Zpráva o plnění programu národní politiky pro výzkum, vývoj a inovace pro léta 2016 až 2020 průběžně hodnotí pokroky v plnění priorit stanovených vládou. Pokud se trendy nezmění, hrozí nám nedostatek financí i vědeckých pracovníků, prozatím se však českým vědcům daří. Prioritou zůstává propojení vědy a výzkumu se soukromým sektorem. Vysoké a střední školy by měly ladit své studijní programy se zaměstnavateli.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace předkládá Babišově vládě průběžnou zprávu o plnění programu národní politiky výzkumu, vývoje a inovací pro léta 2016 až 2020. Podle zveřejněných indikátorů hrozí, že Česko nebude mít v budoucnu dostatek vědeckých pracovníků. „Hodnoty některých sledovaných indikátorů trvale klesají. Poměrně negativní trendy jsou patrné u lidských zdrojů. Počet absolventů doktorského studia vykazuje trvalý pokles,“ uvádí zpráva-Z dat plyne, že počet absolventů doktorských studií mezi lety 2011 až 2016 poklesl o 10 %. Tento výpadek však prozatím nahrazují vědečtí pracovníci ze zahraničí, jejichž podíl se zvedl z 6 % v roce 2011 na 9,5 % v roce 2016.
Česká věda však stále zaznamenává úspěchy zejména, co se týká v počtu zveřejněných vědeckých publikací v databázi Web of Science.Je potřeba říci, že tento trend je možný i díky zlepšující se mezinárodní spolupráci. Ještě v roce 2011 byl celkový podíl vědeckých prací, které byly publikovány ve spolupráci se zahraničními vědeckými pracovníky 35,6 % a v roce 2016 činil tento podíl již 48,3 %. Dalším faktem, na který zpráva upozorňuje je klesající počet vědkyň. Mezi lety 2011-2016 je pokles jejich podílu 2% (z 25,1 % se na 23,1 %).
Patenty vynesly skoro o dvě miliardy více
Českým vědeckým pracovníkům se také poměrně daří v prodeji českých patentů. Výnosy z prodeje licencí patentů vzrostly z 1,5 miliardy na 3,3 miliardy korun v roce 2016.
Zpráva se také zabývá plněním priorit, které vláda stanovila pro vědu, výzkum a inovace pro léta 2016 až 2020. Jedním z nich měl být i vznik ministerstva pro vědu, výzkum a inovace, ale změna v osazenstvu vládního kabinetu po loňských volbách znamenala také změnu priorit a ministesrstvo pro vědu, které prosazoval především vicepremiér a šéf lidovců Pavěl Belobrádek, tak vzalo za své. Poprvé jsme o tomto záměru informovali v létě 2016, kdy tehdejší vláda schválila věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.
Česká věda si také klade za cíl zlepšit spolupráci s vědeckými pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. „V roce 2017 bylo realizováno 260 projektů ekonomické diplomacie za 50,8 milionů korun. V roce 2018 bylo schváleno zatím 287 projektů s rozpočtem 68,9 milionů korun,“ píše se ve zprávě, která zároveň uvádí, že příjemci této podpory byly především zastupitelské úřady na Taiwanu, v Austrálii, Španělsku, Velké Británii, Izraeli, USA a Hongkongu. K zahraniční spolupráci pak přispívá i agentura CzechInvest, která pravidelně pořádá technologické mise předních českých odborníků.
Největším rizikem je pokles investic do vědy
Rizikem pro českou vědu mohou být finance, kdy hrozí, že po útlumu financí z evropských zdrojů po roce 2023 může poklesnout financování ze současného 1 % k HDP až k hranici 0,6 %. Vláda se přitom zavázala navyšovat výdaje na vědu a výzkum k hranici 2 % HDP.
Česká republika se také zavázala k financování rozvoje excelentních výzkumných pracovišť, kde bylo v rámci evropské výzvy Teaming 2,6 miliard korun a v rámci národního programu „excelentní výzkum“ musela být dokonce navýšena alokace z původních necelých 12 miliard na 17 miliard korun z důvodu velkého počtu kvalitních projektů, které se do výzvy přihlásily.
V rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru se vláda zavázala umožnit podmínky pro vznik center aplikovaného výzkumu, který umožní soukromým subjektům uvádět výsledky českých vědců do praxe. Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci této problematiky prozatím vyhlásilo tři výzvy, ve kterých bylo uvolněno 2,4 miliard korun na 150 projektů, které uspěly. V případě zájmu zde můžete nahlédnout na již vyhodnocené výzvy – Výzva I, Výzva II, Výzva III.
„Hlavním problémem se tak stává nikoliv vytváření podmínek pro vznik dalších center, ale jejich účinná koordinace včetně nástrojů pro ni,“ zmiňuje však zpráva zásadní problém, který brání v efektivnosti tohoto opatření.
Ministerstvo školství dostalo v rámci programu za úkol lépe připravovat absolventy na nové výzvy a budoucí potřeby podniků, což je jednou z dlouhodobých priorit. „V novele zákona o vysokých školách byly stanoveny profily studijních programů (bakalářských a magisterských) – akademický a profesní. Aktivity vysokých škol zaměřené na spolupráci s podniky a příprava/uplatnitelnost absolventů vysokých škol na trhu práce byly podpořeny v rámci výzvy pro vysoké školy Evropského sociálního fondu,“ říká zpráva k již zahájeným změnám, ke kterým došlo v rámci plnění této priority.
Zároveň ministerstvo zahájilo šetření absolventů vysokých škol, které je zaměřeno na uplatnění na trhu práce a hodnocení získaného vzdělání.. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu pak dlouhodobě prosazují vznik systému, kde by zaměstnavatelé dávali s pětiletým předstihem najevo, jakou strukturu absolventů budou potřebovat, což by pomohlo efektivnímu rozdělení finančních prostředků a nastavení efektivní struktury vzdělávacích oborů na středních a vysokých školách.
Samotné ministerstvo průmyslu a obchodu se pak v oblasti vědy a výzkumu zaměřuje k stimulaci aktivit malých a středních podniků v rámci rozvoje vlastních aktivit ve výzkumu a vývoje. V rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bylo již vyhodnoceno 228 úspěšných projektů, které byly do do výzev přihlášeny a na tyto projekty bylo uvolněno celkově 3,7 miliardy korun. Alokace tohoto programu počítá s uvolněním celkové částky 9,5 miliard korun.
Michal Ožuch
