INZERCE

Oživení zaniklých železničních tras je investicí do budoucí životaschopnosti regionu, tvrdí německá studie. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Znovuoživení železničních tratí se podle německé studie vyplatí. Rušení drah ovlivňuje vysídlování venkova

Od 90. let minulého století byly v Německu uzavřeny tisíce kilometrů železničních tratí. K přehodnocení těchto rozhodnutí, tedy jejich znovuoživení, dochází jen pomalu. Odborná studie ovšem zdůrazňuje výhody revitalizace tratí ve venkovských regionech. Podle analýzy se jedná o „investici do budoucí životaschopnosti regionu“. Analýzu si zadal Spolkový ústav pro výzkum stavebnictví, urbanismu a územního rozvoje.

Podle studie se v mnoha venkovských oblastech Německa vyplatí revitalizovat nepoužívané železniční tratě.

„Není to nový poznatek, s masivním rušením venkovských drah (kromě jiných vlivů) ve Francii došlo k vysídlování venkova, k polarizaci země a cesta k nápravě vedla přes decentralizaci veřejné správy. V letech 1960 – 1999 zaznamenalo úbytek populace 15 francouzských zemědělských departementů, přičemž v extrémním případě Creuse se jednalo o odliv 24 procent populace,“ zamýšlí se nad výsledky analýzy Roman Štěrba ze Správy železnic.

Zpět k německé studii. Tým výzkumníků pověřený Spolkovým ústavem pro výzkum stavebnictví, urbanismu a územního rozvoje (BBSR) zjistil, že překážky pro získání povolení ke znovuobnovení tratí jsou vysoké. Příliš často se argumentuje pouze přímým finančním přínosem, zatímco dopady na populační vývoj, životní prostředí a společnost zůstávají nezohledněny.

Podle studie by více než tři miliony lidí mohly získat lepší spojení do nejbližšího regionálního centra obnovením nepoužívaných železničních tratí.

To by mělo pozitivní dopady na hospodářství, dopravu, životní prostředí a společnost.

Venkov by se stal mimo jiné atraktivním místem pro život a práci, čímž by se odlehčilo napjatým trhům s bydlením ve městech. Lidé by měli výhodu bydlení na venkově, ale mohli by se snadno dostat do práce a za zábavou.

Kromě toho mají regiony prospěch z vyšších daňových příjmů a většího cestovního ruchu.

„Oživení tras je investicí do budoucí životaschopnosti regionu“, uvedl ředitel institutu Markus Eltges.

Od roku 1994 se podle studie v Německu přestalo provozovat více než 5 100 km tratí a něco málo přes 1 000 km tratí bylo reaktivováno. V roce 2019 byla železniční síť menší o 16 procent v porovnání s rokem 1950.

V posledních letech dochází v Německu k myšlenkovému obratu, který se promítnul i do koaliční smlouvy spolkové vlády: SPD, Zelení a FDP slibují rozšíření sítě železničních tratí, znovuzprovoznění tratí a hodlají zabránit rušení dalších tratí.

Aktuálně DB Netz provozuje síť tratí o délce 33 288 km s délkou kolejí 60 727 km. Na síti přiděluje ročně 1 108 milionů km vlakových tras pro 440 dopravců, v denním průměru organizuje jízdy 40 000 vlaků.

DB Netz zaměstnává 51 290 železničářů.

(nik)