Nezastoupení účastníci řízení si nejspíš polepší. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšit paušální náhradu za jeden úkon o polovinu na 450 korun, tedy na stejnou úroveň jako u advokátů. Nově bude částka náležet například za přípravu věci, účast na jednání, sepis návrhu, žaloby či výzvy k plnění.
Návrh zohledňuje inflaci a zároveň reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu o bezdůvodném rozlišování stran podle „druhu“ jejich zástupce. Podle důvodové zprávy tak naplňuje princip rovnosti účastníků řízení vyložený Ústavním soudem.
Zvýšení tarifu navrhuje ministerstvo novelou vyhlášky o výši paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle občanského soudního řádu i exekučního řádu.
Ministerstvo navrhuje zvýšit paušální náhradu z 300 na 450 korun. Cílem je sladit tarif s advokátním tarifem, který se zvýšil už od 1. ledna 2025.
Zastupují stejně, ale za nižší odměnu
Novela sjednocuje pravidla pro všechny druhy zastoupení. Zároveň zavádí pojem tarifní hodnota, který označuje hodnotu sporu a bude se používat ve všech soudních řízeních.
Přestože některé úkony jsou totožné s úkony advokáta, od 1. ledna 2025 se zvýšila pouze paušální náhrada podle advokátního tarifu. „Vznikl tak nežádoucí rozdíl mezi oběma vyhláškami,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Jde o bezdůvodné rozlišení mezi stranami
Novela reaguje také na rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2025. Ten přiznal paušální náhradu 450 korun žalobci, který nebyl zastoupen advokátem, notářem ani patentovým zástupcem. Žalobcem byla Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který vystupoval vlastním jménem.
Nejvyšší soud žalovanému uložil uhradit paušální náhradu 450 korun s tím, že žalobkyni náleží stejná částka, jakou stanoví advokátní tarif.
Podle Nejvyššího soudu by přiznání pouze 300 korun za náhradu vnitrostátního poštovného, místního hovorného a přepravného znamenalo návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle „druhu“ jejich zástupce.
Mohlo by vás zajímat
Inflace i rovnost účastníků řízení
Nejvyšší soud přitom navázal na více než deset let starý nález Ústavního soudu z roku 2014. Také důvodová zpráva uvádí, že novela má naplnit princip rovnosti účastníků řízení, jak jej Ústavní soud vyložil.
Částka 450 korun má nově náležet ostatním zástupcům například za každé dvě započaté hodiny účasti na jednání před soudem nebo s protistranou, za návrh na předběžné opatření či odvolání proti němu, za písemné podání, výzvu k plnění a další úkony.
Podle důvodové zprávy bylo loňské zvýšení advokátního tarifu odůvodněno inflací od roku 2007. Jiný tarif se tehdy nezvýšil. Ministerstvo spravedlnosti nyní tento rozdíl navrženou novelou odstraňuje.
