Evropská unie zavede v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Evropské komise. Ve Spojených státech dnes ráno SELČ začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump, který vyloučil výjimky.

Evropská komise zareagovala ihned sadou protiopatření. Zaprvé od 1. dubna znovu zavede odvetná cla na americké zboží, jako jsou motocykly, bourbon či lodě, pocházející z prvního Trumpova funkčního období v Bílém domě, která byla v současnosti pozastavena. Tato opatření by měla mít hodnotu osm miliard eur (200 miliard korun). Zadruhé do poloviny dubna předloží nový balík dodatečných protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 18 miliard eur (450 miliard korun).

„Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a USA jsou největší na světě. Přinesly prosperitu a bezpečnost milionům lidí a obchod vytvořil miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku. Od dnešního rána Spojené státy uplatňují 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Toto opatření nás velmi mrzí. Cla jsou daně,“ reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cla jsou podle ní špatné pro podniky a ještě horší pro spotřebitele. Přinášejí nejistotu pro ekonomiku a ohrožují pracovní místa.

„Evropská unie musí jednat tak, aby chránila spotřebitele a podniky. Protiopatření, která dnes přijímáme, jsou silná, ale přiměřená. Protože USA uplatňují cla v hodnotě 28 miliard dolarů, reagujeme protiopatřeními v hodnotě 26 miliard eur. To odpovídá ekonomickému rozsahu amerických cel,“ dodala šéfka unijní exekutivy, podle níž první krok přijde 1. dubna a 13. dubna pak další.

Mohlo by vás zajímat

„Jsme připraveni vést smysluplný dialog. Pověřila jsem eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče, aby pokračoval v jednáních s cílem nalézt se Spojenými státy lepší řešení,“ doplnila von der Leyenová.

Šefčovič před několika dny řekl, že se americká administrativa nesnaží zapojit do jednání s Evropskou unií o odvrácení cel. „Cestoval jsem minulý měsíc do USA a hledal konstruktivní dialog, abych se vyhnul zbytečné bolesti, kterou představují určitá opatření a protiopatření,“ řekl tehdy novinářům Šefčovič. „Společně jsme identifikovali několik oblastí, které by nám umožnily pokročit kupředu k vzájemnému prospěchu. Nakonec ale, jak se říká, jedna ruka nemůže tleskat. Zdá se, že americká administrativa se nesnaží uzavřít dohodu,“ dodal.

V úterý Trump oznámil a za několik hodin zrušil plán na zdvojnásobení cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady na 50 procent. Pro Kanadu tak platí rovněž 25procentní clo. Plánem na zvýšení cla vůči svému severnímu sousedovi Trump reagoval na pondělní rozhodnutí vlády kanadské provincie Ontario zavést 25procentní přirážku k ceně elektřiny vyvážené do Spojených států. Premiér Ontaria Doug Ford ale v úterý oznámil, že platnost přirážky pozastavuje. Učinil tak po rozhovoru s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.

Pětadvacetiprocentní clo se vztahuje na veškerý dovoz oceli a hliníku a rozšiřuje cla na stovky navazujících výrobků, od matic a šroubů přes lopatky buldozerů až po nápojové plechovky. Platí pro všechny země, Trump oznámil zavedení tohoto cla v únoru. Opatření podle jeho administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Zároveň však zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu, upozornila agentura Reuters.

Clo nejvíce zasáhne Kanadu, která je největším zahraničním dodavatelem oceli a hliníku do USA, dále Brazílii, Mexiko a Jižní Koreu. Tyto země využívaly určité výjimky nebo kvóty na bezcelní dovoz, které jsou však nyní zrušeny.

Blízcí spojenci USA – Kanada, Austrálie a Británie – plošná cla kritizovali. Kanada zvažuje reciproční opatření a britský ministr obchodu Jonathan Reynolds uvedl, že „na stole jsou všechny možnosti“, jak reagovat v národním zájmu.

