Zlom v kauze Opencard? Klíčový znalecký posudek, který vedl k odsouzení pražských politiků, má vady

Síťová jízdenka opencard,která přinesla problémy řadě pražských politiků. Zdroj: http://opencard.praha.eu/ )

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček a bývalí radní mají velkou šanci, že z takzvané kauzy opencard vyjdou neodsouzeni. Ekonomický deník získal dokument poradního sboru ministra spravedlnosti, který došel k závěru, že klíčový znalecký posudek pro soud má vady. Nadvakrát souzenou kauzu bude projednávat nový senát. Pražský Vrchní soud totiž zkonstatoval, že prvoinstanční Městský soud zkreslil nebo chybně interpretoval některé důležité důkazy. A to se mohlo stát možná i na základě ministerstvem torpédovaného znaleckého posudku.

Vady v klíčovém znaleckém posudku mohou změnit dosavadní vývoj v soudním procesu kvůli známé pražské kauze opencard. Případ se týká smluvních ujednání s původním vlastníkem práv k opencard, firmou Haguess. Pražští radní je v dubnu 2012 jednomyslně schválili poté, co jim je doporučila hodnotící komise. Podle dvakrát vyneseného, ale následně dvakrát zrušeného, rozsudku tím politici Haguess neoprávněně zvýhodnili.

Obžalovaní poukazují po celou dobu vyšetřování i soudu na to, že projekt opencard je dlouhodobým problémem, vzniknuvším v éře vlády primátora Pavla Béma (ODS). A tvrdí, že kvůli v minulosti uzavřeným licenčním smlouvám nemohli při udržení systému předplacených časových jízdenek postupovat jinak.

Prvoinstanční soud vloni v prosinci uložil dvouleté podmíněné tresty bývalému primátorovi Tomáši Hudečkovi (dříve TOP 09) a bývalému radnímu pro dopravu Josefu Noskovi. Další dva obžalovaní – Eva Vorlíčková a Jan Teska – odešli od soudu s podmínkou. Všichni se odvolali.

K případu opencard může nyní dojít ke zlomu. Vrchní soud v Praze kauzu svěřil kvůli právním vadám v rozhodování senátu městského soudu Alexandera Sotoláře jiné trojici soudců. Ekonomický deník navíc zjistil, že poradní sbor ministra spravedlnosti zkonstatoval, že klíčový znalecký posudek má vady. Posudek vypracovával znalecký ústav – akciová společnost Česká znalecká z Hradce Králové (https://znalecka.cz/).

Poradní sbor ministra pro ekonomiku, odvětví ceny a odhady, k posudku ke kauze Opencard zkonstatoval následující: „Znalecký posudek České znalecké, respektive jeho dodatky 1. až 4. nelze pokládat za dostatečně věrohodné“. Poněkud zarážející skutečností je, že verdikt poradního sboru ministra spravedlnosti zazněl už v půlce roku 2017, ale senát Alexandra Sotoláře jej nevzal při vynášení rozhodnutí v kauze opencard v potaz. Až teď se podařilo Ekonomickému deníku získat plné znění rozhodnutí.

Závěr rozhodnutí Poradního sboru ministra spravedlnosti, který vypracoval v dubnu až červnu 2017 člen sboru Jaroslav Šantrůček. Repro: ED

Ekonomický deník proto oslovil jednoho z obhájců v kauze Opencard Lukáše Trojana, který verdikt ministerského poradního sboru potvrdil. „Dle posudku Poradního sboru ministra spravedlnosti jsou posudky České znalecké, které slouží jako dukaz o vině v kauze opencard, nevěrohodné, plné znaleckých pochybení a vad. Na uvedené obhajoba opakovaně poukazovala, senát Městského soudu v Praze uvedené námitky nerespektoval. Nyní je věc přidělena novému senátu, a věřím, ze tento se bude vadami posudku České znalecké zabývat,“ konstatoval Trojan.

Znalci z Hradce

Česká znalecká je hojně využívaným znaleckým ústavem. Podle některých informací z bezpečnostní sféry zpracovává například posudek v případu reklamy na Čapí hnízdo.

Královéhradecká akciová společnost Česká znalecká byla založena v roce 1996. Vypracovávala posudky v mnoha mediálně známých kauzách. Mimo jiné například v případu zkrachovalé Investiční a poštovní banky, vytunelované Moravia banky nebo Českého domu v Moskvě. Česká znalecká je členem několika mezinárodních organizací. Jejím klíčovým oborem je ekonomika.

Obory, ve kterých Česká znalecká poskytuje znalecké posudky. Repro: znalecka.cz

Zakladatelem firmy je Vítězslav Hálek. Ten je soudním znalcem od roku 1996 a vysokoškolským pedagogem, ale také likvidátorem a věnoval se i konkurznímu správcovství.

