Pondělí, 1. března, 2021

5 zářezů: Co v ekonomice slíbily a nesplnily velké strany

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přinášíme přehled pěti nesplněných předvolebních slibů z ekonomické oblasti. Na některé si možná pamatujete, na jiné jste už nejspíš zapomněli. 

„…s námi je možné očekávat, že v roce 2000 bude průměrná mzda v ČR dvojnásobná“.

Víte nebo si ještě pamatujete, kdo je autorem tohoto výroku? Václav Klaus ho pronesl na tiskové konferenci 14. května 1996. Ačkoli popírá, že by se jednalo o předvolební slib, často mu býval tento výrok jako nesplněný slib vyčítán. Václav Klaus tento výrok obhajuje tím, že pouze vycházel z prognóz o vývoji průměrné nominální mzdy a míry inflace, které tehdy zveřejňoval Český statistický úřad a tvrdí, že jako předvolební slib jej začali prezentovat až novináři. Více se o tomto slibu neslibu můžete dočíst zde. Jen pro pořádek ještě dodejme, že průměrná mzda dosahovala v roce 1996 úrovně 11 069,- Kč a v roce 2000 15 187,- Kč. Došlo tedy k jejímu nárůstu o 37 %. Je také nutné říci, že ODS, které byl tehdy Klaus předsedou, vytvořila v roce 1996 pouze menšinovou koaliční vládu a svůj čtyřletý mandát nedokončila – v roce 1998 se konaly předčasné volby, a tak neměla šanci výši průměrné mzdy spoluovlivňovat až do zmíněného roku 2000.

V příštích čtyřech letech vytvoříme 200 tisíc nových pracovních míst

Jedná se o jeden z bodů předvolebního programu ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002. Tehdejší ekonomická situace České republiky byla taková, že se vzpamatovávala z recese, jíž prošla mezi lety 1997 a 1999, a tak se dalo očekávat, že nová pracovní místa budou vznikat bez ohledu na hospodářskou politiku vlády. ČSSD však dokázala ekonomického oživení bravurně využít, a tak mohl její předseda Špidla sestavit většinovou vládu. Statistická data však přesto ukazují, že slibovaných 200 tisíc pracovních míst nevzniklo, natož aby je dokázala vytvořit vláda. V roce 2002 dosahovala podle údajů ČSÚ poptávka po pracovní síle přibližně 4,8 milionu pracovních míst. O 4 roky později pak o něco málo více než 4,9 milionu. Při nejlepší vůli se tedy počet pracovních míst zvýšil o přibližně polovinu toho, co nám v roce 2002 slibovali kluci a holky z oranžových plakátů.

Zachováme daně na současné úrovni. Vláda předloží zákon o daních z příjmů, jehož součástí bude zrušení transakčních daní pro příslušníky rodinných vazeb.

Zde se jedná o dva volební sliby dvou pravicových politických stran, jimiž oslovovaly své voliče před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Zachovat daně na současné úrovni chtěla Občanská demokratická strana. Zrušení transakčních daní (tj. darovací, dědické a z převodu nemovitostí) a jejich převedení pod daně z příjmů a zároveň osvobození od jejich placení pro rodinné příslušníky chtěla prosadit TOP 09. Skutečná politika vlády, která byla složena také z těchto dvou stran však nakonec, byla v rozporu s těmito body. Úroveň celkově odváděných daní v následujících letech totiž rostla, což se dá vyjádřit pomocí složené daňové kvóty, tedy podílu všech daní (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění) na HDP. Zatímco v roce 2010 dosahovala složená daňová kvóta podle dat Eurostatu 38,6 % HDP, tak v roce 2013 to bylo již 40,7 %. Pokud jde o slibované faktické zrušení transakčních daní, ani zde nebyl slib splněn. U daně z převodu nemovitostí došlo dokonce k jejímu zvýšení, a to ze 3 % na 4 %, tedy o 1 procentní bod. K jejímu zvýšení došlo na začátku roku 2013.

Posílíme oblast vědy, výzkumu a inovací

Takto nás v roce 2013 přesvědčovala opět Česká strana sociálně demokratická. Věda, výzkum, inovaci či školství patří mezi priority prakticky každé politické strany nebo vlády. Proti takovému záměru samozřejmě nelze nic namítat. Zvyšování úrovně poznání vede k dlouhodobému hospodářskému růstu. Jaké to ovšem překvapení, podíváme-li se na vývoj vládních výdajů na VVaI v letech 2013 až 2015. Zatímco v roce 2013 dosahovaly vládní výdaje na vědu a výzkum dle Úřadu pro VVaI přibližně 40 miliard korun, rozpočty na roky 2014 a 2015 pak počítaly se sumou o více než 5 miliard korun nižší. V procentuálním vyjádření jde o propad o více než 12 %.

Maximálně snížíme administrativní zátěž pro podnikatele, budeme se přitom inspirovat zkušenostmi lídrů v této oblasti, například Nizozemskem

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 jsme výše uvedený programový bod mohli najít v tzv. „resortním programu“ hnutí ANO. Pro pořádek připomeňme, že první odbourání administrativní zátěže přišlo 7.11. (hořká symbolika) 2014, kdy vládní koalice spolu s komunisty (!) prosadila povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení o výši obratu pro plátce DPH. A Nizozemsko, kterým se chtěl původně pan ministr financí inspirovat, se nachází na západ od našich hranic, zatímco Chorvatsko, kterým se pan ministr financí inspiruje nyní, leží přibližně 400 kilometrů vzdušnou čarou jižně od Brna, má o přibližně 25 % nižší hrubý domácí produkt na osobu a nezaměstnanost tam dosahuje 16,2 % (tedy zhruba dvakrát více než u nás).

Petr Musil

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter