Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová vystoupí zítra naposledy před soudem. Jde o odvolání ve známé kauze Bereta. Na vyhlášení nalézacího rozsudku přišla dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v bílém kostýmku a inertním pohledem klouzala po obžalovaných a veřejnosti. Při vyhlášení rozsudku, ve kterém soud výrazně přitvrdil nad její požadavky, nehnula ani brvou. Nyní, těsně před nástupem na post Nejvyššího státního zástupce si to u soudu a před kamerami ještě jednou pořádně užije. Krajský soud v Praze totiž po dlouhé době studia prvoinstančního rozsudku nařídil hlavní líčení v kauze Bereta na tento čtvrtek a pátek a pondělí. Jednání začíná v 9 hodin.
O čem je kauza Bereta? Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že její podřízená z městského státního zastupitelství Dagmar Máchová, elitní protikorupční detektiv Radek Holub a celník Pavel Šíma poskytovali soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík, a v jednom případě i další bývalý policista Vladimír Zmrhal, je měli podle obžaloby předávat dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství.
Bradáčová původně navrhla čtyři roky vězení pro bývalého policistu Igora Gáboríka, pro další obžalované, pražskou žalobkyni Dagmar Máchovou, policistu Radka Holuba a celníka Pavla Šímu, žádala tříleté podmínky s odkladem na pět let. Bývalému policistovi Vladimíru Zmrhalovi státní zástupkyně navrhla peněžitý trest 100 tisíc korun.
Okresní soud Praha-východ ale návrhy trestů obžaloby výrazně pozměnil. Pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové vyměřil tři roky a čtyři měsíce nepodmíněně plus peněžitý trest 150 tisíc korun. Soukromého detektiva Igora Gáboríka pak poslal do vězení na tři roky s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc korun, přičemž mu snížil navrhovaný trest o rok, policistu Radka Holuba potrestal vězením po dobu třiceti měsíců a „peněžákem“ ve výši 150 tisíc korun. Celník Pavel Šíma si pak vyslechl trest 36 měsíců z šedesátiměsíční podmínkou, peněžitým trestem 100 tisíc korun a Vladimír Zmrhal roční podmínku a „peněžák“ 40 tisíc korun.
Mohlo by vás zajímat
Součástí rozsudku je vyjma peněžitých trestů i propadnutí majetku a zákazy činnosti.
Rozsudek doputoval na krajský odvolací soud loni v březnu, „ale s ohledem na značnou rozsáhlost spisového materiálu a zároveň nutnost vyřizování dalších věcí napadlých do senátu“ byl spis ještě v půlce loňského roku „nadále studován“.
Podle mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé bylo líčení v této věci nařízeno na dny 20., 21. a 24. března. Na přímý dotaz, zda se tak mohlo stát po apelu Lenky Bradáčové, Černá odpovědělo stroze: „Ne.“
V kauze Bereta se odvolali všichni obžalovaní i státní zástupkyně. „Odvolání obžalovaných, ostatně stejně jako samotný rozsudek, jsou velmi obsáhlá. Stručně by se dalo shrnout, že shodně namítají, že skutkové závěry soudu prvního stupně nemají oporu v provedeném dokazování a požadují buď zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k novému projednání nebo zproštění,“ uvedl soud.
Lenka Bradáčová se odvolala jen k jednomu obžalovanému, u kterého žádá zpřísnění trestu, „a to alternativně buď nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo trestu peněžitého“.
„Podala jsem odvolání do výroku o trestu v neprospěch jedné z obžalovaných osob. Jeho obsah odpovídá návrhu, který jsem přednesla ve své závěrečné řeči na konci hlavního líčení u soudu prvního stupně,“ sdělila před časem serveru Aktuálně.cz Lenka Bradáčová.
Vrchní žalobkyně žádá přísnější trest pro Igora Gáboríka. Byl společníkem v soukromé detektivní agentuře, kam nezákonně tekly informace z trestních spisů. Podle nepravomocného verdiktu mu je zprostředkovávali právě Máchová s Holubem. Bylo to poprvé, co se na únicích měli podílet takto vysoce postavení představitelé trestních orgánů.
