Stanovení dolních hranic sazeb pokut za přestupky spáchané provozovateli stanic technické kontroly (STK), stanic měření emisí (SME) a kontrolními techniky či vyloučení možnosti zprostit se odpovědnosti za přestupek, pozměňovací návrh k novele zákona o silniční dopravě má přispět k omezení podvodů. Zatím čeká spolu se samotným zákonem na druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
Pozměňovací návrh předložil poslanec Stanislav Blaha (ODS). Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky jsou v současné době u sazeb pokut za přestupky provozovatelů stanic technické kontroly a stanic měření emisí a kontrolních techniků stanoveny pouze jejich horní hranice a v praxi dochází k výrazným rozdílům ve výši pokut, které jsou za obdobné přestupky ukládány.
„Přičemž v řadě případů jsou pokuty ukládány v symbolické výši. Postih tak není dostatečně účinný a neodrazuje pachatele od dalšího porušování stanovených povinností,“ uvedl Jemelka. Dodal, že se proto navrhuje stanovení dolních hranic sazeb pokut, a to ve výši deseti procent horní hranice pokuty, respektive dvou procent v případě nejpřísnějšího pásma.
Dolní hranice sazby se podle Jemelky navrhuje i u pokuty ukládané příkazem na místě, a to u přestupků, které lze takto vyřešit. „Tím dojde k alespoň částečnému sjednocení praxe, přičemž stanovené pásmo sazby pokuty zůstane dostatečně široké, aby bylo možné při ukládání pokuty zohlednit všechny okolnosti spáchání přestupku,“ sdělil Ekonomickému deníku Jemelka.
Mohlo by vás zajímat
Pozměňovací návrh navíc také počítá se zakotvením pravidel, která zajistí, že bude adekvátní pokuta uložena vždy. Vylučuje to tak možnost vyřešit přestupek domluvou nebo od něj upustit či podmíněně upustit od uložení správního trestu za přestupek. Stejně tak se nepočítá s tím, že by došlo k mimořádnému snížení dolní hranici sazby pokuty nebo zproštění odpovědnosti za přestupek.
V pozměňovacím návrhu se mimo jiné uvádí, že by bylo možné uložit celkovou pokutu u právnických osob a podnikajících fyzických osob až ve výši deset milionů korun, a to například v případě, že výrobce nebo dovozce dodá na trh vozidlo či systém vozidla, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek je v rozporu se zákazem.
Pokuta ve výši pěti milionů korun má hrozit v případě, že fyzická osoba vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem. Od padesáti tisíc korun do pěti set tisíc korun bude možné uložit pokutu, pokud kontrolní technik neprovede záměrně s cílem se obohatit technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem nebo v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek.
Pokuta od sto tisíc korun do pěti milionů korun by pak hrozila například v případě, že provozovatel vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti.
Objektivní odpovědnost
Výše pokut vzbudila emoce na projednávání pozměňovacích návrhů k novele zákona o silniční dopravě na lednovém sněmovním hospodářském výboru, kde je kritizoval poslanec Martin Kolovratník (ANO). Nastavená výše podle něj může být likvidační. „Základní myšlenka je podle mě správná, odradit ty, kteří by chtěli podvádět. Provedení je ale naprosto špatné. Návrh, tak jak je napsán, totiž neumožňuje se STK vyvinit, a to ani v situaci, kdy zjevně selže jen technik,“ sdělil Kolovratník Ekonomickému deníku.
Myslí si, že jde o presumci viny, na kterou by doplácely stanice STK, jež by podle Kolovratníka platily pokutu i v případě, že by se prokázalo, že chtěl technik svého zaměstnavatele poškodit tím, že nejedná podle předpisů. „V každé takové situaci dostane pokutu nejen technik, například pět tisíc korun, ale i provozovatel STK a podle návrhu by to bylo minimálně sto tisíc korun nebo až deset milionů korun,“ poznamenal.
Kolovratník také zmínil, že stanice STK podle návrhu vždy nese objektivní odpovědnost a je trestána, i když provozovatel plní všechny požadavky zákona. „Což se může stát nástrojem v rukách nespokojených zaměstnanců, techniků, na které zaměstnavatel (STK) tlačí a brání jim dělat podvody či přijímat úplatky. Takovou praxi dosud kontrolní orgán mohl korigovat tím, že neexistovala spodní hranice pokuty,“ podotkl Kolovratník.
