Do projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) by měl stát více zahrnout domácí firmy. V opačném případě hrozí, že se Česko v této disciplíně stane pouze montovnou pro zahraniční investory, upozorňuje na to ředitel v oddělení Strategie a transakce EY Česká republika Marcel Babczynski. Ministerstvo dopravy reaguje, že nijak české firmy nelimitovalo ani nelimituje, aby se PPP projektů zúčastnily, ať už v roli investora nebo jako stavební firma.
Podle Marcela Babczynského se do PPP projektu dostavby dálnice D4 a projektu dostavby dálnice D35 přihlásili prakticky pouze zahraniční uchazeči. Poznamenal, že ministerstvo dopravy zavedlo přísná kvalifikační kritéria, která umožnila účast pouze firmám s prokazatelnou expertízou. Do budoucna je ale podle něj nezbytné víc zapojit domácí firmy.
Do uvedených projektů se podle ministerstva dopravy české firmy zapojily. Zahraniční investor, společnosti Vinci a Meridiam, podle mluvčí resortu Aleny Mühl poskytl investiční vklad a bankovní financování a „česká stavební firma Eurovia“ dálnici postavila. „Stejně tak se české stavební firmy účastní probíhajícího zadávacího řízení i u projektu D35 PPP a účast českých firem očekáváme i v rámci výběrového řízení na projekt PRAK (projekt železničního spojení Praha – Letiště Václava Havla Praha pozn.red.),“ uvedla mluvčí.
Zahraniční investor podle mluvčí ke svému úspěchu na českém trhu českou firmu potřebuje. „České firmy ale nejsou vždy ochotné vložit vlastní zdroje, které by sloužily jako záruka kvality po dobu 25 let,“ připustila ale Alena Mühl.
Mohlo by vás zajímat
Záměrem vlády je podle mluvčí ministerstva dopravy strukturovat PPP projekty v souladu s pravidly ESA 2010, které ale podle Mühl značně limitují využití státních záruk nebo státního financování úvodní investice. „V této oblasti už nicméně aktivně spolupracujeme s Národní rozvojovou bankou, která produkty pro naše projekty připravuje,“ dodala.
Ministerstvo pro realizaci PPP projektu podle mluvčí vždy vyžaduje a bude vyžadovat zkušenost s tímto typem projektu a vždy bere v úvahu také reálné možnosti českého stavebního sektoru. „Testování trhu je součástí přípravy studie proveditelnosti PPP projektu a provádí se i následně před samotným zahájením zadávacího řízení,“ doplnila.
Podle Marcela Babczynského nemusí úprava některých požadavků nutně znamenat ohrožení PPP projektů, a to v případě, pokud jsou dobře nastavené podmínky pro kvalitu a finanční stabilitu. „Cílem je umožnit širší účast domácích firem, což může přispět nejen k rozvoji českého stavebnictví, ale i k větší akceptaci PPP jako jedné z forem rozvoje veřejné infrastruktury. Klíčové je nastavovat takové parametry kvality a udržitelnosti, aby vybraný investor mohl projekt nejen úspěšně realizovat, ale i dlouhodobě provozovat a udržovat,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel v oddělení Strategie a transakce EY Česká republika.
PPP jako nová výzva
Z pohledu státu je možné podle Marcela Babczynského situaci řešit dvěma způsoby. Cesta vede přes hledání rovnováhy mezi nároky na zkušenosti s realizací PPP projektů a reálnými možnostmi českého stavebního sektoru nebo dialog s finančním sektorem o možnostech zavedení podpůrných finančních nástrojů, jako jsou záruky, úrokové zajištění či kvazi-kapitálové financování. „Tyto nástroje mohou učinit investice do PPP atraktivnější pro domácí finanční instituce, včetně penzijních fondů, investičních společností, bank a drobných investorů,“ uvedl Babczynski.
A nakolik jsou podle Babczynského české firmy připravené se pustit do tak náročných projektů, jako modely PPP jsou? „České stavební firmy mají bohaté zkušenosti s realizací rozsáhlých infrastrukturních projektů. Model PPP přináší některé nové výzvy, zejména v oblasti dlouhodobého provozu a financování. Zatímco přímá zkušenost s komplexními PPP projekty v Česku je omezená, domácí firmy mají možnost získávat i prokazovat potřebné know-how různými způsoby,“ uzavřel.