Gáborík dostal u soudu prvního stupně tři roky vězení, Bradáčová žádá o rok více. Na jednání u Krajského soudu v Praze bude jejím úkolem veřejně obhájit, proč by bylo čtyřleté vězení pro Gáboríka přiléhavější. Současně přednese argumenty, proč by měl soud odvolání obžalovaných zamítnout, podotkl portál Aktuálně.cz.
Věc rozhoduje senát ve složení: předseda Roman Lada, Tomáš Jureček a Markéta Polanecká.
Odvolali se všichni
Rozsudek nalézacího soudu vychází z důkazů a tvrzení dnes už zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachty a obžaloby vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Obhajoba obžalovaných se do pronesené řeči v podstatě vůbec nepromítla.
Rozhodnutí provoinstančního soudu loni v dubnu v podobě dvou trestů „natvrdo“ oproti návrhu obžaloby překvapilo nejen obžalované, jejich právní zástupce, novináře i veřejnost.
Předseda senátu Michal Matouš po vynesení rozsudku obhajoval mimo jiné místně nepříslušné a účelové povolování odposlechů v Chebu, přičemž místní příslušnost při povolování odposlechů nebyla v té době judikována, ale i prohlídky auta obžalovaného soukromého detektiva Igora Gáboríka bez povolení soudu. Při ní bylo zajištěno několik jeho telefonů a policie je začala odposlouchávat.
Předseda senátu, který na začátku líčení zkonstatoval, že šlo „o prohlídku jako vyšitou“, při vynášení rozsudku prohlásil, že nešlo o soukromí podezřelého, protože Igor Gáborík v autě šeptal, vedl jednání mimo vůz a používal rušičku.
Matouš při odůvodnění rozsudku zmínil i to, že se kauza ocitla před jeho soudem, kam byla podle informací Ekonomického deníku posunuta z obav nad rozsudkem účelově posunuta, přestože spadala do gesce pražského městského soudu. Matouš uvedl, že drobná část trestné činnosti se měla odehrávat v této jurisdikci, takže je řízení před tímto soudem v pořádku.
Tři roky trvající hlavní líčení odůvodnil nepříliš zkušený soudce Michal Matouš především zátěží pandemie Covidu-19. Soudce narozený v roce 1987, působil dříve jako asistent soudce Ústavního soudu, asistent soudkyně Nejvyššího správního soudu a advokátní koncipient. Soudcem Okresního soudu Praha-východ se Matouš stal teprve v roce 2020. Předseda senátu při obsáhlém čtení dlouhého rozsudku z papíru zmiňoval také závažnost a náročnost kauzy.
„Šlo o přátelské vztahy, které pro nás překročily v rámci poskytovaných laskavostí a protislužeb hranice trestnosti. Byli zkušenými vzdělanými erudovanými profesionály ve svých funkcích, trošku nás jejich činnost zarazila,“ uvedl v odůvodnění předseda soudního senátu Michal Matouš.
„Rozsudek je opsaná obžaloba i s chybami,“ reagovala na verdikt Dagmar Máchová s tím, že od údajného spáchání uplynulo deset let.
Pražská vrchní státní zástupkyně (VSZ) Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali někdejšímu detektivovi – soukromému detektivovi – Igoru Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík, a v jednom případě i Zmrhal, je měli podle obžaloby předávat dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství.
„Co se týká pana obžalovaného Gáboríka, je základní přitěžující okolností soustavnost páchání trestných činů, mnohost těchto trestných činů. V podstatě on je v pozici iniciátora jednání, u něhož se sbíhaly informace, které získával neoprávněně z trestních řízení od různých složek veřejné moci,“ řekla ve své závěrečné řeči Lenka Bradáčová.
Tu přednášela přibližně čtyři hodiny, podrobně se věnovala jednotlivým skutkům a tomu, jak se obžalovaní při hlavním líčení hájili. Gáborík, který v minulosti pracoval jako policista a pohyboval se v bezpečnostní komunitě, podle Bradáčové musel vědět, že pokud obžalovaní jeho žádostem o informace vyhoví, poruší tím svou povinnost. Všichni obžalovaní si pak podle Bradáčové byli vědomi toho, že jednají protiprávně. Jejich vinu podle Bradáčové prokazují nejen odposlechy, ale i výpovědi svědků a další důkazy.
Jak to, že tady není?
Ekonomický deník už zmínil i závěrečné řeči obžalovaných. Igora Gáboríka nejprve udivila nepřítomnost Lenky Bradáčové při pronášení závěrečných řečí obžalovaných.
„Je škoda, že neslyšela to, co tu zaznělo a zaznívá, snad to je neprofesionální či neslušné, snad i zbabělé. Samozřejmě si o tom mohu myslet, co chci, někdo, kdo by důkladně nastudoval její obžalobu, spisový materiál a sledoval průběh zde u vašeho soudu, slyšel všechny argumenty obžalovaných a jejich advokátů, by mohl říci, že se ani nediví, že tu není,“ začal Igor Gáborík.
Kauza Bereta byla v médiích vždy prezentována jako obrovský zločin, který je zadokumentovaný roky sledování a odposlechů. Tomu však podle Gáboríka neodpovídala ani dvousetstranná obžaloba ani desítky tisíc stran spisu.
„V rámci mnoha dní v hlavním líčení jste sami viděli a slyšeli, že nejde o žádné zločinné spiknutí, ale jen o domněnku obžaloby, o umělý závěr paní státní zástupkyně, postavený na fragmentech telefonních odposlechů a rozhovorů a jejich fabulací,“ prohlásil Gáborík.
„Zvrácená snaha vedená až chorobnou touhou za každou cenu na nás najít něco trestného, je patrná od samého počátku prověřování – vyšetřování. Výmysly, úpravy skutečností a pozměňování výpovědí se staly pro policii a státní zástupkyni Bradáčovou samozřejmou praxí. Toto všechno nakonec kulminuje i v závěrečné řeči paní Bradáčové. Položme protokoly z hlavních líčení, výslechy, nahrávky z odposlechů proti jejím tvrzením a uvidíme to zcela jasně. Uvedu pár příkladů z její přednesené řeči. Paní Bradáčová jde i tak daleko, že mezi svědky mé údajné trestné činnosti řadí i pana Salamánka a pana Hercíka, mé společníky, kteří hned na počátku odmítli vypovídat, ani později nikdy nevypovídali. Z pana Szaba, zástupce PMI, udělala spojku mezi pachateli trestné činnosti (myšleno mě a Pavla Šímu). Pokyn vrchního státního zástupce pana Havla z roku 2016 u případu Českých drah schválně nahrazuje jeho pokynem z roku 2017. Můj rozhovor s Pavlem Šímou o způsobu zpracování tabáku vykazuje jako únik informací. Soukromí v mém autě neguje používáním rušičky. Vzpomeňme si, kolikrát bylo slyšet rušičku v mém autě při přehrávání hodin odposlechů – možná jednou na krátkou chvíli, vícekrát určitě ne,“ uvedl dále soukromý detektiv.
Nepřístupný vyloučený spis
Gáborík soudu sdělil, že nikdy nikoho nenaváděl k trestné činnosti a trestnou činnost nepáchal. Nastínil také, že soud nepřistoupil na žádost obžalovaných na vydání minimálně jednoho vyloučeného spisu ke kauze Bereta. Ten by mohl obsahovat i informace použitelné pro obhajobu, ale pro obžalované je nedostupný. Podle neoficiálních informací z bezpečnostních kruhů má být prošpikován dalšími odposlechy a sledováním. Mimo jiné v něm vyšetřovatelé podle kuloárních informací mířili i na některé pražské soudce.
„Navíc spis, respektive celé řízení, se jeví jako zpravodajské. Kdybychom měli k dispozici vyloučenou část tohoto už tak rozsáhlého spisu, přesvědčili bychom se o tom. Nejen že bychom se dostali k dalším důkazům o naší nevině, ale jasně bychom viděli, na jakou skupinu osob masivní nasazení operativních prostředků cílilo. Už jsem o tom hovořil ve svých výsleších u policie a také u tohoto soudu. Vybraní policisté a špičky VSZ monitorovaly v rámci tohoto prověřování významné osoby z politiky, advokacie a soudu, a také podnikatele a policisty. O tom vlastně podle mého přesvědčení celý případ je. My jsme byli pouze zástěrka a krytí. Odstavení JUDr. Máchové od vyšetřování Sittů kamarády a vyšetřovateli naší kauzy v jedné osobě a jejich společná snaha se žalobci udržet Sittu ml. v pozici svědka ve věhlasném případu VSZ se zde jeví velmi reálně. Absence vyloučeného spisu v tomto řízení u vašeho soudu vnímám jako velkou výhodu pro orgány činné v trestním řízení a žalobkyni. Nám všem obžalovaným byl upřen prostor pro naši obhajobu a byli jsme tak zkráceni na našich právech. Stejně tak vnímám odmítnutí provedení výslechů svědků Mgr. Michala (advokát lobbisty Ivo Rittiga – pozn. red.) a MUDr. Dbalého (exředitel nemocnice Na Homolce – pozn. red.) u tohoto soudu, o jejichž odposlech a deník se žalobkyně opírá ve své obžalobě a závěrečné řeči. Soud provedl dokonce i důkaz pouze deníkem MUDr. Dbalého,“ upozornil Gáborík.
Soukromý detektiv dodal, že spoluobžalované Holuba ani Máchovou nikdy k ničemu nenaváděl a žádné informace od nich nevyzvídal.
„To je naprostý nesmysl a ničím nepodložené tvrzení obžaloby, o čemž jste se sami v hlavním líčení přesvědčili. Nic takového tady nezaznělo, a to ani přes roky odposlouchávání a sledování. Ve zbytku odkazuji na závěrečné řeči všech obžalovaných a jejich advokátů, zejména mého obhájce. Žádám, abych byl zproštěn obžaloby,“ uzavřel Igor Gáborík svou závěrečnou řeč.
Nemá dostatek důkazů, uvádí nepravdy, není nestranná
„Doufala jsem, že pro provedeném dokazování u hlavního líčení bude závěrečný návrh státní zástupkyně její sebereflexí, kdy uzná, že řízení provázela pochybení a že uzná, že pro obvinění vznesená v obžalobě nemá dostatek důkazů… …Státní zástupkyně zašla ještě dál a ve své závěrečné řeči uvedla i nepravdivé skutečnosti. Potvrdila tak naše přesvědčení, že nebyla a není nestranná, a že je navíc vůči nám osobně zaujatá,“ začala svou řeč státní zástupkyně Dagmar Máchová. A tyto nepravdy z úst Bradáčové rozvedla ve své řeči konkrétně a obsáhle.
Návrh čtyřletého trestu u Gáboríka je podle Máchové naprosto nepřiměřený, ačkoliv je v sazbě 1 rok až 6 let, Bradáčová mu navrhla nepodmíněný trest blíže horní sazby.
„Nevzala v úvahu, že první skutek měl být spáchán přesně před 10 lety. Máchové, Šímovi, Holubovi navrhla zákaz činnosti ve složkách, které vůbec nepřipouštějí pro výkon pravomoci pravomocné odsouzení. Máchové a Zmrhalovi navrhla peněžité tresty, ačkoliv u Zmrhala jde o důchodce, u Máchové v případě odsouzení rovněž,“ pozastavila se žalobkyně Máchová.
Provedenými důkazy v tomto trestním řízení se podle Máchové závěry obžaloby nepotvrdily.
„Některé jsou zcela nepravdivé, o některých přetrvávají pochybnosti a některé by mohly mít sotva dopad i v kárném provinění. K žádné trestné činnosti u nikoho z obžalovaných nedošlo, naopak ze způsobu vedení přípravného řízení vyplývá podezření, že bylo nedůvodné a nezákonné,“ vytkla policii a obžalobě Máchová.
Více informací je možné si přečíst ZDE.