V roce 2008 byl Hálek obžalován z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Měl se ho dopustit v roce 2004 při řízení konkurzu textilní firmy Vitka Brněnec. Podle obžaloby měl Hálek společnosti způsobit škodu přes čtyři miliony korun a hrozil mu za to pětiletý trest za mřížemi. V roce 2009 ho ale soud obžaloby zprostil. V minulosti se Vítězslav Hálek také dostal do sporu s někdejšími zakladateli a manažery později vytunelovaného investičního fondu Trend Michaelem Kocábem a Martinem Kratochvílem. Hálek byl v Trendu konkurzním správcem.

Na začátku roku 2004 se Česká znalecká dostala do velkých potíží. Ministr spravedlnosti Karel Čermák se společnosti rozhodl odebrat licenci. Jak uvedl server Česká pozice, který je součástí Lidových novin, „informace z tehdejší doby říkají, že důvodem byly některé znalecké posudky pro soudní řízení, které podle Čermáka nebyly dostatečně kvalifikované nebo neměly odpovídající úroveň“. Česká znalecká proti verdiktu podala rozklad a podle serveru epravo.cz Čermáka a ministerstvo za odebrání licence zažalovala.

Hned v březnu téhož roku ale Čermák své rozhodnutí o zrušení licence České znalecké na seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost revokoval. „Po vydání prvotního rozhodnutí se objevily jiné informace z justičního prostředí, než nám byly předtím k dispozici. Ty nové informace hovořily o tom, že spolupráce s touto firmou je dobrá. Druhým důvodem bylo, že Česká znalecká také podala rozklad s obsáhlým doprovodným materiálem,“ uvedla tehdy mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Dvakrát a dost

Jak už jsme uvedli, prvoinstanční soud vloni v prosinci uložil už podruhé dvouleté podmíněné tresty bývalému primátorovi Tomáši Hudečkovi a někdejšímu radnímu pro dopravu Josefu Noskovi. Další dva aktéři, Eva Vorlíčková a Jan Teska, dostali podmínku. Všichni se odvolali.

Společně se zmíněnou čtveřicí byl při vynesení prvního rozsudku v roce 2016 nepravomocně odsouzen i další bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Ten od soudu odešel s podmínkou v délce 2,5 roku. Druhý odsuzující verdikt se jej už netýkal, protože známý pražský porodník se v mezičase dostal do sněmovny a jeho stíhání může pokračovat až po skončení jeho poslaneckého mandátu.

Dalších deset obviněných soud už dříve pravomocně osvobodil. Týká se to bývalých radních Lukáše Manharta, Václava Novotného, Pavla Richtera, Heleny Chudomelové, Radka Lohynského a Ivana Kabického. Osvobozeni byli i zaměstnanci magistrátu Štěpán Hladík a Veronika Pražáková a externí členové hodnoticí komise Aleš Němeček a David Kučera.

„Městský soud v Praze neshledal důvody pro jakoukoliv změnu ve skutkových zjištěních,“ komentoval soudce Alexander Sotolář vloni v prosinci v podstatě stejný rozsudek, jako vyhlásil předloni v září. I napodruhé čtveřici obžalovaných nařídil zaplatit městu Praha čtyřicet tisíc korun s úroky (dohromady 160 tisíc plus úroky). S ostatním nárokem na náhradu škody přesahujícím 17 milionů korun odkázal Sotolář na občanskoprávní řízení.

Sotolářův senát ve věci rozhodoval již podruhé. Čtveřice odsouzených si proti původnímu rozsudku podala odvolání, kterému vloni v září vyhověl Vrchní soud v Praze. Podle něj městský soud pominul některé části výpovědí svědků i obžalovaných, případně je interpretoval nepřesně nebo je v rámci shrnutí významově posunul.

Jeden z obhájců Robert Kabát na samém začátku jednání upozornil Sotolářův senát, že ráno na soud poslal návrh na vyloučení předsedy kvůli diskrepancím – rozporech ve výrocích nebo v jednání a dezinterpretaci výpovědi. Podle Kabáta byly značné rozdíly mezi pracovní verzí přepisu protokolu jednání a jeho finální verzí. Údajně podle obhájce chyběly některé pasáže výpovědi. „Objektivně to vyvolává pochybnost, že to vypuštění nebylo bezděčné,“ nechal se slyšet Kabát. Podle něj navíc nešlo o ojedinělý případ.

Pražský Vrchní soud pak zrušil odsuzující rozsudek v kauze opencard a pražských radních podruhé letos v létě. Případ vrátil k novému projednání, ale rozhodovat bude už jiný senát.

Jan Hrbáček