Problém vidí také v tom, že v České republice nejsou jen velkokapacitní STK, které mají několik kontrolních linek a vysoké obraty. „U nás máme řadu malých STK, často v obcích a mimo velká města. Dále existují STK jen pro nákladní vozidla a také jen traktorová STK. Roční obrat těchto STK je sám o sobě nízký, přičemž zisk před zdaněním se pohybuje maximálně v desítkách tisíc korun za rok. Pokuta od sto tisíc korun do deseti milionů korun je pro většinu těchto STK likvidační,“ uvedl.
Stanice STK podle něj vlastní především malé regionální a rodinné firmy, někdy přímo fyzické osoby, kdy majitel pracuje ve své STK i jako kontrolní technik. I pro ně by byla podle Kolovratníka nejen maximální výše pokuty, ale i její spodní hranice likvidační.
Podle předsedy Asociace STK a zástupce Platformy STK Česká republika Luďka Šípa je pozměňovací návrh nešťastný a nebezpečný. Zásadním problémem je podle něj to, že změna nebyla projednána ve standardním legislativním procesu a nemohli se k ní vyjádřit odborné a podnikatelské organizace, ale ani státní správa.
„Konkrétně spatřujeme problém v tom, že pokuta v maximální výši je likvidační a tedy neústavní, pro většinu provozovatelů STK. A pro mnohé provozovatele je likvidační i spodní hranice pokuty,“ uvedl Šíp. I on jako argument zmínil, že příjmy malých STK činní ročně nižší stovky tisíc korun a zisk je pohybuje v desítkách tisíc korun ročně.
„Obáváme se, že návrh na drastické zvýšení pokut vychází z domněnky, že STK jsou takzvaně velkokapacitní, tedy mají několik kontrolních linek i emisních stání, a tedy silné velké firmy. Jenže takových je jen pár,“ dodal.
Stejně jako Kolovratník Šíp zmínil riziko, které pro podnikatele z návrhu vyplývá, tedy nemožnost se vyvinit v situaci, kdy selže technik. „Při opakovaném postihu může dojít k uzavření STK a odebrání licence. A to je totální likvidace. STK totiž podle zákona vždy ponese objektivní odpovědnost a je trestána, i když provozovatel plní všechny požadavky zákona a předpisů,“ sdělil.
Stanice STK v současné době kontrolují krajské úřady, kontrolu stanic měření emisí pak zajišťují obce s rozšířenou působností. Oba typy stanic mají být podle ministerstva dopravy povinně zkontrolovány alespoň jedenkrát za tři roky. Ministerstvo dopravy už v loňském roce vyzvalo úřady k intenzivnějším kontrolám. Do loňského října to bylo devatenáct mimořádných kontrol stanic STK a 179 mimořádných kontrol stanic měření emisí. Nedostatky odhalily v osmi případech. Další pochybení našly úřady v listopadu.
Většina vozidel v kontrolách neprošla
Jak Ekonomický deník informoval v lednu, intenzivnějšími kontrolami emisí v rámci technických silničních kontrol v krajích neprošlo téměř 75 procent prověřovaných vozů. Policisté od 1. května do 31. října loňského roku prověřili 534 motorových vozidel, z toho jich 399 v kontrolách nevyhovělo. Policie České republiky také upozornila, že má pochybnosti o řádném fungování části stanic technické kontroly a emisí. O intenzivnějších kontrolách emisí rozhodla vláda loni 22. května.
Intenzivnější kontroly jsou zároveň jen částí změn, které stát aktuálně dělá. V úvodu zmiňovaný návrh novely zákona o silniční dopravě zavádí i Inspekci silniční dopravy, která částečně převezme pravomoci policie. Zaměřit se má na přetížené kamiony, které nadměrně ničí silniční infrastrukturu. Kromě nových pravomocí ale získají podle ministerstva dopravy silniční kontroloři i nové mobilní jednotky na kontrolu emisí či technického stavu přímo na silnicích.
Součástí Inspekce silniční dopravy, která by měla začít fungovat od 1. července, bude podle resortu dvaadvacet mobilních jednotek, každá se dvěma odborníky. Vzniknou také dvě nové jednotky zaměřené na kontrolu emisí a dvě speciální jednotky s takzvanou mobilní STK, které budou přímo v provozu kontrolovat technický stav vozidel.
„Kontroloři budou moci používat modré majáky k odklánění vozidel a jejich zastavení, což nyní není bez přítomnosti PČR nebo Celní správy možné. Mezi nejzásadnější změny bude v případě zjištěných nedostatků patřit možnost ukládat pokuty příkazem přímo na místě a vybírat kauce, jednotky budou moci zabránit v další jízdě či odebrat doklady anebo SPZ,“ informovalo už dříve ministerstvo dopravy.