Trump v jednu chvíli připustil, že zváží výjimku pro Austrálii s ohledem na roční obchodní přebytek Spojených států s touto zemí. Nakonec tak ale neučinil. Australský premiér Anthony Albanese podle agentury Reuters označil Trumpovo rozhodnutí za neopodstatněné, ale přesto reagoval sdělením, že Austrálie reciproční cla na zboží z USA nezavede. Zrcadlová reakce by podle něj pouze zvýšila ceny pro australské spotřebitele a podnítila inflaci.

Zavedení cel uvítali američtí výrobci oceli, kterým se nelíbilo, že původní Trumpova cla na kovy z roku 2018 byla oslabena četnými výjimkami a kvótami pro jednotlivé země a výjimkami pro jednotlivé výrobky. „Uzavřením těch mezer v celním sazebníku, jež byly léta zneužívány, prezident Trump opět povzbudí ocelářský průmyslu, který je připraven obnovit Ameriku,“ uvedl prezident Asociace výrobců oceli Philip Bell. Podle něj revize cla zajistí, že výrobci v USA budou moci nadále vytvářen nová, vysoce placená pracovní místa a realizovat vyšší investice s vědomím, že jejich snahy nebudou podkopávat nekalé obchodní praktiky.

Podle nejnovějších údajů se přibližně čtvrtina oceli používané v americkém průmyslu dováží. U hliníku je to více než 40 procent. U sekundárního hliníku, který pochází z recyklovaného materiálu, je toto číslo ještě vyšší. Ekonomové očekávají, že vyšší dovozní náklady prodraží výrobu mnoha průmyslovým podnikům v USA. Zákazníkům tak hrozí vyšší ceny, americkým firmám pokles konkurenceschopnosti v zahraničí.

Celní války ochromily obchod a zhoršily průběh hospodářské krize

Zavádění cel v minulosti například zasáhlo a zhoršilo průběh světové hospodářské krize, kterou v roce 1929 odstartoval krach na newyorské burze. Krize z USA jako největšího světového věřitele se rozšířila i do Evropy. Podíl na rozšíření krize do světa měly zčásti i kroky tehdejší americké vlády, která zavedla drastická ochranářská opatření na dovozy do USA. V květnu 1931 totiž vstoupil v platnost Smootův-Hawleyův zákon, který zvýšil americká cla na více než 20.000 druhů dováženého zboží. Sazby podle tohoto zákona, s výjimkou bezcelních dovozů, byly druhé nejvyšší v historii Spojených států a posléze je napodobila řada dalších zemí, což zásadně ochromilo mezinárodní obchod a zhoršilo průběh krize.

Cla zavedená americkými obchodními partnery v odvetě byla podle studie nazvané Zahraniční obchodní politika USA od roku 1776 amerického profesora Alfreda Eckese hlavními faktory snížení amerického vývozu a dovozu o 67 procent v době hospodářské krize. Světový obchod mezi lety 1929 a 1933 klesl podle údajů Světové banky o 25 procent a obchodní bariéry se na poklesu podílely z poloviny. Tehdy se i Británie rozešla s dlouholetou tradicí volného obchodu a zavedla cla na země, které nepatřily do tehdejšího britského impéria.

Zkušenost z 30. let vedla po druhé světové válce k zásadní změně přístupu k mezinárodnímu obchodu a ke vzniku několika organizací. V říjnu 1947 byla v Ženevě na jednání zástupců 23 zemí (včetně Československa) o celních úlevách ve vzájemném obchodě podepsána Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Dohoda měla omezit celní bariéry a podporovat volný obchod. V lednu 1995 zahájila činnost Světová obchodní organizace (WTO). Její závazky jsou shodné s někdejší GATT, ale WTO má větší pravomoci a jasnější pravidla činnosti; funguje na bázi sjednaných dvou a vícestranných dohod mezi účastníky.

I poté ale občas některé země sáhly k celní válce.

V lednu 1964 například vstoupil ve Spojených státech v platnost zákon stanovující 25procentní clo na dovoz lehkých užitkových vozidel a několika dalších položek z Evropy, což byl desetinásobek průměrného amerického cla. Washington tak oplácel evropským státům, které blokovaly dovoz amerických kuřat z důvodu údajných subvencí a kvůli tomu, že v USA se přidávají do krmiva pro kuřata látky v Evropě zakázané anebo že se kuřata omývají v chlorovém roztoku. V čele skupiny prosazující cla na americká kuřata byly Německo a Francie.

