Středeční úder ukrajinských bezpilotních letounů na ruskou čerpací stanici u města Andreapol v Tverské oblasti má ničivý dopad na export ropy z Ruska. Podle zprávy, kterou přinesla agentura Bloomberg a následně ji převzala řada západních a ukrajinských médií, se po útoku zcela zastavil tok ropy do přístavu Usť-Luga. Ten patří mezi tři hlavní ruské přístavy sloužící k exportu ropy námořní cestou.
Nepřímým důkazem může být fakt, že od útoku nevyplul z přístavu Usť-Luga, který se nachází u Baltského moře poblíž hranice Ruska s Estonskem, ani jeden tanker s nákladem ropy. Právě odsud přitom vyplouvaly lodě ruské „stínové flotily“ tankerů, zpravidla v mizerném technickém stavu, a převážely ropu do Číny, Indie i dalších zemí. Informaci o ochromení ruského vývozu ropy z Usť-Lugy potvrdil ukrajinský web The Kyiv Independent s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek.
Ukrajinský tlak na ruskou ekonomiku zvyšují také útoky dronů na hlavní ruské rafinerie. Jen v posledních několika dnech dostaly přímý zásah zařízení na zpracování ropy v Rjazani, Kstovu, Jaroslavli a Volgogradu. Výbuchy po zásahu vypadají impozantně, nicméně rozsah škod zatím není známý. Pohonné hmoty a další ropné produkty patří vedle ropy a plynu mezi hlavní položky ruského exportu.
Přístav Usť-Luga má kapacitu pro vývoz 700 tisíc barelů ropy denně, což jsou asi 3 miliony tun za měsíc. Skutečný export je však nižší, konkrétně v prosinci to bylo 2,4 milionu tun. V lednu podle zatím předběžných odhadů nastal pokles na 1,5 milionu tun. Relevantním zdrojem informací je zde například finská pohraniční stráž, která plavbu tankerů s ruskou ropou ve Finském zálivu monitoruje.
Mohlo by vás zajímat
Sankce, které bolí
Lednový pokles souvisí hlavně se zpřísněním sankcí na ruský energetický sektor, které schválil Joe Biden těsně před svým odchodem z funkce amerického prezidenta. Podobné sankce zavedla také Velká Británie. Sankce v praxi brání platbám za ropu dodanou společnostmi Gazpromněfť a Surgutněftěgaz a postihují také provoz 183 lodí; ty většinou patří ke stínové flotile tankerů pod vlajkou daňových rájů, které po světě rozvážejí ruskou ropu.
Zmíněné opatření ochromilo dodávky ruské ropy do Indie. Právě tato země se v minulých letech stala spolu s Čínou jejím největším odběratelem. Zatímco v roce 2021 měla ruská ropa na pokrytí spotřeby v Indii podíl okolo 2 procent, v minulých dvou letech to bylo až 40 procent. V posledních týdnech se však vlastníci indických rafinerií zalekli amerických sankcí a přestali ruskou ropu nakupovat.
Podle analýzy finského Centra pro výzkum v energetice a ovzduší (CREA) dosahoval ruský vývoz fosilních paliv v prosinci hodnoty 652 milionů eur denně. Zhruba po jedné třetině se na něm podílely ropa, ropné produkty a zemní plyn spolu s uhlím. Dodávky surové ropy směřovaly prakticky jen do Číny (47 procent), Indie (37 procent), zemí EU (7 procent) a Turecka (6 procent).
Co se týká zemí EU, ruskou ropu odebírají Česko, Maďarsko a Slovensko, které mají na dodávky potrubní cestou výjimku z unijních protiruských sankcí. Za leden až listopad loňského roku Česko za ruskou ropu zaplatilo přes 33 miliard korun.
