Bitva o evropské peníze na výzkum se rozjíždí. V sázce je hodně: přibližně 125 miliard eur navýšení výdajů na výzkum a to, kdo je bude kontrolovat. Poslanci Evropského parlamentu a Evropská komise jsou v té věci na kordy.

Nakolik centralizovaná by měla být evropská výzkumná scéna, jaké priority by měla mít a kdo by o jednom i druhém měl rozhodovat? Okolo těchto delikátních otázek se minulý týden točila debata na pravidelném bruselském zasedání výboru ITRE Evropského parlamentu. Vyšlo najevo, že poslanci, příslušná eurokomisařka i zástupci výzkumné komunity mají názory na věc docela odlišné.

Karty jsou rozdány jednoduše. Komise je pod stále větším tlakem, aby posílila výzkumné aktivity Unie a odstranila tak rostoucí inovační propast mezi Evropou a jejími americkými a čínskými konkurenty. V reakci na tento tlak – a na základě loňské Draghiho zprávy o evropské konkurenceschopnosti – se Komise snaží výzkum centralizovat.

Výzkum a strategické zájmy

V současné době je situace poněkud nepřehledná. Zhruba řečeno, většina výdajů EU na výzkum je rozdělena mezi dvě navzájem konkurenční instituce, Evropskou radu pro výzkum a Evropskou radu pro inovace (zřízené byly v roce 2007, respektive 2021). Zatímco první z nich je hrdě nezávislá a granty přiděluje výhradně na základě vědecké kvality, EIC víceméně jedná podle zadání Komise.

Obě instituce čerpají většinu svých finančních prostředků z programu nazvaného Horizont Evropa. V současném období pracuje ERC s rozpočtem 16 miliard eur, zatímco EIC hospodaří s rozpočtem 10 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

Komise pčichází se dvěma nápady. Zaprvé chce všechny výzkumné aktivity spojit pod střechu navrhovaného Evropského fondu pro konkurenceschopnost, nástroje navrženého speciálně na podporu Kompasu konkurenceschopnosti, stěžejního projektu Komise.

Zadruhé exekutiva EU vyvíjí tlak na ERC, aby se její činnost více přizpůsobila politickým cílům Komise. Minulý měsíc se zdálo, že ERC je v ohrožení, když znění Kompassu pro konkurenceschopnost Evropské komise naznačovalo, že ERC bude muset fungovat „podle stejných strategických zájmů“ jako Evropská rada pro inovace.

Marc Lemaître, generální ředitel Komise pro výzkum a inovace, tento dojem ještě podpořil. Začátkem tohoto měsíce se nechal slyšet, že „ERC nežije ve vakuu“. Má „zásadní úlohu pro společnost a nepochybuji o tom, že naslouchá vyvíjejícím se požadavkům společnosti, a dnes je konkurenceschopnost na tomto seznamu velmi vysoko,“ řekl.

Sílící nesouhlas

Ne všichni s tím souhlasí. Výbor ITRE minulou středu přijal zprávu o „provádění programu Horizont Evropa s ohledem na jeho průběžné hodnocení“ a předložil svá doporučení do budoucna. (Plenární hlasování o této zprávě je naplánováno na 11. března 2025).

Zprávu přednesl poslanec Evropského parlamentu Christian Ehler (EPP/DE), jenž se ve výzkumných kruzích těší pozici autority. Dal jasně najevo, že výzkumný program Horizontu Evropa (v řeči eurokratů přezdívaný FP10) by měl zůstat nezávislý. Uvedl, že zpráva prezentuje „silný postoj proti začlenění rozpočtu na výzkum a inovace do širšího Fondu pro konkurenceschopnost“.

Místo toho apeloval na Komisi, aby v příštím desetiletí více než zdvojnásobila současný rozpočet programu Horizont Evropa na výzkum (z 93 miliard eur na 220 miliard eur). Jeho argumenty nacházejí určitou podporu ve skutečnosti, že zatímco EU v roce 2022 investovala do výzkumu a vývoje 2,24 procenta svého HDP, Spojené státy a Čína na téže účely vyčlenily 3,5 respektive 2,4 procenta.

Debata o Víceletém finančním rámci (jak se v Bruselu víceletému rozpočtu říká) na období 2028-2034, který představí Komise, bude zahájena v červenci. Poziční boj začal s předstihem.

Vedle poslance Ehlera v debatě vystoupila Maria Leptin, šéfka Evropské výzkumné rady. Připojila se k němu jak ve kritice představ Komise, tak v apelu na navýšení financování. „Standardizované byrokratické procesy určené pro jiné programy by neměly být vnucovány ERC,“ řekla poslancům Evropského parlamentu. „To, co dnes chci říci, je jednoduché: nezávislá ERC s dvojnásobným rozpočtem v příštím víceletém finančním rámci je strategickou investicí. Naše jednoduché, na míru šité postupy umožňují nejlepším evropským výzkumným pracovníkům prosperovat,“ řekla Leptin.

Boj začíná

Na straně příjemců stížností zastupovala exekutivu EU Jekatěrina Zacharjevová, komisařka pro startupy, výzkum a inovace. Přijela, aby představila pohled Komise na danou problematiku; zhostila se toho způsobem, který může být vnímán jako nepříliš efektivní.

Komisařka, jejíž úroveň odborných znalostí se během loňských slyšení stala předmětem dohadů, působila místy rozpačitě. Své úvodní poznámky četla způsobem, jakým byste četli text dosud neznámý. Její odpovědi na otázky poslanců měly sklon vyznít nacvičeně.

Je možné, že i proto komisařka většinu poslanců svými argumenty nepřesvědčila. Bez ohledu na je nyní zjevné, že boj o kontrolu budoucích výdajů na výzkum se rozhořel naplno, ačkoli těžké váhy na scénu teprve dorazí. Jak se v lednu bez obalu vyjádřil sám poslanec Ehler: „O víceletém finančním rámci budou rozhodovat vedoucí představitelé členských států, a proto by se mělo lobbovat právě u nich.“