Na účty ministerstva vnitra má ze státního rozpočtu příští rok přijít přes 123 miliard korun. Největší část finančního balíku míří k policii. Téměř 50 miliard korun z něj pak připadá na platy a další platby. V rozpočtu jsou ale také určeny miliardy na sociální dávky, evropské projekty nebo programové financování.
Ministerstvo vnitra má podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027, který včera oznámilo ministerstvo financí, hospodařit s 123 204 967 503 korunami. Proti částce 122 112 220 414 korun uvedené u roku 2026 jde o zvýšení. Údaje ministerstva financí pak rozepisují, na co konkrétně má více než 123 miliard korun směřovat.
Největší balík míří k policii
Pokud hledáme největší jednotlivou výdajovou položku, není třeba dlouho pátrat. Policie České republiky má podle návrhu hospodařit s 63 412 229 034 korunami. Je to více než polovina celkových výdajů kapitoly ministerstva vnitra. Policie tak představuje největší konkrétně vyčíslenou výdajovou položku v dodaném rozpočtovém přehledu.
Hned za ní následuje další část bezpečnostního aparátu. Hasičský záchranný sbor ČR má dostat 18 376 515 023 korun. Dvěma specifickými ukazateli tak rozpočet vyčísluje pro policii a hasiče dohromady 81 788 744 057 korun.
To ale ještě není možné vydávat za kompletní náklady těchto dvou složek. Rozpočet totiž zároveň samostatně uvádí průřezové ukazatele, například platy. A právě u platů se objevuje další velké číslo.
Téměř 50 miliard na platy
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci pak v takzvaných průřezových ukazatelích představují 49 213 430 662 korun. Rozpočtová tabulka přitom popisuje, komu mají peníze v rámci této kategorie připadnout.
Na platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, má jít 6 303 138 461 korun. Daleko větší částka připadá na zaměstnance bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru – tedy příslušníky: 40 403 425 268 korun.
A dalších 2 085 690 529 korun představují platy zaměstnanců na služebních místech podle zákona o státní službě. Vedle platů musí stát počítat také s povinným pojistným placeným zaměstnavatelem. To má podle návrhu činit 16 430 780 494 korun.
Mohlo by vás zajímat
Na základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb má připadnout dalších 487 982 538 korun. Čísla zároveň ukazují, že osobní náklady patří k největším finančním položkám celé kapitoly. Nelze je však mechanicky spojovat s konkrétními výdaji policie nebo hasičů, protože dokument ministerstva financí je uvádí jako průřezové ukazatele.
22 miliard na dávky
Rozpočet vnitra přitom není pouze o financování práce bezpečnostních sborů. V kapitole se objevují také výrazné sociální výdaje. Na dávky důchodového pojištění má připadnout 10 994 886 534 korun. Dalších 11 116 211 294 korun představují ostatní sociální dávky.
Dohromady tedy tyto dva specifické ukazatele dosahují 22 111 097 828 korun. Vedle toho dokument uvádí také 375 179 073 korun na sportovní reprezentaci.
Příjmy téměř 20 miliard
Na druhé straně rozpočtu stojí příjmy. Kapitola 314 počítá s příjmy celkem ve výši 19 912 105 976 korun.
Daňové příjmy mají činit 464 920 000 korun. Ještě výraznější je položka pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, která dosahuje 13 793 468 318 korun. Z toho má na pojistné na důchodové pojištění připadnout 12 301 528 113 korun a dalších 1 491 940 205 korun na zbývající část této příjmové položky uvedenou v tabulce.
Výraznou položkou jsou také nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Celkem mají představovat 5 653 717 658 korun. A zde se dostáváme k penězům z Evropské unie.
Z Bruselu má přijít 4,65 miliardy
Z nedaňových, kapitálových příjmů a přijatých transferů připadá podle návrhu 4 649 137 658 korun na příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky. Ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem mají činit 1 004 580 000 korun. Částka evropských peněz má přitom v dokumentu svůj přesný protějšek i na výdajové straně.
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu EU bez společné zemědělské politiky mají dosáhnout 6 358 828 305 korun. Z toho 1 709 690 647 korun připadá na státní rozpočet a 4 649 137 658 korun na podíl rozpočtu Evropské unie.
Přes půl miliardy na výzkum
Rozpočet obsahuje také peníze na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Celkem má jít o 571 688 992 korun. Z ní má institucionální podpora představovat 117 653 558 korun, účelová podpora 445 423 225 korun a systémová podpora 8 612 209 korun.
Podíl prostředků zahraničních programů je nulový. Ani zde není možné jednotlivé částky mechanicky přičítat k ostatním výdajovým ukazatelům. Jde o další průřezové členění rozpočtu.
Přes 827 milionů na obranu státu
Mezi položkami se objevuje také výdaj na obranu státu ve výši 827 336 700 korun. Zahraniční rozvojová spolupráce má v tabulce hodnotu nula. Na zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona návrh státního rozpočtu pro příští rok pak počítá s 50 000 korunami.
