Proč stát náhle potřebuje vědět o každém kroku statisíců Evropanů, kteří u nás doposud žili nebo žijí bez bližšího povědomí bezpečnostních složek státu? Vládou Andreje Babiše (ANO) aktualizovaný cizinecký zákon výrazně přitvrdí nejen v detailnějším dohledu.
Sněmovní bezpečnostní výbor ve čtvrtek projednal a podpořil vládní návrh novely cizineckého zákona, který představuje zásadní a komplexní rekodifikaci právní úpravy pobytu cizinců v České republice. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na něm rozklíčoval novou zásadní legislativu, která od roku 2028, respektive 2029, od základu změní pravidla hry pro každého, kdo nemá český pas.
Metnar a jeho expertní tým čelili palbě otázek kvůli digitálnímu nástroji, který bude mít detailní přehled i občanech jiných zemí Evropské unie. Jednou z klíčových otázek bylo, zda není chystaná novelizace příliš tvrdá. Metnar a jeho lidé ale svoje argumenty podložili.
Kouzlo se slovy: Obří zákon, který reálně neztloustl
Ministr vnitra Lubomír Metnar předstoupil před poslance s fascinujícím matematickým paradoxem. Současná úprava po desítkách novel připomíná nepřehledný labyrint a čítá zhruba dvě stě paragrafů (po započtení novelizací přes tři sta). Nový návrh jich má ale přes sedm set.
Ministr však poslance uklidnil nečekaným vysvětlením. I když počet paragrafů narostl na trojnásobek, počet slov v zákoně zůstal prakticky stejný.
„Je to lépe oddělené, aby to bylo přehlednější a vypovídající, a z hlediska přehlednosti fakt lepší,“ vysvětlil Metnar. Vláda rozhodně neplánuje pravidla rozvolňovat. Naopak, stát posiluje nástroje pro ochranu vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Současný zákon o pobytu cizinců pochází z roku 1999 a byl mnohokrát novelizován, což vedlo k jeho nepřehlednosti. Legislativní rada vlády opakovaně vyzývala k předložení nového zákona. Nový zákon vznikl kvůli potřebě digitalizovat jednotlivé procesy. O potřebě digitalizace řízení bylo rozhodnuto již za předchozí vlády hnutí ANO a nezpochybnila ji ani vláda následující. Proto byl zpracován nový zákon, který prošel za vlády Petra Fialy (ODS) standardním připomínkovým řízením a byl minulou vládou schválen. Nedošlo však k jeho projednání na půdě Poslanecké sněmovny. Nyní je předkládán návrh zákona znovu. Před schválením současnou vládou byl návrh zákona opětovně projednán legislativní radou vlády, která mu dala zelenou.
Mohlo by vás zajímat
Digitalizace jako páteř nového systému
Hlavním pilířem a klíčovou novinkou předkládaného zákona je digitalizace řízení o pobytu cizinců. Tato změna má za cíl zrychlit a zefektivnit veškeré procesy. Jak uvedl ministr Metnar, digitalizace je dlouhodobě žádána všemi aktéry.
Digitalizace bude probíhat prostřednictvím nového systému ICAS (Integrovaný cizinecký agendový systém). Žádosti cizinců budou podávány a vyřizovány online, což umožní online komunikaci a lepší prověřování díky napojení na příslušné databáze státu. Dojde ke zrychlení všech procesů, ať už jde o povolování pobytu nebo jeho případné rušení. Poslanec Robert Králíček (ANO), zpravodaj tisku, potvrdil, že digitalizace zlepší evidenci cizinců a umožní úřadům lépe se zaměřit na rizikové případy, což přispěje ke zvýšení bezpečnosti.
Zákon má začít platit v roce 2028. Účinnost digitalizace cizinecké agendy je ale stanovena na 1. ledna 2029. Tento poměrně dlouhý odklad je dán robustností informačního systému ICAS, jehož vývoj a implementace vyžaduje značný čas. Od ledna 2029 budou cizincům zakládány účty, přes které budou komunikovat se správním úřadem, podávat žádosti o pobyt a písemnosti se jim budou doručovat elektronicky.