Do srpna 1962 přišli američtí vývozci podle údajů časopisu Time o 25 procent prodeje kuřecího masa v Evropě a ztráty amerického drůbežářského průmyslu se odhadovaly na 26 až 28 milionů dolarů, což v dnešních cenách odpovídá asi 290 milionům USD. Po zavedení cel na evropské automobily jejich vývoz do USA klesl o třetinu. Opatření zasáhlo i japonské automobilky, importovaná dodávková auta pak zmizela z amerického trhu. Některé zahraniční značky opatření obešly tím, že tento typ vozidel začaly montovat ve svých severoamerických továrnách.

Od 90. let vedly Spojené státy a některé země Latinské Ameriky spory s EU kvůli jejímu režimu dovozu banánů. Unie dovozními kvótami a cly zvýhodňovala bývalé evropské kolonie (z oblasti tzv. zemí ACP – Afrika, Karibik a Tichomoří) proti jihoamerickým zemím (kde má značné slovo kapitál z USA). Světová obchodní organizace několikrát rozhodla v neprospěch EU a umožnila tak žalující straně uvalit sankce v podobě cel na některé evropské zboží. Spor ukončila dohoda z roku 2009.

Spojené státy a Čína začaly v roce 2018 mezi sebou vést první větší obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalovaly cla. Obchodní spor mezi dvěma největšími ekonomikami světa tehdy rozbouřil finanční trhy a zpomalil růst světové ekonomiky. Situace se částečně uklidnila koncem roku 2019, kdy Peking a Washington oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody.

Spojené státy Číně například vyčítaly nespravedlivé obchodní praktiky, nepřiměřené státní subvence, tržní bariéry, krádeže duševního vlastnictví a nucený transfer technologií. Současný americký prezident Donald Trump už v letech 2018 a 2019 za svého prvního funkčního období uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě 370 miliard dolarů. Trump tehdy využil paragrafu 301 amerického obchodního zákona, jenž umožňuje uvalovat sankce proti zemím, které podle Washingtonu porušují pravidla světového obchodu. Administrativa prezidenta Joea Bidena opakovaně prodloužila osvobození od cel u stovek kategorií čínských výrobků, zároveň ale zvýšila cla jiná.

Po druhém nástupu do funkce prezidenta letos v lednu Trump začal opět se zaváděním cel. Spojené státy zavedly 25procentní cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika a zároveň na 20 procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně. Peking v reakci oznámil, že Čína od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí deset až 15 procent na některé americké produkty. Americké dvacetiprocentní clo se bude vztahovat i na dovoz spotřební elektroniky z Číny, který dříve nebyl cly zatížen. Dotkne se tak chytrých telefonů, notebooků, videoherních konzolí, chytrých hodinek, reproduktorů a zařízení pro bezdrátovou komunikaci bluetooth. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že jeho země zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu Kč). Trump cla vůči Kanadě a Mexiku zdůvodnil tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy, zejména syntetický opioid fentanyl.

Počátkem března Trump oznámil, že se rozhodl poskytnout automobilkám měsíční výjimku z nových cel na dovoz z Mexika a Kanady. Následně na zhruba jeden měsíc pozastavil cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, které splňuje podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA).

Trump nařídil od 12. března zvýšit clo na dovoz oceli a hliníku z Kanady do USA na 50 procent z původně plánovaných 25 procent. Od dubna se mají výrazně zvýšit cla na dovoz aut, pokud Kanada jiná cla nesníží. Trump reagoval na rozhodnutí vlády kanadské provincie Ontario zvýšit cenu elektřiny prodávané do USA o 25 procent. Později premiér Ontaria Doug Ford oznámil pozastavení této přirážky. Trumpův obchodní poradce Peter Navarro následně řekl, že prezident Trump plán na zdvojnásobení cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady zrušil.

Dnes v USA začalo platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Evropská unie v reakci oznámila od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun).