Více než sedmdesát procent polských společností dotazovaných Polským ekonomickým institutem (PIE) prohlašuje, že mají zkušenosti v energetickém průmyslu, které lze využít jako součást jaderného projektu. Třetina firem deklaruje zkušenosti z jiných projektů v jaderném sektoru v zahraničí. Jako největší překážku poukazují na potíže se získáváním finančních prostředků na přípravné činnosti, které by jim umožnily získat zakázky na projekt první polské jaderné elektrárny. Partneři zprávy PIE „Kolik Poláků je v jaderné energetice? Místní obsah programu jaderné energetiky“ jsou Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) a Bank Gospodarstwa Krajowego (BGK).

„Výstavba první polské jaderné elektrárny je jednou z nejvýznamnějších infrastrukturních investic v historii Polska po roce 1989. Naše investice není jen o zajištění dodávek stabilní a čisté elektřiny, ale také o tom, že má obrovský dopad na rozvoj regionu a národního hospodářství, a proto je pro nás co největší účast polských společností na realizaci této investice klíčová. Díky tomu budou domácí společnosti moci rozvíjet své kompetence, zvyšovat konkurenceschopnost a zapojit se do globálních dodavatelských řetězců pro jaderný sektor,“ říká Michał Kopertowski, ředitel divize nákupu polských jaderných elektráren.

Polský ekonomický institut provedl průzkum mezi více než 100 polskými společnostmi, včetně více než 30 procent z tohoto vzorku z Pomořanského vojvodství, kde se realizuje projekt první polské jaderné elektrárny. Průzkum zahrnoval společnosti ze stavebnictví (30 %), strojírenství a stavebnictví (28 %) a strojírenství (22 %).

Většina dotázaných společností má zkušenosti s velkými infrastrukturními projekty, z nichž téměř polovina (45 %) pracovala při výstavbě plynových nebo uhelných elektráren a téměř třetina (29 %) má zkušenosti s jadernou energetikou. Průzkum také ukázal, že až tři čtvrtiny polských společností mají zkušenosti s realizací alespoň jednoho projektu v široce chápaném energetickém průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

V rámci kvantitativní studie PIE identifikovala čtyři hlavní skupiny společností, které mají zájem o účast na polských jaderných investicích – místní pozorovatele (mikro a malé podniky bez zkušeností v jaderném průmyslu), spící giganty (střední a velké společnosti bez zkušeností v jaderném sektoru), nové odborníky (mikro a malé podniky účastnící se globálního jaderného dodavatelského řetězce) a lídry na trhu (střední a velké společnosti s významnou zahraniční zkušeností v oblasti jaderných projektů).

Každá z těchto skupin ale vnímá jisté problémy. „Místní pozorovatelé“ pociťují nekompetentnost, nedostatek finančních zdrojů a nejčastěji se cítí neinformovaní. „Spící obři“ se bojí zapojit do obtížného projektu a poukazují na vysoká očekávání. Potřebují mobilizaci a vyhodnocení. Na druhou stranu „noví odborníci“ poukazují na nízké povědomí polských společností o specifikách zakázek pro jaderný sektor, což může mít za následek nedostatek dostatečných zdrojů a splnění požadavků na kvalitu, a „lídři trhu“ naznačují, že výzvou pro vysoký podíl místního obsahu při výstavbě jaderné elektrárny v Pomořansku může být konkurence jaderných projektů realizovaných v zahraničí, které budou generovat zakázky pro polské společnosti, vysvětluje Kamil Lipiński, vedoucí klimaticko-energetického týmu PIE.

„Polské společnosti se plánují podílet především na doplňkových a doprovodných pracích jaderné investice, která se vyznačuje relativně nízkými maržemi a technologickými požadavky: výstavba konvenční části elektrárny – s výjimkou skládky turbín (45 procent) a stavební práce související s infrastrukturou v okolí elektrárny (43 procent). Mezi uvedenými bariérami dominovaly potíže s přístupem k finančním prostředkům pro společnosti, které mají zájem o spolupráci na jaderném projektu. Společnosti také poukázaly na potřebu zintenzivnit vzdělávací aktivity týkající se investic. Bohužel jsou to často právě ty nejméně zkušené společnosti v jaderné energetice, které se cítí být připraveny, a veteráni z oboru vědí, že se jedná o obtížný projekt a že je před nimi ještě hodně práce,“ upozorňuje Adam Juszczak, hlavní poradce v klimaticko-energetickém týmu PIE.

Podle výsledků průzkumu tuzemští podnikatelé odhadují, že úroveň tzv. lokálního obsahu v polských jaderných investicích může činit přibližně 40 procent, zatímco podnikatelé se zkušenostmi v jaderném průmyslu jsou v tomto ohledu méně optimističtí. Většina dotázaných zájemců o první jadernou investici vyjadřuje ochotu pokračovat v působení v jaderném průmyslu v Polsku i v zahraničí. Dotazované společnosti jsou zároveň optimistické ohledně dalších investic do jaderné energetiky. 84 % z nich se domnívá, že účast polských společností na tomto typu projektů se zvýší.

Mezi faktory, které přilákaly domácí podnikatele k polskému jadernému projektu, byla nejčastěji zmiňována možnost vstupu do sektoru jaderné energetiky, možnost rozvíjet a zvyšovat rozsah provozu, zvyšovat kompetence zaměstnanců a získávat cenné reference, stejně jako ambiciózní a náročná povaha projektu.

Dotazované společnosti jsou si také vědomy možných obtíží při zapojení do projektu. Ukazují především na nedostatek finanční podpory (4,29 bodu na pětibodové stupnici), mezeru v kompetencích (4,26), příliš vysoké investiční požadavky (4,17) a potíže s náborem vhodně kvalifikovaných zaměstnanců (4,1).

„Jako rozvojová banka máme velký zájem podporovat polské firmy tak, aby jejich podíl na výstavbě jaderné elektrárny byl co nejvyšší. Prostřednictvím aktuálně dostupných metod financování můžeme již nyní financovat aktivity společností směrem k účasti v dodavatelském řetězci. Jsme si také vědomi toho, že se očekává zvýhodněné financování, a to zejména u společností, pro které mohou zakázky na výstavbu jaderné elektrárny přesáhnout rozsah dosud realizovaných operací. Jsme přesvědčeni, že díky spolupráci veřejných institucí se budou formy financování rozšiřovat tak, aby se přiblížily očekáváním trhu. Důležitým aspektem průzkumu je podle našeho názoru velmi vysoká ochota vynakládat vlastní prostředky na investice spojené s účastí v jaderném projektu, což svědčí o tom, že firmy jsou přesvědčeny o své legitimitě,“ říká Marcin Terebelski, ředitel Programu průmyslového rozvoje v Bank Gospodarstwa Krajowego.

Ve zprávě PIE poukázala na problémy spojené se zvyšováním podílu polských podniků, včetně m.in neschopnosti zahrnout do smluv s dodavateli a dodavateli ustanovení zvýhodňující společnosti na základě jejich země původu. Taková praxe je zakázána mezinárodními předpisy i předpisy EU.

Zpráva PIE také ukázala, že polské podniky potřebují podporu v procesu získávání certifikace a rozvoje kompetencí, aby se mohly účinně podílet na investicích. 36 % dotázaných společností dosud nemělo ani jeden certifikát z těch, které byly do průzkumu zahrnuty, což je důležité z hlediska možnosti poskytování služeb a produktů pro jaderný sektor.

Ve zprávě PIE na základě kvantitativního a kvalitativního výzkumu formulovala také doporučení – m.in. vytvoření subjektu zastupujícího polské podnikatele, kteří se plánují zapojit do dodavatelských řetězců jaderných projektů v zahraničí, zlepšení uznávání podpůrných programů pro polské podnikatele v rámci jaderného sektoru, zvýšení bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti podniků nebo shromažďování kompetencí místních, regionálních a národních subjektů a další aktivity v oblasti jaderných projektů. v rámci osvěty trhu.