Zpřísnění pravidel a posílení kontroly
Předložený návrh nového zákona bezprostředně navazuje svým zaměřením na dosavadní zákon. Nedochází k rozvolnění pravidel nutných pro získání pobytového oprávnění, ani nevypouští nástroje, jejichž cílem je ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Naopak, dochází k jejich posílení. Zákon se netýká cizinců žádajících o azyl nebo o dočasnou ochranu.
Mezi další významné změny patří:
Zrušení pobytu u rizikových osob: Zákon rovněž posiluje možnost zrušení pobytu pachatelům trestných činů a osobám, které ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Digitalizace má tyto procesy zrychlit.
Větší odpovědnost garantů: Zákon posiluje odpovědnost takzvaných garantů, jako jsou zaměstnavatelé, vysoké školy či sportovní kluby, kteří zvou cizince do České republiky. Zavádí nové ohlašovací povinnosti a umožňuje sdílení dat v reálném čase.
Řízení migrace vládou: Česko zpřísňuje kontrolu nad migrací. Stát využije zavedený systém kvót, aby mohl efektivně regulovat počet cizinců, jejich původ i důvod pobytu na našem území.
Konec anonymity pro občany EU: 200 tisíc lidí „vystoupí ze stínu“
Jedním z nejvíce diskutovaných bodů se stala povinná registrace občanů Evropské unie s pobytem nad 90 dnů. Doposud u nás tito lidé fungovali v dobrovolném režimu, což státu, ale i obcím, působí obrovské komplikace. Podle ministra Metnara se tato změna dotkne nejméně 200 000 osob, o kterých dnes registry vůbec nevědí.
Poslanec Michal Zuna (TOP09) se dotázal, zda se tím Česko nevychyluje od principu rovnosti v rámci EU a zda to nepovede k recipročním opatřením ze strany jiných států, a zajímal se o bezpečnostní důvody, jelikož mu to připadalo jako administrativní krok navíc.
Metnar argumentuje bezpečností – stát musí mít přehled o pohybech osob, aby mohl stabilizovat situaci. „Máme tady z minulosti celou řadu kauz, kde jsou zapojení občané Evropské unie a nemáme ten přehled,“ zdůraznil ministr.
Poslanec Jiří Mašek (ANO) podpořil povinnou registraci s tím, že je „dobře vědět o 200 000 lidech, kteří se tady mohou pohybovat nebo budou na pobytu po dobu delší než 90 dnů.“
Ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná na dotazy poslanců doplnila, že povinnou registraci má zhruba polovina států EU. „V Německu nemůžete pobývat bez povinné registrace, mají tam hlášení k pobytu na každé obci,“ uvedla jako příklad. Vedle bezpečnosti hraje roli i pragmatismus. Při krizových stavech, jako byl covid nebo povodně, stát vůbec netušil, kde se tito lidé nacházejí. Registrace je nutná i pro povinnou školní docházku – obce často zjistí až u zápisu, že mají v obvodu o desítky dětí víc, než ukazovaly oficiální registry.
Komunální rozpočty: Kdo zaplatí za odpadky, psy a parky?
Diskuse na výboru odhalila, že nedokonalý cizinecký zákon má i velmi silný finanční dopad na radnice. Poslanec Michal Zuna i předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) upozornili na zkušenost z Prahy 2. Municipality dnes masivně doplácejí na lidi, o kterých vědí, že v místě žijí, ale papírově neexistují. Tito cizinci využívají komunální odpad, parky i služby, ale obec na ně nedostává žádné rozpočtové příspěvky od státu.
Poslanec Radek Koten (SPD) přidal konkrétní příklad z Jihlavy. Město má oficiálně 55 tisíc obyvatel, ale reálně jich tam žije 66 tisíc. Těchto deset tisíc „neviditelných“ lidí neplatí za svoz odpadu, což tvoří zátěž, kterou nakonec v poplatcích zaplatí řádně registrovaní občané.
