Závislost na turistické sezóně, drahá paliva a izolovanost vytlačují obyvatele z evropských ostrovů i pobřežních měst. Unie sází na rozvoj větrné energie na moři, rybářskou turistiku i cílenou podporu místní infrastruktury, aby zastavila odchod mladých lidí a posílila odolnost regionů.
Pro téměř čtvrtinu Evropanů není moře nikdy daleko. Život v bezprostřední blízkosti mořských vln ale přináší řadu starostí. Znamená to vyšší životní náklady na dopravu a energie, klimatická rizika, nedostupné bydlení či úbytek obyvatelstva. Evropský blok přichází se strategií určenou přímo pro ostrovy a pobřežní komunity.
Lepší život pro 112 milionů lidí
Komise představila vůbec první strategii zaměřenou na ostrovy a pobřežní komunity. Jejich cílem je usnadnit život na tisících ostrovů v 16 členských státech a v pobřežních oblastech 22 zemí. A zároveň jim pomoci vypořádat se se specifickými výzvami, kterým čelí.
Na území Unie se nachází více než čtyři tisíce ostrovů, včetně tří ostrovních států. Jedná se o Kypr, Irsko a Maltu. Dohromady jsou domovem přibližně 17 milionů lidí. Dalších 95 milionů obyvatel žije podél evropského pobřeží, které měří 70 tisíc kilometrů. Celkem jde o téměř čtvrtinu obyvatelstva celé Unie.
Změna klimatu a nedostatek bydlení
Život na evropských ostrovech přináší výzvy, které se často výrazně liší od těch na pevnině. Patří k nim horší dopravní spojení či malé a roztříštěné trhy. Ostrovy se rovněž potýkají s nedostatkem vody, vysokými náklady na energie a silnou závislostí na fosilních palivech. Obtížnější může být i přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a dalším klíčovým službám.
Obyvatelstvo na pobřeží čelí odlišným problémům. Obě oblasti však pociťují dopady nadměrné závislosti na cestovním ruchu a obzvláště silně na ně doléhá změna klimatu.
Specifické potřeby
Nová strategie má zajistit, aby se při tvorbě budoucích evropských politických návrhů zohledňovaly specifické potřeby těchto oblastí. Zaměřují se na čtyři oblasti: hospodářství a konektivitu, energetiku a odolnost vůči změně klimatu, služby a demografii a v neposlední řadě na bezpečnost a připravenost na krizové situace.
„Zlepšením dopravy, podporou zelené energie, posílením místních ekonomik a řešením demografických výzev proměníme překážky v příležitosti a učiníme z těchto území klíčové prvky udržitelné a konkurenceschopné Evropy,“ uvedl evropský komisař pro soudržnost a reformy Raffaele Fitto.
Modrá ekonomika
Pobřežní oblasti a ostrovy mají obrovský potenciál pro takzvanou modrou ekonomiku – udržitelné využívání mořských a oceánských zdrojů při současné péči o jejich ochranu. Zároveň patří k místům, která jsou nejvíce ohrožena změnou klimatu, úbytkem biologické rozmanitosti a znečištěním moří.
Některé oblasti se potýkají také se sezonní nezaměstnaností, omezenými pracovními příležitostmi a nedostatkem cenově dostupného bydlení. To může vést k odlivu obyvatel, zejména těch mladších.
Komise chce pobřežním oblastem pomoci rozvíjet nové formy modré ekonomiky, včetně rybářské turistiky, bioekonomiky a obnovitelných zdrojů energie na moři.
„Evropské pobřeží je místem, kde se naše ekonomika setkává s oceánem. Změna klimatu – od vzestupu hladiny moří až po ztrátu biologické rozmanitosti – však tyto oblasti ohrožuje. Od větrných elektráren v Baltském moři až po rybářskou turistiku v Portugalsku měníme hrozby v příležitosti,“ uvedl Costas Kadis, evropský komisař pro rybolov a oceány. Nejvzdálenější evropské regiony, jako jsou například francouzská zámořská území, jsou z nových strategií vyňaty. Komise pro ně připravuje samostatný plán, který představí do konce letošního roku.
