Oddělíme cenu elektřiny od ceny (drahého) plynu. Je to líbivé heslo, které se prvně objevilo v době vrcholící energetické krize v létě 2022 a od té doby se jako mantra opakuje v dokumentech Evropské komise. Nalezneme jej v Draghiho zprávě i nedávno zveřejněném Akčním plánu pro dostupné energie. Jenže realita je taková, že se to již děje samovolně – vliv ceny plynu na cenu elektřiny se v posledních měsících snížil a do budoucna bude tato vazba dál slábnout.

Donedávna v Německu i dalších zemích Evropské unie platilo, že plynové elektrárny mají po většinu hodin v roce pozici závěrných elektráren. Tedy nejdražších zdrojů, které musejí být v provozu pro pokrytí spotřeby elektřiny. Cena elektřiny pak vycházela přibližně jako dvojnásobek ceny plynu plus polovina ceny emisní povolenky. Dnes už to tak docela neplatí. Cena elektřiny je nižší oproti tomu, co vychází podle uvedeného vzorce.

Jeden konkrétní příklad: Elektřina v základním pásmu na rok 2026 pro německý trh se na burze EEX obchoduje za 82 eur/MWh. Zemní plyn na stejné období vychází na 37 eur/MWh a emisní povolenka na 69 eur za tunu. Za takových podmínek se vyplatí celoročně provozovat jen malý počet nejmodernějších a nejefektivnějších paroplynových elektráren. Většina plynových zdrojů má při zmíněných cenách paliva a povolenky provozní náklady v rozmezí 90 až 100 eur/MWh, jejich celoroční provoz tak nedává smysl. Naopak provoz v zimní sezóně a také v ranní a večerní špičce se ekonomicky vyplatí.

Nezasahujte do fungování trhu, varují experti Evropskou komisi

Celoroční kontrakt na elektřinu odpovídá průměru jednotlivých hodin v daném roce. Zahrnuje jak období, kdy je trh zaplaven přílivem elektřiny z větrných nebo solárních elektráren a cena padá k nule, tak i dobu, kdy je nutné zapnout do provozu i plynové a černouhelné elektrárny a někdy i drahé záložní zdroje energie typu dieselagregátů. S rostoucím výkonem obnovitelných zdrojů energie roste i počet hodin, kdy není zapotřebí plynové a uhelné bloky zapínat, což stahuje průměrnou cenu elektřiny směrem dolů.

Oslovení energetičtí experti považují úvahy Evropské komise o umělém zásahu do cenotvorby na trhu s elektřinou za nesmyslné a varují před nimi. „Úvahy o oddělení cen elektřiny a plynu vznikaly v době energetické krize, kdy ceny plynu z tržních i geopolitických důvodů dosahovaly extrémních hodnot. Po umírnění a ustálení cen by však regulační zásah do trhu v tomto ohledu nedával smysl,“ odpověděl Ekonomickému deníku Blahoslav Němeček, partner týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky ve společnosti EY Česká republika.

Mohlo by vás zajímat

„Oddělení ceny elektřiny a ceny plynu je v tuto chvíli nesmysl z mnoha důvodů. Je to další distorze. Lépe by bylo nechat povolenku plavat v koridoru 25 až 35 eur, nebo v jiném koridoru, který by zajistil přechod z uhlí k plynu, ale zbytečně by nezvyšoval cenu elektřiny. Mnohem důležitější je však snížit cenu samotného plynu,“ zdůrazňuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.

„Snahu Evropské komise i některých národních vlád administrativně oddělit ceny elektřiny od cen plynu považuji za neefektivní ztrátu času. Pracovat na jejich oddělení se jeví spíše jako proklamace, která navíc špatnou realizací může nadělat více škody než užitku. Zamezit spekulativním cenovým skokům, kdy při minimálních objemech cena závratně roste, jistě lze. Ale rušit kvůli tomu celý stávající burzovní systém určitě nemusíme,“ říká energetický konzultant a jednatel firmy ENA Jiří Gavor.

Problémem je teď drahá elektřina ráno a večer

Přestávají platit také jiné jistoty na trhu s elektřinou. Třeba ta, že elektřina v denní špičce je dražší než průměrná cena. Příčinou je rostoucí výroba elektřiny ze slunečního záření. Například na německé burze se elektřina ve špičce (peak load) obchoduje o zhruba 10 eur za megawatthodinu levněji než základní pásmo. Platí to v případě letošního druhého a třetího čtvrtletí. Naopak v posledním kvartálu se situace vrací „do normálu“ a elektřina v peak pásmu je o 30 eur dražší než v základním pásmu.

„Rozdělení na ´peak´ a ´baseload´ je dnes spíše historickým pozůstatkem, odvozeným od časových pásem, kdy nastávaly špičky spotřeby. Dnes se však hodiny s nejvyšší spotřebou překrývají s výrobou fotovoltaických elektráren, které mají nízké variabilní náklady. Kvůli tomu pak zejména od jara do podzimu mohou nastat situace, kdy se ´peak´ produkty stanou levnějšími než baseload,“ vysvětluje Blahoslav Němeček.

Jak se stále více ukazuje, největší problém současné elektroenergetiky je zajistit dostatek (levné) elektřiny v zimním období a také v ranních a večerních hodinách. Například v tomto týdnu se na českém spotovém trhu společnosti OTE držela cena elektřiny po většinu dne okolo 100 eur/MWh. Výjimkou je doba mezi sedmou a desátou hodinou, kdy cena roste až k 150 eurům, a také doba mezi pátou a desátou hodinou večer, kdy se elektřina šplhá až k hranici 200 eur/MWh.

Více o nových návrzích Evropské komise se dočtete ve zprávách:

Evropský plán pro dostupné energie sází na klasická řešení, o povolenkách zcela mlčí

Promarněná příležitost, říkají experti o plánu Evropské komise reformovat energetický trh

Poučení z krizového vývoje evropské energetiky. Draghi hledá cestu k levnější elektřině