivitu, ušetřit čas a zachránit životy,“ poznamenala s tím, že je strategie pojistkou.