Evropská unie se drží hesla, že si nemá dávat malé cíle. Příkladem může být dosažení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve výši 42,5 procenta k roku 2030; z dnešního pohledu se to zdá být málo pravděpodobné. Podle posledních známých statistik z roku 2022 tento podíl dosahoval 23 procent a v posledních letech rostl o jeden procentní bod za rok.
Statistiku o podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v členských zemích zveřejnil Eurostat, jako obvykle s velkým odstupem – skoro 12 měsíců po skončení daného roku. Přesto se jedná o ostře sledovaná „certifikovaná“ čísla, která ukazují, jak která členská země pokročila s rozvojem zelené energetiky. A zda je na správné trajektorii ke splnění (či nesplnění) závazných cílů v oblasti energetické a klimatické politiky EU.
V tuto chvíli to nevypadá příliš vesele. Když vynecháme premianty jako je Švédsko s 66 procenty a Finsko s téměř 48 procenty, tak mnoho zemí nedosahuje ani poloviny ze závazného cíle k roku 2030. Tři nejlidnatější státy – Německo, Francie a Itálie – jsou zatím na 20 procentech. Česká republika se v roce 2022 dostala na hodnotu 18,2 procenta. Pozoruhodný je případ Rakouska, které dlouhodobě stagnuje na 33procentním podílu zelené energie a žádný pokrok nevykazuje.
Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě (v %)
V čem je problém? Podíl zelené energie se měří oproti celkové spotřebě energie, která vedle elektřiny zahrnuje také vytápění budov a dopravu. V případě výroby elektřiny to jde celkem snadno, podíl energie z obnovitelných zdrojů zde již v roce 2022 dosáhl 41,2 procenta a rychle roste. Nejvíc k tomu přispívá vodní a větrná energetika, příspěvek fotovoltaických elektráren zatím zůstává omezený.
V případě vytápění a dopravy je přechod na bezemisní zdroje o dost náročnější. Do výhody se zde dostávají země s velkým rozsahem energetického využití biomasy, tedy hlavně severské země a Pobaltí. Kladné body zde získává i Česko díky značného podílu domů a bytů vytápěných biomasou (podíl zelené energie tak má Česko vyšší ve vytápění než ve výrobě elektřiny). Sektor dopravy zůstává dál závislý na využití ropných produktů, ale i zde se situace s nástupem elektromobility pomalu mění.
„Musíte přidat,“ vzkázala v polovině prosince vládám členských zemí Evropská komise. Ta tehdy zveřejnila své hodnocení národních klimaticko-energetických plánů (NKEP) a zjistila, že navržené cíle by v souhrnu za celou EU vedly k dosažení zhruba 39procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v roce 2030. Pro připomenutí: závazný cíl je minimálně 42,5 procenta.
Stejně tak dopadla se svým návrhem i česká vláda. Evropská komise upozornila, že Česko má dosáhnout 33procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030. Jenže předložený NKEP počítal s 30 procenty. Další výhrada se týkala snižování emisí z menších zdrojů, které zatím nespadají pod „povolenkový“ systém EU ETS. Tady Česko nabídlo pokles o 18,7 procenta, Komise požaduje snížení o 26 procent.
David Tramba