Nová evidence umožní i lepší dohled nad domácími zvířaty. „Pokud by někoho pokousal pes, tak by orgány neměly absolutně žádný podklad pro to, aby se to dalo vyřešit,“ varoval Koten. Registrace od roku 2028 by měla tyto „černé pasažéry“ systému konečně zlegalizovat. Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až 10 000 korun.
Stopka pro placené „přítelkyně“ a fiktivní svazky
Nová legislativa míří přímo na nejvíce zneužívaný pobytový status – fiktivní vztahy. Pavla Novotná z ministerstva vnitra popsala výboru zdokumentované případy z praxe. Cizinec, kterému policie potvrdila nelegální pobyt a nařídila vyhoštění, najednou „objeví“ českou přítelkyni. Často jde o placenou službu za účelem legalizace pobytu. „Když žádost zamítneme, objeví se nová česká přítelkyně. Takhle tady ten člověk může být do nekonečna, protože se vždycky objeví nějaká další,“ vysvětlila Novotná.
Nový zákon tuto cestu definitivně uzavírá. Člověk v nelegálním postavení už nebude moci tuto výhodu využít a najednou tvrdit, že zde má rodinu. Pokud už policie rozhodla o vyhoštění, náhlý nový vztah mu nepomůže.
Zákon se však nedotkne řádných manželství, kde je situace odlišná. Zároveň se zvyšuje odpovědnost garantů – zaměstnavatelů, škol či sportovních klubů. Ti budou muset plnit přísnější ohlašovací povinnosti a stát s nimi bude sdílet data v reálném čase přes systém ICAS.
Padnou pozměňovací návrhy?
Poslanec Samuel Volpe (Piráti) položil řadu dotazů a nevyloučil pozměňovací návrhy. Proto se řešila také retroaktivita zákona a to, zda se ministerstvo vnitra vypořádalo s tím, že nová pravidla by dopadala na osoby, které již legálně pobývají v České republice nebo podaly žádost podle stávající úpravy. Také se zajímal, zda je možné podat žádost i papírově nebo datovou schránkou, s ohledem na méně technologicky zdatné osoby.
Ministr Metnar k retroaktivitě uvedl, že ji „tam nevnímám, protože k nějakému novému nastavení, muselo dojít.“ Pavla Novotná doplnila, že „rozdělení bylo nutné“ a je dáno transpozicí unijního práva a snahou o zpřehlednění stávající složité úpravy. Co se týče papírového podání, ministr Metnar potvrdil, že „není možnost žádného papírového podání nebo podání datovou schránkou.“
Podrobná rozprava se pak soustředila na téma možné diskriminace a různorodosti národních režimů. V zákoně jsou totiž tři různé definice rodinného příslušníka.
„Národní režim dneska čím dál více aplikuje většina států Evropské unie,“ podotkla Novotná. Odmítla také, že by česká úprava byla nejtvrdší. V Německu nebo Rakousku vyžadují u pobytů dokonce zkoušky z jazyka, které Česko v tomto případě nevyžaduje.
Národní úprava sice umožňuje vyhostit cizince za širší okruh věcí, ale vždy jde o bezpečnost a trestnou činnost. „To tady přece standardní člověk nepáchá, většiny cizinců se to absolutně netýká,“ uklidnila výbor Novotná.
Digitální budoucnost a schválení zákona
Od roku 2029 přinese ICAS povinné elektronické účty pro komunikaci s úřady. To sice znamená konec papíru, ale má zajistit rychlost a jistotu. Stát poprvé v historii získá kompletní digitální přehled o tom, kdo se na jeho území skutečně pohybuje. Zpravodaj Robert Králíček načetl usnesení a výbor pro bezpečnost nakonec doporučil Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o vstupu a pobytu cizinců vyslovila souhlas.
Hlasování dopadlo jednoznačně: 13 poslanců bylo pro, nikdo nebyl proti a jeden se zdržel. Ministr Metnar v závěru poděkoval poslancům za konstruktivní přístup a zdůraznil, že po dlouhých letech se podařilo zákon posunout dál, což je klíčové pro migraci i celkovou bezpečnost země.
